Zvoní zákazu prodeje o svátcích hrana? Vláda návrh na zrušení nezamítla

Proti zrušení se staví vládní ČSSD. Někteří poslanci hnutí ANO zase spolu s poslanci za ODS předložili vlastní novelu, která by ze zákazu prodeje vyjmula velkoobchody.

Zákon podle TOP 09 vytváří nerovnost

Vláda dnes zaujala neutrální stanovisko k návrhu TOP 09 na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Zda však návrh Poslaneckou sněmovnou nakonec projde, není vůbec jisté, stejný návrh totiž měli poslanci na stole již v prosinci a zamítli jej hlasy ANO, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Také k tomuto návrhu přitom vláda vydala neutrální stanovisko.

Podle předkladatelů zrušující novely je zákon nadbytečný a vytváří nerovnost mezi různými skupinami podnikatelů i zaměstnanců, přičemž tato nerovnost nemá žádné racionální jádro. Nejčastějším argumentem pro zachování zákazu prodeje o vybraných svátcích bývá přesvědčení, že zaměstnanci mají svátky trávit doma s rodinou. Praxe však ukázala, že mnoho zaměstnavatelů využívá tohoto zákazu k různým inventurám, takže zaměstnanci i přes zákaz prodeje musí státní svátek trávit v zaměstnání. Dále existuje značný počet zaměstnanců (např. studenti, bezdětní), kteří o státních svátcích pracovat chtějí, píše se v důvodové zprávě.

Vláda chce počkat na Ústavní soud

Vláda ve svém stanovisku uvedla, že chápe snahu odstranit nerovnost mezi různými skupinami podnikatelů i zaměstnanců, jakož i umožnit pracovat těm zaměstnancům, kteří o státních svátcích pracovat chtějí. Vláda ovšem upozornila, že je otázkou, zda je doba dvou let, po kterou je zákon účinný, dostatečně dlouhá na to, aby mohly být komplexně vyhodnoceny jeho ekonomické, sociální, kulturní a jiné dopady. 

V důvodové zprávě k tomuto poslaneckému návrhu zákona navíc nelze předkladateli tvrzené negativní dopady zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě ani nijak ověřit, neboť neobsahuje podrobnou analýzu stávajícího právního stavu, objektivní zhodnocení výsledků této analýzy a bližší specifikace dopadů uvedeného zákona, zejména pak na jednotlivé skupiny obyvatel České republiky, jako jsou malí a střední podnikatelé, spotřebitelé, rodiny, píše vláda ve stanovisku.

Vláda dále poukázala na to, že na konci roku 2016 podala k Ústavnímu soudu skupina senátorů návrh na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, přičemž argumentace senátorů směřující k přesvědčení o protiústavnosti tohoto zákona byla do značné míry obdobná motivaci předkladatelů nyní předloženého poslaneckého návrhu zákona. Ústavní soud nicméně dosud o předmětném návrhu skupiny senátorů nerozhodl. S ohledem na tuto skutečnost se vláda domnívá, že by bylo vhodné před případným přijímáním předloženého návrhu zákona na rozhodnutí Ústavního soudu v uvedené věci vyčkat, domnívá se vláda.

Jiná novela chce „osvobodit“ velkoobchody

Ve Sněmovně se navíc projednává i novela zákona z pera poslanců hnutí ANO a ODS, podle které by se zákaz prodejní doby netýkal velkoobchodů. Podle autorů novely se provozovatelé obchodů u velkoobchodníků zásobují zbožím, zejména rychle se kazícím potravinářským zbožím, o státních svátcích, neboť nemají za běžného provozu čas toto zboží nakupovat, a to i vzhledem k tomu, že tyto maloobchody jsou mnohdy rodinnými podniky bez kmenových zaměstnanců. Stávající právní úprava tento problém nijak neřeší, v důsledku čehož je ohroženo zásobování uvedených maloobchodů čerstvými potravinami nebo rychle se kazícím potravinářským zbožím, a to zvláště za situace, kdy stávající právní úprava omezuje prodejní dobu velkoobchodů na Štědrý den a zcela ji zakazuje ve dnech 25. a 26. prosince, tvrdí autoři návrhu. Novela se nyní nachází ve druhém čtení.

O obou novelách zákona budou poslanci jednat i v příštích týdnech, kdy se budou rovněž předkládat případné pozměňovací návrhy. Jestli se podmínky prodeje o svátcích změní, by mohlo být jasné do konce tohoto roku.