Názory k článku Zpřísníme kontroly u EET, varuje Babiš. Podnikatelé podle něj stále podvádějí

Te nárůst nebyl ZJIŠTĚN ale odhadnut, možná za použití nějaké statistické metody. A To ze vzorku cca 4 % podniků evidujících tržby, přičemž do očí bijící je fakt, že velký váhový podíl mají podniky pražské (28,17 %), a patrně i zdalších velkých měst. Což neodpovídá zásadám statistického výběru dílčího vzorku. Aby šlo o relevantní údaj, muselo by být rozložení poněkud jiné, blízké počtům obyvatel, a ještě by muselo být zřejmé, jaký je podíl měst a venkova. A také není vůbec jasné, jak se došlo k datům za prosinec 2015. To by šlo asi odvodit jedině z výkazů měsíčních plátců DPH, ale těch je zase jen zlomek. Ale jak uváděl bankéř Aleš Michl (poradce Babiše přes EET), tak asi 80% hospod nejsou plátci DPH. (Samozřejmě je otázka, co tím mínil, protože ohlášená hostinská živnost ještě není provozovna, tedy reálná hospoda. Ale může to být třeba provozovatel nějakého sezonního stánku.)

Nějak mi není jasné, podle čeho soudruzi úředníci došli k tomu, že byl v prosinci 100% nárůst tržeb, když účetním obdobím, za které se podává daňové přiznání, je rok? Je sice pravda, že existují také měsíční plátci DPH, ale podle soudruha bankéře, který je poradcem soudruha oligarchy, 4/5 hospod (spíš držitelů hostinských živností, což není totéž) nejsou vůbec plátci DPH, natož aby byli plátci měsíční.

Že by to ti kulišáci stanovili proti 1/12 ročního obratu? A že by netušili (stejně jako soudruh oligarcha netuší, kolik je druhů podnikání), že vedle prázdninových měsíců je prosinec pro hospody obdoba toho, co pro zemědělce žně? Čili že KAŽDÝ prosinec byly jsou a budou tržby znatelně vyšší, než je měsíční průměr....

Další věcí je, že údaje do EET posílali i obchodníci, kteří ještě evidovat nemusí (např. e-shopy).

V každém případě mám pocit, že se opět tisíckrát opakovaná lež stává pravdou.

No právě, že ten "přesný postup" byl takový, že bych od zkoušky ze statistiky za nesprávný výběr vzorku vylétl jak raketa Sojuz. Přes 28 % zahrnutých podniků z lokality s cca 11 % obyvatel, nota bene s nejvyššími příjmy v zemi, už samo o sobě indikuje porušení zásad výběru zkoumaného dílčího vzorku.

No, pane "analytiku", kdyby na to přišlo, tak FS na to má příslušné útvary, ale ty jsou, zdá se, v klidu.

Ale pokud skutečně zvládáte třeba i jen elementární analýzu, tak víte, že být OSVČ je výhodné zhruba v pásmu příjmu (daňového základu) od poloviny průměrné mzdy do nějakých 4/5 průměrné mzdy, a to zejména kvůli nižší administrativní zátěži, která m.j. souvisí i s možností uplatnění výdajových paušálů atd.

Ovšem v okamžiku, kdy máte příjem z podnikání odpovídající (po odečtení výdajů) průměrné mzdě či vyšší, tak skoro jistě výdajový paušál už nepoužijete, ale vedete daňovou evidenci či účetnictví, jste plátcem DPH, posíláte kontrolní hlášení, teď k tomu eet a podobně. Tedy aministrativa je veliká a stejně potřebujete platit účetní.

A ta účetní hladce spočte, že daňová kvóta (tj. součet daně a zákonného pojistného) takové OSVČ je vyšší než u s.r.o., u níž podílník je současně jednatel (s nízkou odměnou za výkon funkce), pracovník vykonávající produktivní práci (s výdělkem na hranici I. redukční hranice pro důchod), a kde si ten podílník ještě vezme zisk, samozřejmě řádně zdaněný. A ten rozdíl je už u příjmů odpovídajících průměrné mzdě vyšší, než jsou náklady na tu účetní.

