Inovace nejsou českému sklu ani porcelánu cizí. Objevil se třeba červený křišťál bez toxického kadmia. Jinde zas mají snahu nahradit jednorázové plastové obaly.
Tradice, inovace i roboti
Sklářství má v Česku, respektive na českém území, dlouholetou tradici, jeho počátky archeologové kladou do 13. století. Patří k místním tradičním průmyslovým odvětvím, silnou pozici ale má tradičně i v uměleckém autorském skle. Průmyslová výroba dnes zahrnuje firmy, které se věnují plochému sklu, obalovému sklu, skleněným vláknům, užitkovému sklu, uměleckému sklu, laboratornímu nebo osvětlovacímu sklu. V keramice a porcelánu je to technická a zdravotnická keramika nebo třeba užitkový porcelán a keramika.
Podle informací Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR nyní zároveň patří i sklářství k odvětvím s největší mírou automatizace, které využívá i roboty. Skláři jsou přitom propojení s mnoha dalšími obory. Příkladem je stavebnictví a architektura, jejichž trendy skláře ovlivňují. Za posledních pět let jsou hlavní inovace ve fasádních sklech. Od zeleného odstínu jdeme k šedému a modrému, což vychází z aktuálních trendů v architektuře,
uvádí Petra Takáčová z teplické AGC Flat Glass Czech, která se věnuje výrobě a zpracování plochého skla.
Navzdory vší skepsi, řemeslo žije. Čtěte více v článku Zájem o řemesla ze strany mladých je stále větší. Poptávku to ale nepokryje
A největší automatizace se podle asociace děje v produkci skleněných obalů. Ve firmě Vetropack Moravia Glass, která se věnuje právě obalovému sklu a ve Vetropacku Nemšová vyrábí také typické zelené lahve na Becherovku, robot promazává formy na lahve. Větší podíl ruční práce však zase naopak jinde umožňuje větší šíři sortimentu a také větší flexibilitu výroby, což je pro mnohé firmy klíčové, aby na trhu uspěly. To však s sebou nese i vyšší cenu jejich výrobků.
Káva „to go“ a vítěz Tour de France
Sklářství a porcelánky, to je tedy dlouhá tradice, ke které se mohou firmy vztáhnout, která však reaguje na aktuální výzvy a příležitosti. Třeba i ty ekologické. Příklady? Společnost Český porcelán v Dubí má tradici sahající až do 60. let 19. století. Původní manufaktura tehdy začínala s výrobou majoliky, do deseti let ale přešla na porcelán. V Dubí se nyní pustili do tématu náhrady jednorázového plastového nádobí, které škodí životnímu prostředí. Jako náhradu za plastové kelímky nabízejí vlastní keramické nádoby na kávu „to go“.
Společnost Preciosa, která staví na sklářské tradici odvíjející se od roku 1548, zase představila inovaci, kterou je červený křišťál bez toxického kadmia. Novinku pojmenovala Red Velvet. A sebevědomě uvádí: Tato inovace představuje revoluci v křišťálovém a módním průmyslu.
Strefuje se tak i do fenoménu rychlé módy.
Podívejte se také na to, jak se pracuje ve sklářské huti v Nenačovicích u Berouna:
Když se hovoří o největších mladých nadějích českého sklářství, nechybí většinou jméno Františka Jungvirta. Je to student Ateliéru skla u Ronyho Plesla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze,
Na Salone del Mobile v Miláně, což je prestižní veletrh designu, se František Jungvirt podílel na instalaci, která spojila vázu Moser Merano, robota a jeho umělecké vyjádření. Vázu totiž zdobila ornamenty robotická ruka (pistole), kterou designér naprogramoval. Tak se sklářská tradice, která má za sebou ve sklárně Moser více než 160 let, v jednom předmětu symbolicky spojila se současnou malbou skla a nejmodernějšími technologiemi a inovativními přístupy. Ve své práci se nejčastěji vracím k nejklasičtějším odkazům českého sklářství, které spojuji s novými impulzy. V dílech se snažím posouvat technické a vizuální hranice oboru,
popisuje František Jungvirt svůj přístup.
Zajímá vás umění i řemeslo? Čtěte také o podnikatelích, kteří rozvíjejí rukodělnou tradici, a to v článku Umí řemeslo a pokračují v rukodělné tradici. Tvoří tak střapce, koše i modrotisk.
O tom, že je české sklo také hodně vidět, svědčí i letošní cyklistický etapový závod Tour de France. V zahraničí výrazně aktivní firma Lasvit spolu se Škodou Design totiž opět stojí za trofejí, s níž se letos na stupeň vítězů postavil cyklista Egan Bernal, nejlepší jezdec letošního, už 106. ročníku, Tour de France. Jeho trofej zdobí klasický vzor českých brusičů skla Spitzstein – čtverečky broušené do tvaru pyramidy a s výsledným trojrozměrným efektem.
Sklo a porcelán hlavně na export
Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR deklaruje: Výrobcům skla, keramiky a porcelánu v České republice se daří udržovat tradici, rozvíjet a modernizovat výrobu.
Popisuje, jak vypadá domácí sklářský průmysl a výroba keramiky v číslech (shrnují situaci firem, které mají nad 50 zaměstnanců, za rok 2017).
V Česku bylo 108 firem vyrábějících sklo a skleněné výrobky a 33 firem vyrábějících keramiku a porcelán. I ve sklárnách a keramičkách přitom řeší hledání nových lidí na současném trhu práce, dopadá kvůli tomu na ně i rostoucí cena práce. Firmy měly tržby 50,8 miliardy korun za prodej vlastních výrobků a služeb (tedy meziroční nárůst). Je to převážně exportní odvětví. Osmdesát až devadesát procent produkce směřuje do zahraničí, sedmdesát procent exportu přitom míří do zemí Evropské unie.
Jak ovšem také připomíná sklářka a designérka Tereza Anderlová v rozhovoru pro oborový časopis Czechdesign.cz, domácí sklářství má i své slabší stránky. Může nám ujet vlak,
konstatuje. Potíží domácího sklářství je podle ní například fakt, že studenti škol ztrácejí přímý kontakt s řemeslem a nechodí do velkých skláren tolik na praxi.
ČLÁNKY DO MAILU