Spolu s hospodářskou krizí rostou mnohým i dluhy. Ať už se jedná o nezaplacené faktury, spotřebitelské nebo jiné úvěry. Následný úpadek se pak týká podnikatelů i zaměstnanců. Způsobů jeho řešení je několik, ne vždy se dobře orientujeme v jednotlivých pojmech insolvenčního zákona. Server Podnikatel.cz připravil výklad k možnostem řešení úpadku.
Možnosti řešení úpadku
V souladu s insolvenčním zákonem jsou možné dvě základní formy úpadku – platební neschopnost a předlužení.
- Platební neschopnost – dlužník má více (nejméně dva) věřitele, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. V platební neschopnosti se mohou ocitnout podnikatelé i nepodnikatelé.
- Předlužení – právnická nebo fyzická osoba (podnikatel) má více věřitelů a zároveň souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Rozhodný je tedy poměr veškerých dlužníkových závazků (včetně těch nesplatných) a jeho majetku.
Insolvenční zákon popisuje několik možností řešení úpadku dlužníka. Jsou to:
- konkurs,
- reorganizace,
- oddlužení (týká se výhradně dlužníků – nepodnikatelů).
1. Konkurs
Na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Ovšem neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Insolvenční soud rozhodne o prohlášení konkursu samostatným rozhodnutím. Může ale toto rozhodnutí spojit s rozhodnutím o úpadku za předpokladu, že dlužníkem je osoba, u které je vyloučena možnost reorganizace nebo oddlužení. Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku a na úřední desce soudu.
Prohlášením konkursu se přerušují veškerá soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty, nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník. Znamená to například, že po prohlášení konkursu mohou věřitelé své pohledávky uplatnit jen v rámci konkursního řízení. Prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku. Oprávnění nakládat s majetkovou podstatou a plnění práv a povinností však přechází na insolvenčního správce. Ten vystupuje i vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz jeho podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. Mimo jiné také zjišťuje a sepisuje seznam přihlášených pohledávek, sestaví mezitímní účetní uzávěrku ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu a sestaví zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu.
Zpeněžení majetkové podstaty
Hovoří se zde o pojmu zpeněžení majetkové podstaty. Rozumí se jím převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. To je možné učinit:
- veřejnou dražbou,
- prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí,
- prodejem majetku mimo dražbu.
Konkurs i na nepodnikatele
Většinou se domníváme, že konkurs je záležitostí podnikatelů. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Barbora Dajčová z Advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS, může být prohlášen i na fyzickou osobu nepodnikatele. K tomuto může dojít pakliže dlužník nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení nebo tehdy, jestliže je mu oddlužení povoleno a dlužník následně přestane splátkový kalendář plnit,
uvedla Dajčová. Dodala, že konkurs je v tomto případě tzv. likvidačním řešením dlužníkova úpadku, kdy je insolvenčním správcem po usnesení soudu přistoupeno k prodeji dlužníkova majetku a z takto získané finanční částky jsou následně poměrně uspokojováni dlužníkovi věřitelé.
2. Reorganizace
Při řešení úpadku reorganizací může na rozdíl od konkursu dlužník dále podnikat. Avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu, který sleduje především ozdravení provozu dlužníkova podniku a urovnání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Je tedy jasné, že ze samé podstaty věci se může týkat pouze podnikatelů. Návrh na reorganizaci přitom podává sám dlužník nebo jeho věřitel.
Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní uzávěrku. Od data povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a namísto toho rozhoduje v její působnosti insolvenční správce. Dluhy se rozdělí do několika skupin – v každé skupině budou věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán. Při neplnění reorganizačního plánu může být rozhodnuto o přeměně reorganizace v konkurs.
3. Oddlužení (osobní bankrot)
Oddlužení se týká výhradně zaměstnanců (nepodnikatelů). Jsou možné dva způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty (prodejem majetku) nebo plněním splátkového kalendáře. O způsobu rozhodnou nezajištění věřitelé hlasováním.
Návrh na povolení oddlužení podává vždy dlužník současně s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení musí obsahovat:
- označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat,
- údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech,
- údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky,
- návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.
V ideálním případě soud rozhodne o povolení oddlužení. Po schválení oddlužení se rozhodnutí zveřejní v insolvenčním rejstříku, čímž nastává jeho účinnost. Pokud je rozhodnuto o oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční správce prodá majetek sloužící k zajištění, kterým se uspokojí zajištění věřitelé a dále splácí dle splátkového kalendáře. Účinkem schválení oddlužení je mimo jiné neproveditelnost exekuce a soudního výkonu rozhodnutí.
Samotné oddlužení plněním splátkového kalendáře pak znamená, že dlužník musí po dobu pěti let pravidelně měsíčně splácet zákonem určenou část svých příjmů. Pokud dlužník v tomto období obdrží nějaké dary nebo získá dědictví, musí je také použít na splacení svých závazků. Jestliže byly řádně a včas splněny všechny povinnosti, řízení se po 5 letech ukončí. Následně může dlužník podat návrh soudu na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (i nepřihlášené pohledávky). Výsledkem je, že dlužníkovi jsou smazány všechny dluhy, které si nese z minulosti.
Zaměstnavatel a řešení úpadku zaměstnance
Informace o způsobu řešení úpadku je důležitá nejen pro dlužníka a jeho věřitele, ale i pro zaměstnavatele, jestliže se jedná o podnikajícího i nepodnikajícího zaměstnance. Zaměstnavatelé musí sledovat insolvenční rejstřík, protože většina účinků v rámci insolvenčního řízení je spojena zásadně se zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Barbora Dajčová ze společnosti FABIAN & PARTNERS připomíná, že zaměstnavatel by měl kontrolovat, zda není vedeno proti jejich zaměstnanci insolvenční řízení a zda mu tedy nevznikla povinnost hradit mzdu v rozsahu náležejícím do majetkové podstaty příslušnému insolvenčnímu správci. Pokud by totiž zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil celou mzdu, i přesto, že byl povinen její stanovenou část odvést do majetkové podstaty, hrozí zde, že insolvenční správce by mohl úspěšně vymáhat část mzdy náležející do majetkové podstaty po zaměstnavateli,
varuje Dajčová.
Čtěte více: Musí zaměstnavatel pravidelně sledovat insolvenční rejstřík?
ČLÁNKY DO MAILU