A pokud náhodou potřebujete investovat (což lze jen ze zisku, úvěru, či našetřených osobních peněz) tak máte jako s.r.o. hrubý zisk zatížený jen 17% DPPO a máte čistý, zatímco jako OSVČ bez pardonu odvedete 36,35 % složené kvóty (15% DPFO, 6,75 % ZP a 14,6 % SP ze základu daně). Tedy např. z 1 milionu hrubého zisku má s.r.o. na investice k dispozici 830 tis., ale OSVČ jen 636,5 tis. Kč, tedy skoro o čtvrtinu méně.

Čili shrnuto, jakmile se živnostníkovi zvýší administrativa tak, že potřebuje účetní, a když má přitom současně daňový základ větší, než nějakých 300 tis. ročně, je často vhodné založit s.r.o. a změnit se z OSVČ na "zaměstnance" a současně příjemce příjmů z kapitálového majetku. A představa, že za vším stojí snaha přerušit historii kvůli EET a snaze "zamaskovat krácení daní" v minulosti je tak trochu zjednodušená.

V takovém případě by totiž bylo lépe s živností nekončit, ale aktivity rozdělit na více subjektů (partnerka, potomek, ale i s.r.o.) s menším obratem.

No, takže optimalizujete rozložením na více subjektů :-). Viz poslední věta v příspěvku výše.....

S tím skladem máte pravdu v tom, že přechod z daňové evidence OSVČ na účetnictví s.r.o. může znamenat dodanění skladu. Ale také se to dá vyřešit souběhem činnosti po určitou dobu, byť to může být organizačně chvíli komplikované. (Např. nová společnost koupí od OSVČ část podniku, přičemž sklad si necháte jako OSVČ a zboží postupně společnosti prodáváte, samozřejmě za tržní ceny, aby to bylo košer...)

Ale možná by vám to dělalo problémy i v běžných letech za provozu s.r.o. - netuším, s jak velkým skladem a jak moc potřebujete pracovat. Nicméně má předchozí reakce se týkala restaurací, kde zpravidla není potřeba mít sklad jako v Kolbence, už z toho pohledu, že by se mělo pracovat s čerstvými potravinami, dodanými "just in time".

Tedy, teď nevím, co přesně počítáte.... Nicméně, pokud s.r.o. vykáže zisk, tak ten se zdaní 19% DPPO. Poplatník je společnost plátce daně taktéž. Tedy čistý zisk (po zdanění) je 81 % hrubého. Čistý zisk je pak k dispozici v s.r.o. na investice, uhrazení ztrát z minulých let, příděly do fondů a pod.

Pokud si jej podílník chce vzít v rámci rozdělení zisku, pak se takový zisk daní 15 % daní (stejná pro FO i PO), ale nejsou z toho již žádně další odvody (ZP, SP). Výnos z hrubého zisku pro podílníka je tedy 0,81 x 0,85 = 0,6885. Respektive celkové zdanění je 1- 0,6885 = 0,3115, tedy 31,15 %.

Srážkovou daní z dividend máte patrně na mysli daň vybíranou srážkou, ve smyslu § 36 ZDP? Což ovšem není ve vtahu k poplatníkovi (příjemci podílu na zisku) nějaká další daň, ale pouze způsob výběru a odvedení výše uvedené 15% daně. Plátcem daně je zde s.r.o., která daň vybere a odvede FÚ, čili poplatníkovi (podílníkovi s.r.o. tedy vlastníkovi podílu) již vyplatí čisté peníze po zdanění, a on je ve svém daňovém přiznání, podáva-li je, nevykazuje. (Poplatník je ten, k jehož tíži je daň účtována, plátce ten kdo ji odvádí.)

JInak dividendou se zpravidla rozumí výnos z akcií, případně dluhopisů a směnek. Což je u s.r.o. poměrně neobvyklé. Nicméně mechanismus vyplacení částky již snížené o sraženou 15% daň je tentýž.

Z hlediska použití pro daňové přiznání DPFO jistě. Buď použiji pro stanovení základu daně údaje o příjmech a výdajích z daňové evidence (dříve jednoduché účetnictví) nebo údaje z účetnictví (dříve podvojné účetnictví), pokud jej jako podnikatel vedu, nebo odpovídající výdajový paušál dle předmětu podnikání ve smyslu § 7 odst. (7) zák. 586/1992 Sb.