Prý stovky hospod OSVČ končí kvůli eet činnost.
Jaký je v tom podíl těch, kteří z obavy, že v eet vyskočí jejich tržby proti období, kdy v eet nebyli
a část tržeb nepřiznávali?! To by jim teď vyskočilo. tak likvidují činnost fyz.osoby OSVČ
a přecházejí na eet jako jiný, nový subjekt (např. jako s.r.o.) s jiným IČO.
Ovšem, kdo by to někde na fÚ investigoval.
No, pane "analytiku", kdyby na to přišlo, tak FS na to má příslušné útvary, ale ty jsou, zdá se, v klidu.
Ale pokud skutečně zvládáte třeba i jen elementární analýzu, tak víte, že být OSVČ je výhodné zhruba v pásmu příjmu (daňového základu) od poloviny průměrné mzdy do nějakých 4/5 průměrné mzdy, a to zejména kvůli nižší administrativní zátěži, která m.j. souvisí i s možností uplatnění výdajových paušálů atd.
Ovšem v okamžiku, kdy máte příjem z podnikání odpovídající (po odečtení výdajů) průměrné mzdě či vyšší, tak skoro jistě výdajový paušál už nepoužijete, ale vedete daňovou evidenci či účetnictví, jste plátcem DPH, posíláte kontrolní hlášení, teď k tomu eet a podobně. Tedy aministrativa je veliká a stejně potřebujete platit účetní.
A ta účetní hladce spočte, že daňová kvóta (tj. součet daně a zákonného pojistného) takové OSVČ je vyšší než u s.r.o., u níž podílník je současně jednatel (s nízkou odměnou za výkon funkce), pracovník vykonávající produktivní práci (s výdělkem na hranici I. redukční hranice pro důchod), a kde si ten podílník ještě vezme zisk, samozřejmě řádně zdaněný. A ten rozdíl je už u příjmů odpovídajících průměrné mzdě vyšší, než jsou náklady na tu účetní.
A pokud náhodou potřebujete investovat (což lze jen ze zisku, úvěru, či našetřených osobních peněz) tak máte jako s.r.o. hrubý zisk zatížený jen 17% DPPO a máte čistý, zatímco jako OSVČ bez pardonu odvedete 36,35 % složené kvóty (15% DPFO, 6,75 % ZP a 14,6 % SP ze základu daně). Tedy např. z 1 milionu hrubého zisku má s.r.o. na investice k dispozici 830 tis., ale OSVČ jen 636,5 tis. Kč, tedy skoro o čtvrtinu méně.
Čili shrnuto, jakmile se živnostníkovi zvýší administrativa tak, že potřebuje účetní, a když má přitom současně daňový základ větší, než nějakých 300 tis. ročně, je často vhodné založit s.r.o. a změnit se z OSVČ na "zaměstnance" a současně příjemce příjmů z kapitálového majetku. A představa, že za vším stojí snaha přerušit historii kvůli EET a snaze "zamaskovat krácení daní" v minulosti je tak trochu zjednodušená.
V takovém případě by totiž bylo lépe s živností nekončit, ale aktivity rozdělit na více subjektů (partnerka, potomek, ale i s.r.o.) s menším obratem.
Vaše analýza je správná. Přesto jsem se nikdy pro s.r.o. nerozhodl, i když co se týká daní to bylo mnohdy za hranou a u s.r.o. by to bylo lepší. Vedeme daňovou evidenci ( nikdy paušál !!! ) . Daňově jsem využíval rozprostření na všechny členy rodiny ( společníci sdružení až 6 příslušníků rodiny.) Ale hlavní důvod vždy oproti s.r.o. byl zdanění sklad. zásob. ( u OSVČ podnikatele je skladová zásoba již výdej) a na konci roku šlo s tím dělat zázrak..... ale možná se pletu : ) . Někdy jsem si říkal : s.r.o. ??možná ano. Obnášelo by to zdanit skladové zásoby.
