Zaměstnavatelé ve vztahu ke svým zaměstnankyním a zaměstnancům v mnoha případech takřka soutěží v tom, v čem ještě jim vyjít vstříc. Benefity, flexibilita pracovní doby a organizace práce, dovolená a další volné dny (například sick days) nad rámec zákona.
Co se dozvíte v článku
Žádná placená dovolená
Naproti tomu: Žádná nemocenská prvních 14 dnů. Žádné proplacené sick days. Žádná placená dovolená. To je jedna z okolností typických pro podnikatelky a podnikatele, ať už jsou na volné noze nebo řídí svou vlastní firmu, a to s plnou zodpovědností za svůj byznys a sami za sebe, což je druhá strana svobody. Nejde o stížnost, jen o strohý popis situace. Nikdo pochopitelně nepodniká proto, aby pak brečel, že mu nikdo neproplatí volno. Zřejmě ale také nikdo nepodniká kvůli tomu, aby „padal na ústa“ a po pár letech dřiny fyzicky i psychicky vyhořel.
Dva týdny za rok a šmitec?
Jak myslí ohledně oddechu lidé v podnikání sami na sebe? Už je to sice dekáda, co Podnikatel.cz zjišťoval, jak jsou na tom s dovolenou živnostníci, pořád je však možné průzkum pro orientaci připomenout. Živnostníci si užijí v průměru 2,4 týdne dovolené ročně,
zjistil tehdy Daniel Morávek. Nejčastěji si dopřávali zhruba týden v létě a týden v zimě nebo tehdy, když měli méně zakázek. A dodal: Takřka třetina z nich pak dokonce žádné pracovní volno nemá.
Často také i o volnu alespoň trochu pracovali, vyřizovali e-maily nebo telefony.
Otázku Kolik máš ročně celých týdnů dovolené, kdy nepracuješ?
položil freelancerům a freelancerkám také portál Na volné noze, a to ve svém průzkumu, který zveřejnil v roce 2015. Výsledek byl dost podobný. Více než třetina z odpovídajících se přihlásila ke dvěma až třem týdnům dovolené. Téměř další třetina však deklarovala čtyři týdny a více. Zhruba podobné množství lidí, tedy málo přes 18 procent, se přihlásilo buď k jedinému týdnu dovolené ročně, nebo uvedli, že žádnou celotýdenní dovolenou bez práce nemají.
5 „pro“ ve prospěch poctivého volna
Společnost Expedia Group Media Solutions, která se věnuje marketingu a cestovnímu ruchu, dokonce vydává report nazvaný Vacation Deprivation study, studii prázdninové deprivace. Pokud je někomu málo zdravý rozum, který důrazně říká, že lidské tělo, jakožto živý organismus, přes všechnu svou přizpůsobivost potřebuje energii nejen vydávat, ale také ji přijímat a regenerovat se (kvalitním spánkem počínaje), může vzít za slovo celou řadu výzkumů. I ty totiž mluví pro volno:
- V první řadě se přitom nezanedbávání volna spojuje s fyzickým zdravím. A to například s nižším rizikem úmrtí na srdeční choroby i s menším rizikem infarktu.
- Další oblastí, které volno prospívá, je psychické zdraví. Dovolená snižuje stres, depresivní stavy a úzkost, třeba již jen tím, že vede ke změně prostředí a člověk na nějaký čas zmizí z takového prostředí, které je pro něj stresující.
- Gallup Healthways Well-Being Index zase propojil pravidelný čas na dovolenou s vyšší úrovní well-beingu. A to zvlášť tehdy, když se jedná o volno trávené s rodinou nebo s přáteli.
- Volno je také podstatnou součástí prevence vyhoření, což je dnes významný strašák těch, kteří tvrdě pracují a zapomenou na sebe.
- A v neposlední řadě nabízí volno vyjetí ze zaběhnutých kolejí, ze známé pracovní rutiny a tím i tak potřebnou změnu perspektivy.
Sabatikl není o tom, že si jen „válíte šunky"
V souvislosti s delším pracovním volnem se objevuje také pojem sabatikl čili tvůrčí volno. Nebo také kariérní přestávka. Tedy volno, které nutně není spojené jen s tím, že si člověk někde měsíce „válí šunky“. Například dva měsíce, půl roku i déle, podle potřeby, možností a osobní preference. V akademickém prostředí může jít o studijní volno (sabatikl je v tomto případě dokonce zakotvený v zákoně o vysokých školách) a stejně tak v podnikání.
Je to možnost, jak se vymanit z každodenní operativy a řešení běžných pracovních problémů a dát si čas na psychohygienu, na studium a rozvoj nových dovedností, které se dál v podnikání zúročí, na koncepční myšlení, pro sbírání inspirace, k regeneraci, která po návratu povede k větší produktivitě, a podobně. Nebo třeba i kvůli tomu, že se chce podnikatelka či podnikatel dočasně s větší intenzitou věnovat rodině. Ale třeba také nějaké neziskové, charitativní aktivitě; kvůli ní si vzala před několika lety roční volno třeba herečka Emma Watson. A také proto, že… si chtěla každý den číst.
Ještě pro inspiraci pohled zpět do korporátního prostředí. V ČSOB, kde mají lidé možnost žádat o delší volno nad rámec běžné dovolené, ho využívají hlavně k odpočinku, pro péči o rodinu nebo aby cestovali. Ale vybírají si ho třeba i proto, aby si rozšířili svůj profesní záběr. Mezi těmi, kdo o takové volno požádali, převažují ženy a průměrně jde o lidi ve věku kolem 45 let.
Delegovat, komunikovat a mít finanční rezervu
Nedávno jsem se od jednoho tanečního tvůrce dozvěděla, že si plánuje delší volno. Známá si letos dopřála pěší pouť do Santiaga de Compostela a tím se také na delší dobu oddálila od práce, aby si srovnala myšlenky. Vloni si vzala finská premiérka Sanna Marin měsíční letní volno. Komentovala to tím, že možnost vzít si čtyřtýdenní dovolenou ukazuje, jak finská vláda funguje kolektivně a všechny ministry, a také ji, má kdo zastoupit.
Jistě je pro to nezbytné jedno: umět plně delegovat práci a celkovou zodpovědnost, možná i trochu uklidnit své ego s jeho pocitem vlastní nepostradatelnosti. A pokud není na koho delegovat, a problém zastupitelnosti nastane hlavně v případě solitérního podnikání na sebe, je potřeba umět dát sebe na první místo a transparentně své volno vykomunikovat se všemi, jichž se týká. Například s klienty i se spolupracovníky, kteří mají do kariérní pauzy co mluvit. V případě podnikatelek a podnikatelů je také potřeba zajistit si pro delší volno finanční rezervu.
Ale především si porovnat v hlavě to, že cílem byznysu je zřejmě pro málokoho touha nechat se natolik pohltit prací, že ostatní oblasti života ztratí důležitost a postupně pro nedostatek času a kapacity vymizí. Sabatikl totiž může také pomoci obnovit ztracenou vyváženost mezi prací a dalšími oblastmi mnohem pestřejšího života.
ČLÁNKY DO MAILU