Zvažujete zvláštní (offline) režim EET? Čtěte, co všechno musíte v žádosti uvést

Jde hlavně o doložení, že splňujete podmínky pro zvláštní režim evidence, a také o upřesnění k provozovnám, kde budete realizovat tržby. Finanční správa navíc zveřejnila příklady, jak by žádost měla vypadat.

Kdo může o zvláštní režim požádat

Aby mohl podnikatel o offline režim požádat, musí splnit několik podmínek. Pokud nejde o poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny, musí jít o fyzickou osobu, která:

• není plátcem daně z přidané hodnoty a
• neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a
• zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

Čtěte více: Vše, co potřebujete vědět o zvláštním (offline) režimu EET, včetně formulářů

Co musí žádost o zvláštní režim obsahovat

Žádost o povolení zvláštního režimu musí obsahovat několik náležitostí.

Stahujte vzor žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu a názorné příklady

Skutečnosti prokazující splnění podmínek pro povolení zvláštního režimu

Splnění podmínky, že poplatník není plátcem DPH, není nutné prokazovat. Správce daně si danou skutečnost ověří sám z vlastní evidence.

Splnění podmínky počtu zaměstnanců

Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec podle zákoníku práce, tj. fyzická osoba, která vykonává práci v pracovním poměru (na základě pracovní smlouvy) nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).

Více zaměstnanců je připuštěno pouze v případě, že některý zaměstnanec čerpá dovolenou či mu ve výkonu práce brání překážky v práci na jeho straně (pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená apod.).

Poplatník by měl v žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu uvést aktuální počet zaměstnanců a pravdivost uvedených údajů doložit (prostřednictvím podkladů ze mzdové agendy vedené poplatníkem či podkladů osvědčujících počet zaměstnanců pro účely veřejného pojištění). Nemá-li poplatník žádného zaměstnance, tuto skutečnost nijak nedokládá.

Splnění podmínky výše příjmů

Co se týče prokázání splnění výše uvedeného limitu, pro předchozí období lze využít jakékoli průkazné záznamy o příjmech poplatníka. Může se jednat např. o evidenci hotovostních příjmů dle § 97 daňového řádu. Pokud poplatník zaznamenává tyto údaje v jiné evidenci stanovené zákonem, využije právě tuto evidenci (typicky lze využít výpisy či sestavy z daňové evidence nebo účetnictví obsahující přehled hotovostních příjmů) nebo další dokumenty, při jejichž zpracování bylo z těchto údajů čerpáno a jsou způsobilé podat správci daně věrný obraz o výši příjmů poplatníka, na základě kterého je možné učinit závěr o splnění limitu výše evidovaných tržeb pro dané období.

K prokázání výše předpokládaných příjmů postačí kvalifikovaný odhad poplatníka (stejně bude postupovat též poplatník, který s podnikáním začíná, u kterého je splnění limitu za předcházející období z povahy věci splněno). Poplatník vychází zejména ze svého podnikatelského záměru, předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám ve způsobu podnikání, které by mohly mít výraznější dopad na výši příjmů poplatníka.

Údaje o provozovnách, v nichž přijímá evidované tržby

Jedná se o provozovny, které nebyly poplatníkem oznámeny správci daně prostřednictvím aplikace Elektronická evidence tržeb. Co se týče údajů o provozovně, je nutno sdělit správci daně obdobné informace jako v případě údajů o provozovnách, které se oznamují prostřednictvím webové aplikace Elektronická evidence tržeb v případě evidence tržeb v běžném či zjednodušeném režimu, zejména

• typ provozovny: stálá, mobilní, virtuální,
• lokalizační údaj podle typu provozovny: u stálé bude uvedena adresa (ulice, č.p./č.o., obec, PSČ), u mobilní registrační značka nebo jiná textová jednoznačná identifikace a u virtuální URL adresa nebo jiný odkaz, který ji jednoznačně určí (např. e-mail, telefon).

Poskytuje-li poplatník služby u zákazníka (např. malířské služby u zákazníka) a nemá-li provozovnu ve smyslu živnostenského zákona, zaeviduje poplatník v aplikaci EET provozovnu na adrese sídla podnikatele a jako typ uvede „stálá“. Pro podnikatele – právnickou i fyzickou osobu – je pak definice sídla uvedena v § 429 občanského zákoníku.

Na základě oznámení údajů o provozovnách bude každé provozovně správcem daně přiděleno číslo provozovny. Na účtence se však musí uvádět jen v případě, že podnikatel má více provozoven, ve kterých přijímá tržby.

Ačkoli pro samotnou žádost není žádný speciální formulář, jelikož jde o podání podle daňového řádu, které musí splňovat obecné náležitosti podání a požadavky stanovené zákonem o evidenci tržeb, finanční správa zveřejnila vzor žádosti. Rozhodně se jej vyplatí využít, jelikož s ním má podnikatel jistotu, že vyplní vše potřebné. Stejně tak by podnikatel neměl zapomenout k žádosti přiložit přílohy, které dokládají jeho tvrzení.

Finanční správa rovněž pro lepší pochopení zveřejnila názorné příklady, jak žádost vyplnit pro různé profese.

Příklad vyplnění žádosti o zvláštní režim - kadeřnice by Podnikatel.cz on Scribd

Dokdy úřad o žádosti rozhodne

Finanční úřad má na rozhodnutí o žádosti do 30 dnů ode dne jejího podání. Rozhodnutí se stává účinným dnem následujícím po dni, kdy si poplatník převzal blok účtenek od finančního úřadu, nejpozději však 15. dnem ode dne oznámení rozhodnutí o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu.