Například Asociace českých nábytkářů žádá úplné zrušení minimální mzdy. Hospodářská komora ČR pak volá po zrušení mzdy zaručené pro soukromý sektor, jelikož především její zvyšování přináší podle HK ČR v některých sektorech zásadní problémy. Ministerstvo práce a sociálních věcí však žádné změny v tomto ohledu neplánuje.
Zrušte zaručenou mzdu, požaduje Hospodářská komora ČR
Vláda se před několika dny dohodla na tom, že se minimální mzda od příštího roku zvýší z aktuálních 13 350 Kč na 14 600 Kč, tedy o 1250 Kč. Spolu s minimální mzdou vzroste i mzda zaručená, která je odstupňovaná podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce do osmi jednotlivých skupin. Nejvyšší zaručená mzda má od roku 2020 činit 29 200 Kč, což je o 2500 Kč více než letos.
Právě výrazný nárůst zaručené mzdy může podle HK ČR přinést v některých sektorech ekonomiky výrazné problémy. Jak uvádí HK ČR, neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly další sazby, než je sazba minimální mzdy. Pokud se nezruší v soukromém sektoru další sazby zaručených mezd, dojde k dalším problémům kvůli nárůstu nákladů např. u řidičů autobusů, kde již dnes mají zaměstnavatelé, resp. objednatelé dopravní obslužnosti potíže mzdy platit a nezbývá žádný prostor na motivační složky mzdy,
doplnil Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.
Zvyšování minimální a potažmo zaručené mzdy má podle Dira dopad i na oblast veřejných zakázek, zejména u dlouhodobých stavebních kontraktů. Jestliže dochází k takto masivnímu nárůstu mzdových nákladů, se kterými soutěžitelé nemohli počítat, nemohou je promítnout do konečné ceny zakázky, protože jsou omezeni smlouvou a inflační doložkou. V současnosti má proto veřejný sektor velký problém s účastí a ochotou firem (zejména stavebních) vůbec se účastnit veřejných soutěží a přijímat veřejné zakázky,
komentoval Diro.
Také Koordinační rada pro soukromou bezpečnostní činnost, kterou ustanovila Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR, už v září upozornila, že v oblasti fyzické ostrahy majetku a osob, tedy strážních služeb, rychle rostou státem nařízené minimální mzdové náklady, přičemž ale ceny ve veřejném sektoru dlouhodobě nedosahují ani výše těchto minimálních mzdových nákladů, mnohdy ani zaručené mzdy. Například Generální ředitelství Úřadu práce ČR je střeženo za částku 83,95 korun bez DPH za hodinu fyzické ostrahy, minimální mzdové náklady v této oblasti však dnes činí 153,76 Kč/h.
Hospodářská komora ČR proto žádá ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), aby pro soukromý sektor institut zaručené mzdy zrušilo a ponechalo jej pouze pro státní správu. Jak ale uvedlo pro server Podnikatel.cz MPSV, o žádné změně se v této oblasti neuvažuje. Nic nenasvědčuje tomu, že by institut zaručených mezd měl jakýmkoliv způsobem narušovat jakékoliv zájmy zaměstnavatelů,
doplnila serveru Podnikatel.cz Kateřina Brodská z tiskového oddělení MPSV.
Zrušte celou minimální mzdu, chtějí nábytkáři
Zatímco Hospodářská komora ČR volá po zrušení zaručené mzdy, některé podnikatelské asociace jdou ještě dále. Například Asociace českých nábytkářů (AČN) by uvítala diskusi o zrušení minimální mzdy. Podle rychlého průzkumu mezi členskými firmami AČN se ukazuje obava, aby kvůli rychlému růstu mezd zbylo na nutné investice. Investice jsou klíčové pro zdravý rozvoj firem. Výrobci nábytku musí být konkurenceschopné v globálním měřítku, protože významná část u nás vyráběného nábytku je exportována na světové trhy,
uvedl Tomáš Lukeš, tajemník AČN.
Podle AČN budou muset firmy zvýšení minimální mzdy vstřebat prostřednictvím zvýšení cen pro zákazníky a omezení investic do efektivnější výroby. Podobně hovoří i Hospodářská komora ČR, podle které se dosud firmy snažily vysoký růst mezd zaměstnanců kompenzovat ze svého zisku. To ale již údajně nebude plošně možné a zaměstnavatelé budou nuceni promítat zvýšení mezd do svých cen. Ke zdražení by pak došlo především v oborech, kde je podíl nízkokvalifikované práce největší, tedy například v opravách a stavebních pracích v domácnostech, v úklidových a ubytovacích službách nebo autodopravě.
Čtěte více: Zvýšení minimální mzdy o 1650 Kč by se promítlo do cen, varují podnikatelé
I mezi výrobci nábytku navíc panuje obava z dominového efektu, kdy zvýšení nejnižších platů vede k růstu mezd všech pracovníků až po top management. Nejistota je umocněna podle AČN zejména u firem, které exportují, a s obavami očekávají, jak na zvýšení cen zareagují zahraniční odběratelé. Asociace českých nábytkářů velmi negativně vnímá celou diskusi o skokovém zvýšení mezd napříč sektory a napříč celou Českou republikou. Za asociaci sdružující především výrobce nábytku bychom velmi rádi uvedli, že výše reálné mzdy se velmi liší podle regionů. Zcela jinou hodnotu má minimální mzda v bohatých regionech jako Praha, Brno, Mladá Boleslav nebo Ostrava než naopak v regionech se sníženou dopravní dostupností nebo vyšší nezaměstnaností,
vysvětlil Lukeš.
Čtěte také: Zvýší se minimální mzda a lidé na vesnicích už rohlíky nepořídí, tvrdí asociace
Valorizační mechanismus minimální mzdy zatím u ledu
Zatímco návrhy na zrušení minimální i zaručené mzdy jsou zřejmě neprůchozí, jednu chvíli to vypadalo, že mezi zaměstnavateli, odbory a ministerstvy došlo ke shodě, že by se zavedl nový pevný mechanismus ocenění minimální mzdy a podmínky pro stanovení nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ministerstvo dokonce před více než rokem předložilo i novelu zákoníku práce, která valorizační mechanismus zaváděla. Ačkoli s parametry, se kterými přišlo MPSV, podnikatelé nesouhlasili, samotný princip pevného mechanismu zvyšování mzdy u nich podporu měl a o konkrétní podobě chtěli jednat. Návrh však zatím skončil u ledu a není jisté, kdy, v jaké podobě a zda vůbec bude nakonec schválen.
ČLÁNKY DO MAILU