Kavárenský život není pohodový, naopak je to dřina! Již sedmým rokem provozuji s rodiči Tvarůžkovou cukrárnu - je to každodenní tvrdá práce a přitom Vám na tváři nesmí chybět úsměv pro Vaše zákazníky. Není to jednoduché podnikání, ale neměnila bych. Jsme rodinná cukrárna - která začala v Lošticích tj. v roce 2009 zapadákově s 2000 obyvateli, o to víc jsme si své místo museli vypracovat a vybojovat.
Osobně do cukráren a kaváren chodím, abych dostala trochu osobního přístupu a ochutnala místní dobroty. Což u nadnárodních řetezců rozhodně nenajdete! A navíc komu platíte za ten rozmražený cheesecake a kávu? Mnohem raději svoji útratou podpořím místního kavárníka či cukráře, který se podnikáním snaží zpříjemnit život obyvatelům města.
Jsou kvalitní malé kavárny / podniky, jsou kvalitní pobočky i u velkých řetězců, kde pokud je majitel (manager) normální, tak tam má stálý personál, který dokáže vytvořit příjemné prostředí a některé řetězce nejsou ani nějak výrazně dražší. Nehledě na to, že často je franšíza a od malé kavárny se to liší pouze tím, že podnikáte pod známou značkou.
Vyzkoušel jsem mraky kaváren v 9 z 10 případů "soukromých". A stejně se vracím do té jedné, která byla jako jedna z prvních kvalitních podniků v Brně a ty desítky později vzniklých nejsou špatné, ale většinou ani ničím lepší, tak proč tam chodit. To raději si zajdu třeba do CrossCafé. Ceny v pohodě, nabídka lepší než v půlce "malých" kaváren. Přestože je to řetězec (český). Naopak třeba Starbucks nemusím z jednoduchého důvodu - jejich káva mi nechutná a "speciality" mají předražené, takže jim nepomůže někdy ani příjemné prostředí v některých pobočkách.
Nejhorší co je, jsou kavárny / cukrárny, které kdysi byly kvalitní a vypadá to v nich pořád stejně. To si pak člověk někde přečte, jak je to tam super, přijde tam a zjistí, že je to úplně o ničem, protože doba už je jinde. Některé mají ještě tu drzost tvrdit, že jsou "nejlepší ve městě"