OSVČ opět na pranýři. Chcete využít paušál? Zapomeňte na slevy na dani a bonusy

3. 4. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Autor: 329515
Podle ekonomických ministrů si OSVČ budou muset vybrat mezi slevami na dani a výdajovými paušály. Omezení slev a bonusů může přitom OSVČ vyjít na desetitisíce.

Uplynul sotva týden, co pracovní tým tripartity navrhl pro OSVČ vyšší odvody na pojistném, a už se hovoří o dalších změnách, které by se měly drobných podnikatelů výrazně dotknout. Ekonomičtí ministři se totiž dohodli, že živnostníkům, kteří využívají výdajové paušály, omezí slevy a bonusy na dani. Paušály by měly být navíc limitovány jistou hranicí obratu. Pokud by se zrušila pro OSVČ i základní sleva na poplatníka, znamenalo by to větší ránu než tolikrát skloňované snížení samotných paušálů. Čtěte také: Kalouskova opatření pro OSVČ: Nižší výdajové paušály a vyšší daň z příjmů

Buď slevy, nebo paušály

Výdajové paušály OSVČ zůstávají ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi trnem v oku. Přestože se proti jejich snížení doposud vždy stavěla největší koaliční strana ODS, zdá se, že ministrovi financí se podařilo najít “kompromisní” variantu, která je přijatelná i pro občanské demokraty. Po čtvrteční schůzce ekonomických ministrů totiž Kalousek prohlásil, že se zúčastnění ministři shodli na zásadních úsporných opatřeních, mezi které také patří omezení pro živnostníky a další drobné podnikatele.

Výdajové paušály by sice měly zůstat na stávající úrovni, podnikatelé, kteří je využijí, se však budou muset rozloučit se různými slevami na daň a daňovými bonusy. V případě 40% paušálu se má navíc stanovit hranice příjmů, při které půjde paušál maximálně využít. O jeden procentní bod mají narůst obě sazby DPH a ve hře též zůstává zvýšení daně z příjmů fyzických osob z 15 na 16 %. Speciální vyšší zdanění se pak chystá pro nejbohatší, kteří by z příjmů nad stropy sociálního a zdravotního pojištění platili jisté procento jako tzv. solidární příspěvek.

Registrujte se v databázi živnostníků Podnikatel.cz

Chcete se více zviditelnit? Rádi byste příště odpovídali v rámci podobných anket? Registrujte se v databázi živnostníků na Podnikatel.cz 

Připravujeme pro vás nové výhody

Jak by se omezení slev projevilo na odvodech živnostníků, záleží především na tom, jestli by se opatření týkalo rovněž základní slevy na poplatníka. Pokud ano, znamenalo by pro velkou část OSVČ větší zátěž, než kdyby poklesly výdajové paušály. Nejvíce by pak na změnu “dojeli” živnostníci, kteří mají děti a uplatňují na daně daňové zvýhodnění. Zda se pro OSVČ s paušály zruší i základní sleva, ministerstva zatím říci nechtějí. V současnosti probíhají propočty konkrétních dopadů jednotlivých dohodnutých návrhů a jednotlivých technických opatření. Na detailní dotazy bude možné odpovědět až v momentě, kdy budou opatření definitivně zpracovány a odsouhlaseny, uvedl serveru Podnikatel.cz Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí. Čtěte také: Slevy na dani platné pro rok 2011 a změny roku 2012

Server Podnikatel.cz připravil ukázkové výpočty, jak by se omezení slev projevilo na odvodech řady živnostníků a porovnání se snížením paušálů.

Příklad A 

Za příklad vezměme řemeslníka pana Nováka, který má roční příjmy 300 tisíc korun a používá výdajové paušály. Zjednodušme příklad, že jedinou slevu na dani, kterou pan Novák v současnosti využívá, je základní sleva na poplatníka (počítejme částku 24 840 korun, a ne slevu pro loňský rok, která byla výjimečně nižší o 1200 korun).

V současnosti platí pan Novák na dani z příjmů 0 korun (výdaje jsou 80 % z 300 000 korun = 240 000 korun a daň činí 15 % z rozdílu příjmů a výdajů, tedy z 60 000 korun = 9000 korun; po odečtení slevy na dani vychází 0 korun). Pan Novák v současnosti tak zaplatí „pouze“ 20 364 korun na zdravotní pojištění a 22 032 korun na důchodové pojištění. (minimální zálohy). Celkově státu zaplatí 42 396 korun.

Pokud by panu Novákovi zrušili všechny slevy na dani, na dani by zaplatil 9000 korun. Na zdravotní a sociální pojištění by zůstaly minimální zálohy a celkový odvod státu by činil 51 396 korun. Navíc by tedy zaplatil 9000 korun.

