Výčet jiných důležitých osobních překážek v práci je navíc upraven samostatným nařízením vlády, které stanovuje i podrobnější podmínky jejich poskytnutí.
Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance
Překážkou v práci lze nazvat skutečnost, která brání zaměstnanci ve výkonu jeho práce. Jestliže měl zaměstnanec podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby v den překážky pracovat, avšak z důvodu skutečnosti, která mu brání ve výkonu práce, pracovat nemůže, jde o překážku v práci. Naopak, pokud podle rozvržení pracovní doby pracovat neměl, nemůže mu vzniknout ani překážka v práci. Pokud však zaměstnanec zamešká směnu z důvodu neomluvené nepřítomnosti (neomluvené absence) v práci, nejde o překážku v práci, ale o neplacené volno bez náhrady mzdy.
Překážky na straně zaměstnance popisuje zákoník práce v § 191 až 205. Jedná se o důležité osobní překážky, mezi které patří dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování člena rodiny/péče o dítě, vyslání národního experta, výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu, pracovní volno související s brannou povinností a překážky z důvodu školení či studia.
Okruh překážek v práci na straně zaměstnance se od 1. června 2018 rozšířil o dlouhodobou péči (dlouhodobé ošetřovné). Otcovskou poporodní péčí, která byla zavedena od 1. února 2018 jako nová nemocenská dávka, naopak zákoník práce jako překážku v práci nedefinuje.
Uvolnění zaměstnance na otcovskou poporodní péči je nutné řešit jiným způsobem, například nástupem na rodičovskou dovolenou či neplaceným volnem. Čtěte více: První potíže s otcovskou poporodní péčí
O uvolnění z práce musí zaměstnanec bez zbytečného odkladu požádat, jestliže je mu překážka předem známa a musí ji zaměstnavateli řádně prokázat. Za dobu trvání překážky v práci nepřísluší zaměstnanci mzda (plat), jelikož zaměstnanec práci nevykonává. Zaměstnanec je po dobu čerpání překážky zabezpečen dávkami nemocenského pojištění, případně jej finančně zabezpečí jiný subjekt (např. výkon veřejné funkce, plnění branné povinnosti). V některých případech přísluší náhrada mzdy (platu) od zaměstnavatele – například jiné úkony ve veřejném zájmu (činnost dárce při odběru krve), překážky v práci z důvodu školení nebo jiné formy přípravy či studia v souladu s potřebou zaměstnavatele atd.
Jiné důležité osobní překážky v práci
Mimo výslovně uvedené překážky v práci odkazuje zákoník práce v § 199 na jiné důležité osobní překážky v práci, jejichž okruh a rozsah je stanoven samostatným nařízením. Jde o nařízení vlády s číslem 590/2006 Sb. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno nejméně v rozsahu stanoveném vládním nařízením. V některých případech i náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Jinými důležitými osobními překážkami jsou:
Vyšetření nebo ošetření
a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, jestliže bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
Příklad:
Zaměstnanec absolvoval vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, které trvalo 6 hodin. Zaměstnavatel poskytuje dle interního předpisu na lékařské vyšetření maximálně půldenní placenou překážku (4 hodiny).
Postup zaměstnavatele není v souladu s právními předpisy. Zaměstnanec má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, což může být hodina, ale také celý den. Délku vyšetření i nezbytnost jeho provedení v rámci pracovní doby potvrdí lékař prostřednictvím takzvané propustky.
b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).
Příklad:
Zaměstnankyně na doporučení své kolegyně odjela na lékařské vyšetření do jiného krajského města. Má nárok na pracovní volno?
Zaměstnankyně má nárok na pracovní volno, i když bylo vyšetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení. Náhrada mzdy jí však přísluší jen za dobu, kterou by takovému vyšetření věnovala v nejbližším zdravotnickém zařízení.
V praxi se vyskytují nejasnosti při uvolnění z práce na rehabilitace, dentální hygienu nebo návštěvu psychologa. Vždy se musí jednat o vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení. Což může být v uvedených případech sporné. Podrobněji v článku: Rehabilitace, dentální hygiena, psycholog. Nárok na placené volno?
Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce
Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V souladu s ustanovením § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku.
Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.
Znemožnění cesty do zaměstnání
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.
Svatba
Pracovní volno na 2 dny se poskytne na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce (zvláštní povaha práce, vyslání do jiného členského státu EU).
Příklad:
Má nevěsta nárok na placené volno s náhradou mzdy, když se svatba koná v sobotu?
Svatby se většinou konají v sobotu, tj. v den nepřetržitého odpočinku v týdnu. Jestliže neměl zaměstnanec v tento den podle rozvrhu směn pracovat, náleží volno pouze za jeden den. Pracovní volno s náhradou mzdy se v tomto případě obvykle poskytuje den před obřadem nebo den po obřadu, tedy v pátek nebo v pondělí. Pokud by se svatba konala v pátek, bude přiděleno volno s náhradou mzdy v pátek a volno bez náhrady mzdy např. ve čtvrtek nebo v pondělí.
Také rodiče snoubenců mají nárok na placené volno k účasti na svatbě. Naopak v případě, že by měli svatbu rodiče, mají jejich děti rovněž nárok na pracovní volno, ale už bez náhrady mzdy.
Volno na svatbu je stanoveno pouze pro heterosexuální dvojice. Homosexuálního páru, který má zájem o vstup do registrovaného partnerství, se tato překážka v práci dle nařízení vlády netýká. Ovšem zaměstnavatel může i v případě existence jiné než právním předpisem výslovně upravené jiné důležité osobní překážky v práci poskytnout zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno, popřípadě i pracovní volno s náhradou mzdy.
Nejeden zaměstnavatel takové volno k uzavření registrovaného partnerství či doprovodu partnera do lékařského zařízení poskytuje. Jak vysvětluje Jana Bohutínská v článku: Chcete si změnit pohlaví? Žádný problém, i takový přístup mají teď nově firmy.
Server Podnikatel.cz připravil navazující článek s dokončením výčtu jiných důležitých osobních překážek v práci, včetně vysvětlení, jak je to s překážkami v práci u dohod konaných mimo pracovní poměr: Tatínek u porodu, stěhování a hledání nového zaměstnání. Nárok na placené volno?