No, takže optimalizujete rozložením na více subjektů :-). Viz poslední věta v příspěvku výše.....
S tím skladem máte pravdu v tom, že přechod z daňové evidence OSVČ na účetnictví s.r.o. může znamenat dodanění skladu. Ale také se to dá vyřešit souběhem činnosti po určitou dobu, byť to může být organizačně chvíli komplikované. (Např. nová společnost koupí od OSVČ část podniku, přičemž sklad si necháte jako OSVČ a zboží postupně společnosti prodáváte, samozřejmě za tržní ceny, aby to bylo košer...)
Ale možná by vám to dělalo problémy i v běžných letech za provozu s.r.o. - netuším, s jak velkým skladem a jak moc potřebujete pracovat. Nicméně má předchozí reakce se týkala restaurací, kde zpravidla není potřeba mít sklad jako v Kolbence, už z toho pohledu, že by se mělo pracovat s čerstvými potravinami, dodanými "just in time".
Tedy, teď nevím, co přesně počítáte.... Nicméně, pokud s.r.o. vykáže zisk, tak ten se zdaní 19% DPPO. Poplatník je společnost plátce daně taktéž. Tedy čistý zisk (po zdanění) je 81 % hrubého. Čistý zisk je pak k dispozici v s.r.o. na investice, uhrazení ztrát z minulých let, příděly do fondů a pod.
Pokud si jej podílník chce vzít v rámci rozdělení zisku, pak se takový zisk daní 15 % daní (stejná pro FO i PO), ale nejsou z toho již žádně další odvody (ZP, SP). Výnos z hrubého zisku pro podílníka je tedy 0,81 x 0,85 = 0,6885. Respektive celkové zdanění je 1- 0,6885 = 0,3115, tedy 31,15 %.
Srážkovou daní z dividend máte patrně na mysli daň vybíranou srážkou, ve smyslu § 36 ZDP? Což ovšem není ve vtahu k poplatníkovi (příjemci podílu na zisku) nějaká další daň, ale pouze způsob výběru a odvedení výše uvedené 15% daně. Plátcem daně je zde s.r.o., která daň vybere a odvede FÚ, čili poplatníkovi (podílníkovi s.r.o. tedy vlastníkovi podílu) již vyplatí čisté peníze po zdanění, a on je ve svém daňovém přiznání, podáva-li je, nevykazuje. (Poplatník je ten, k jehož tíži je daň účtována, plátce ten kdo ji odvádí.)
JInak dividendou se zpravidla rozumí výnos z akcií, případně dluhopisů a směnek. Což je u s.r.o. poměrně neobvyklé. Nicméně mechanismus vyplacení částky již snížené o sraženou 15% daň je tentýž.
Za podmínek uvedených výše, tedy "...podílník je současně jednatel (s nízkou odměnou za výkon funkce), pracovník vykonávající produktivní práci (s výdělkem na hranici I. redukční hranice pro důchod), a kde si ten podílník ještě vezme zisk, samozřejmě řádně zdaněný..." už žádné další ZP a SP platit z toho zisku "jako soukromá osoba" nebude, protože to je za něj odváděno v dostatečné výši z titulu jeho zaměstnání, eventuálně jednatelství. (Nebo si myslíte, že takoví jako Kelner, Bakala, Babiš a jiní velkopodnikatelé ze svých dividendových příjmů odvádějí nějaké ZP/SP?)
Z hlediska použití pro daňové přiznání DPFO jistě. Buď použiji pro stanovení základu daně údaje o příjmech a výdajích z daňové evidence (dříve jednoduché účetnictví) nebo údaje z účetnictví (dříve podvojné účetnictví), pokud jej jako podnikatel vedu, nebo odpovídající výdajový paušál dle předmětu podnikání ve smyslu § 7 odst. (7) zák. 586/1992 Sb.