Pokud by došlo místo zrušení slev ke snížení paušálu na 40 %, daň by se panu Novákovi počítala ze 180 000 korun a činila by 2160 korun (27 000 korun – sleva na dani 24 840 korun). Na důchodové pojištění by zaplatil za rok 26 280 korun a na zdravotní pojištění 20 364 korun. Celkově by státu zaplatil 48 804 korun, tedy o 2592 korun méně než v případě zrušení slev.

Příklad B

Pan Stehlík je také řemeslník, vydělává 400 tisíc korun, uplatňuje paušály a vzhledem k tomu, že má dvě děti, tak také daňové zvýhodnění na dítě.

V současnosti neplatí pan Stehlík žádnou daň z příjmů (výdaje jsou 80 % ze 400 000 korun = 320 000 korun a daň činí 15 % z rozdílu příjmů a výdajů, tedy z 80 000 korun = 12 000 korun; po odečtení základní slevy na dani vychází 0 korun). Vzhledem ke dvěma dětem naopak pan Novák dostává daňový bonus ve výši 23 208 korun. Pan Novák pak zaplatí též 20 364 korun na zdravotní pojištění a 22 032 korun na důchodové pojištění (minimální zálohy). Celkově státu zaplatí 19 188 korun.

Pokud by panu Stehlíkovi zrušili všechny slevy a zvýhodnění na dani, nejen že by nedostal bonus 23 208 korun, ale navíc by musel na dani uhradit 12 000 korun. Na zdravotku a sociálku by zůstaly minimální zálohy a celkový odvod státu by činil 54 396 korun. Oproti stávajícímu stavu tak pan Stehlík zaplatí navíc 35 208 korun roč­ně.

Kdyby místo zrušení slev a zvýhodnění došlo ke snížení paušálu na 40 %, vypadala by odvodová povinnost pana Stehlíka následně. Daň by se počítala z částky 240 000 korun a bez zvýhodnění by činila 11 160 korun (15 % z 240 000 korun – 24 840 korun). Vzhledem k daňovému zvýhodnění na děti by pan Stehlík dostal daňový bonus 12 048 korun (23 208 korun – 11 160 korun). Na důchodovém pojištění by pak zaplatil 35 040 korun (29,2 % ze 120 000 korun) a na zdravotním 20 364 korun. Celkový odvod státu by tak činil 43 356 korun, tedy o 11 040 korun méně, než kdyby došlo ke zrušení slev a daňových zvýhodnění.

Vzhledem k nastavení zdanění platí, že v případě vysokých příjmů se přeci jenom některým OSVČ může vyplatit spíše zrušení slev než snížení paušálů.

skoleni_8_1

Úspory dle ekonomických ministrů

  • Růst obou sazeb DPH o jeden procentní bod.
  • OSVČ, které využívají výdajové paušály, nebudou moci uplatnit slevy na dani a bonusy.
  • Živnostníci s výdajovým paušálem ve výši 40 procent budou v jeho využití omezeni výší příjmu.
  • Růst daně z příjmů fyzických osob o jeden procentní bod.
  • Důchody se budou valorizovat pouze o třetinu inflace a třetinu růstu reálných mezd.
  • Z příjmů nad strop zdravotního a sociálního pojištění by se platil tzv. „solidární“ příspěvek.

Na úspory u OSVČ se návrhy jen valí

Aby toho nebylo pro živnostníky málo, na stole též leží nedávný návrh pracovního týmu tripartity, který počítá s dalšími zásahy do peněženek drobných podnikatelů. Pracovní skupina (PT RHSD) pod vedením šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeňka Juračky, navrhla zvýšení minimálních záloh pro OSVČ na zdravotní a sociální pojištění na přibližně dvojnásobek, tedy na 7000 až 8000 korun, snížení hranice pro povinnou registraci k DPH na 450 tisíc korun a výrazné omezení daňových paušálů. Čtěte více: Těžké časy pro OSVČ. V obchodu i cestovním ruchu

Reakce živnostníků na nápady pracovního týmu byly jednoznačné, pokud projdou, bude muset většina drobných podnikatelů ukončit svoji činnost. Jak vyplynulo z bleskové ankety serveru Podnikatel.cz, OSVČ považují návrhy PT RHSD za nesmyslné a varují, že by pro mnoho z nich měly likvidační dopady. S myšlenkou snížit hranici pro registraci k DPH souhlasí pouze 14 % živnostníků. V případě vyšších záloh na zdravotní a sociální pojištění byla situace ještě jednoznačnější, proti se vyslovilo 95 % oslovených živnostníků. Jak podnikatelé svorně prohlašovali, jestliže se jim zvýší zálohy, raději odejdou na pracovní úřad. Část z nich dokonce otevřeně přiznala, že by přesunula do šedé ekonomiky a živili se raději načerno. Čtěte více: Dvojnásobné zálohy na pojistné? Děkujeme, odcházíme na pracák, říkají OSVČ

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).