Vloni rostla průměrná mzda více u státních zaměstnanců

Zaměstnanci firem s nižší kvalifikací byli vloni nejohroženější skupinou. Firmy se jich ve velkém zbavovaly. Díky tomu vzrostla průměrná mzda v roce 2009 na 23 598 korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Naopak zaměstnanci veřejného sektoru si vloni stěžovat nemohli. Vláda jim vloni, kdy bylo Česko postiženou hospodářskou krizí, kompenzovala zmrazení mezd z předchozího roku 2008 a díky tomu jim průměrná mzda vzrostla nominálně o 4,7 procenta, zatímco v podnikatelském sektoru rostly mzdy jen o 3,8 procenta.

Rychlý růst průměrné mzdy byl především ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. V tomto období vzrostla na 5,2 procenta nominálně a reálně na 4,8 procenta. Rychlý růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí je výsledkem kombinace dvou faktorů – rychlého růstu nezaměstnanosti, kdy firmy přednostně propouštěly zaměstnance s nižší kvalifikací a tedy i nižší mzdou (v důsledku toho se snižoval objem vyplacených mezd, ale průměrná mzda rostla), a skutečnosti, že prosinec byl obdobím vyplácení ročních odměn, vysvětlil Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank.

Potvrzeno: zaměstnanci zneužívali sociální systém

S tím souhlasí i Branislav Hunčík, odborník na 
řízení lidských zdrojů z Pricewaterhou­seCoopers, který zároveň dodal: Snížila se i nemocnost, v době krize si 
zaměstnanci zbytečné absence rozmyslí, upozornil Hunčík. Jak doplnil Martin Lobotka za Českou spořitelnu, data díky tomu ukazují, že lidé v době před krizí sociální systém zneužívali. Předkrizová nemocnost byla částečně dána zneužíváním sociálního systému zejména nízkopříjmovými skupinami, řekl Lobotka. Čtěte více: Čistá mzda 2010: zkuste naši kalkulačku

Aktuální počet lidí bez práce a šetření na strana firem však potvrzuje, že zaměstnanci mohou na růst mezd v letošním roce zapomenout. Rostoucí nezaměstnanost ubírá 
zaměstnancům argumenty při mzdových vyjednáváních, upozornil Branislav Hunčík.

Navíc napjaté firemní finance a přísné požadavky na řízení hotovosti totiž ani podnikům nedávají příliš prostoru pro navyšování mezd. Firmy by však měly mít na paměti, že u skutečně klíčových 
zaměstnanců je rozhodně levnější rozumná mzdová diferenciace, než je následně 
přeplácet a přetahovat, vyslal doporučení firmám Hunčík. Čtěte více: Zaměstnavatelé 2010: Souhrn nejdůležitějších změn

Zdražování se letos bát nemusíme

Český statistický úřad přinesl také čerstvé údaje o vývoji inflaci. Ta nebude letos podle analytiků představovat žádný problém. Úroveň spotřebitelských cen v únoru ve srovnání s lednem totiž stagnovala. Míra inflace v únoru v meziročním srovnání klesla na 0,6 % z předchozí úrovně 0,7 %.

Podle Martina Lobotky z České spořitelny má na meziroční číslo nejvyšší vliv především růst spotřebních daní, zejména u paliv a deregulace. Opačným směrem působí ceny plynu (ty se ale od dubna upraví, tento efekt tak zeslábne) a elektřiny a pak ceny potravin, upřesnil Lobotka.

Ty právě byly hlavním důvodem růstu únorové inflace: V únoru o desetinku v průměru vzrostly ceny potravin především zeleniny, což vykompenzovalo zlevnění v segmentu dopravy, kde se především snižovaly ceny automobilů, uvedl Michal Brožka z Raiffeisenbank.

Ekonomové se shodují, že míra inflace zůstane po celou první polovinu roku pod úrovní jednoho procenta. Nad dvouprocentní inflační cíl centrální banky se inflace podle ekonomů vrátí až koncem tohoto roku. Deregulace budou v první polovině roku inflaci po 7 letech ubírat, jádrová inflace začne pozvolna z mírně minusových hodnot růst, doplnil k tomu Martin Lobotka. Čtěte více: Ministerstvo financí se nakazilo optimismem, jeho predikce se už blíží odhadům analytiků

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Průmysl po čtrnácti měsících poklesu začal nabírat na síle

Pozitivní zprávu přinesl průmysl. V lednu průmyslová výroba meziměsíčně vzrostla o tři procentní body. Začátek roku tak nevypadá zle, pochvalují si ekonomové. Podle nich je navíc velmi pozitivní zprávou fakt, že po čtrnácti měsících poklesu se potvrdil obrat z prosince i lednový růst. Čtěte více: Ekonomika se zotavuje, tvrdí ministerstvo průmyslu

Pro tento rok nadále počítáme s mírným růstem průmyslové výroby kolem dvou procent, i když začátek roku vypadá lehce optimističtěji, komentoval výsledky Michal Brožka z Raiffeisenbank. Ten však upozornil, že úroveň průmyslové produkce je však stále velmi nízká. Na úroveň produkce z let 2007 – 2008 se, pokud vše dobře půjde, vrátí česká ekonomika pravděpodobně až kolem roku 2013, předpověděl Brožka.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nahlíží na nová data také s opatrností. I když se podle resortu zlepšuje podnikatelská nálada v Česku i v celé eurozóně, v očekávání musí být Česko opatrné. Například prodej automobilů v lednu ovlivnilo ukončení šrotovného v Německu. Meziroční  pokles dosáhl na tomto, pro české výrobce klíčovém trhu, 4,3 %, vysvětlil náměstek ministra pro ekonomiku průmyslu Erik Geuss. Čtěte více: Průmyslu se vloni příliš nedařilo

Na opatrnost poukazuje i Petr Škoda z KPMG: Optimismus je ale prozatím nutné krotit, neboť srovnatelná loňská základna byla velmi nízká. Do budoucna je nadějný nárůst v hodnotě nových zakázek – hlavně těch exportních, řekl Škoda.

Jak přidává Petr Smutný z Pricewaterhou­seCoopers, panují však obavy, že vstupujeme do období stagnace, kdy nebudou 
zaznamenávány výraznější růsty. Podniky, které si nevytvořily rezervy, nebudou 
schopny v takovém prostředí fungovat. V útlumu budou malé a střední podniky, tvrdí Smutný. Martin Lobotka z České spořitelny je v tomto ohledu větším optimistou a předpovídá pro první kvartál slušný růst: Pokračující mírnou expanzi naznačují jak předstihové indikátory, tak vývoj nových objednávek. Za první čtvrtletí letošního roku čekáme zhruba pětiprocentní růst, uzavřel Lobotka.