Názor k článku Způsobil evropský soud převrat ve stahování filmů? Jen bouře ve sklenici vody od Ten z… - Váš výklad se mi taky nezamlouvá. Tvrdíte, že...

Váš výklad se mi taky nezamlouvá. Tvrdíte, že institut náhradní odměny má autorům kompenzovat legitimní užití pro osobní potřebu, což je takto paušálně postaveno nesmysl.

Autorům běžné legitimní užití pro osobní potřebu spotřebitelem kompenzuje cena, za kterou se dá jejich dílo legálně pořídit pro osobní potřebu (tedy nikoli pro komerční využití, tam jsou pak ceny jiné, že).

Institut náhradní odměny má skutečně ten význam, že autorům kompenzuje zákonem danou možnost pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu. Tuto možnost de facto není možné zlikvidovat, protože není jak (nedovedu si představit, že by byly postaveny mimo zákon všechny videorekordéry a že bychom si z televize či rádia nemohli nahrávat pořady). Takže je zavedena náhradní odměna právě za možnost pořízení rozmnoženiny. Pokud je mi známo, v zákoně není řečeno, odkud si takovou rozmnoženinu pořídíte. Ono to ani dost dobře nejde, uživatel není povinen si ověřovat, zda má šiřitel na šíření právo, nebo ne (nelze na uživatele převést odpovědnost za to, zda si nahrává (pořizuje rozmnoženinu) z legitimního zdroje/vysílání, nebo ne).

V této souvislosti zákon pouze zakazuje prolamování ochrany proti kopírování. Prakticky vzato si prostě nesmíte cokoli, co má nějakou ochranu proti kopírování, zkopírovat z takto chráněného zdroje. Tudíž autoři, jejichž díla jsou šířena na médiích s ochranou proti kopírování, by měli být na náhradních odměnách adekvátně kráceni.

Jestli vám to celé přijde jako šílená blbost, pak vězte, že původcem této šílené blbosti je šílená blbost zvaná duševní vlastnictví. Doporučuji si přečíst dokument s názvem „Obžaloba duševního vlastnictví“.