Média aktuálně popisují dopady zvýšení minimální mzdy. Často se ale zapomíná na zvýšení zaručené mzdy. Aktuální změny však ovlivní řadu dalších právních předpisů. Zjistili jsme, co vše je se zvýšením mzdy spojeno.
Zvýšení minimální a zaručené mzdy
Nařízením vlády č. 210/2013 se od 1. srpna zvýšila minimální mzda. Základní měsíční hrubá minimální mzda (pro 40tihodinový pracovní týden) nyní činí 8500 korun měsíčně nebo 50,60 korun za hodinu. Zaměstnancům s dohodnutou (sjednanou) kratší pracovní dobou se minimální mzda samozřejmě poměrně snižuje. Kupříkladu zaměstnanec pracující na poloviční úvazek (20 hodin týdně) má měsíční minimální mzdu 4250 korun. V případě zaměstnavatelem stanovené kratší pracovní doby je samozřejmě nutné provést přepočet podle vzorce: (40/stanovená pracovní doba) x 50,60 korun.
Ovšem zdaleka se nejedná jen o minimální mzdu. Současně se valorizovaly nejnižší úrovně zaručené mzdy. A to je změna, která se dotkne velké části zaměstnanců. Zaručená mzda závisí na skupině práce. Práce jsou rozděleny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Existuje 8 skupin prací, přičemž měsíční zaručená mzda pro první skupinu prací odpovídá mzdě minimální, tj. 8500 Kč.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí od 1. srpna 2013:
| Skupina prací | Hodinová mzda dosud | Hodinová mzda nově | Měsíční mzda dosud | Měsíční mzda nově |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 48,10 Kč | 50,60 Kč | 8 000 Kč | 8 500 Kč |
| 2. | 53,10 Kč | 55,90 Kč | 8 900 Kč | 9 400 Kč |
| 3. | 58,60 Kč | 61,70 Kč | 9 800 Kč | 10 400 Kč |
| 4. | 64,70 Kč | 68,10 Kč | 10 800 Kč | 11 400 Kč |
| 5. | 71,50 Kč | 75,20 Kč | 12 000 Kč | 12 600 Kč |
| 6. | 78,90 Kč | 83,00 Kč | 13 200 Kč | 13 900 Kč |
| 7. | 87,10 Kč | 91,70 Kč | 14 600 Kč | 15 400 Kč |
| 8. | 96,20 Kč | 101,20 Kč | 16 100 Kč | 17 000 Kč |
Stahujte skupiny prací, pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy
Změna se nedotkla invalidních důchodců. Jejich minimální mzdu může zaměstnavatel ponechat v dosavadní výši, tj. 8000 korun měsíčně a 48,10 korun za hodinu. Jejich zaručená mzda se rovněž nemění.
Minimální mzda a daň z příjmů
Zvýšení minimální mzdy se ovšem projeví i v dalších právních předpisech. Prvním z nich je zákon o daních z příjmů. Zde se o minimální mzdě hovoří v souvislosti se zdaněním důchodů a daňovým zvýhodněním na dítě.
- V souladu s § 4 odst. 1 písm. h zákona o daních z příjmů jsou příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí osvobozeny do ročního limitu 36 násobku minimální mzdy platné k „1. lednu kalendářního roku“.
- Paragraf 35c zákona o daních z příjmů upravuje uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě (odpočet na dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, resp. daňový bonus vyplácený takovému poplatníkovi), toto zvýhodnění může uplatnit jen takový poplatník, jehož roční příjem dosáhl alespoň 6 násobku minimální mzdy.
Znění 35c zákona o daních z příjmů odst. 4: Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy) (dále jen „minimální mzda“); u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (s tímto ustanovením souvisí ještě § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmů).
Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Jana Vítková, daňová poradkyně společnosti MIVO, z uvedených ustanovení zákona o daních z příjmů plyne, že pro rok 2013 se v obou případech uplatní ještě „stará“ minimální mzda. Do konce roku 2013 se tedy použije částka, která byla stanovena k 1. lednu 2013.
Minimální mzda a zdravotní pojištění
Nejen zdravotní pojištění, ale i daň z příjmů, zákoník práce a zákon o zaměstnanosti ovlivní zvýšení minimální mzdy.
Minimální mzda je také takzvaným minimálním vyměřovacím základem zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Takovými osobami jsou například studenti nad 26 let, kteří přestávají být státními pojištěnci nebo nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce. Osoby bez zdanitelných příjmů si platí samy zdravotní pojištění. Dosud to byla částka 1080 korun, po zvýšení to bude 1148 korun, zvýšení platí od srpna, proto první navýšená splátka pojistného bude u osob bez zdanitelných příjmů splatná k 9. září 2013,
připomněla daňová poradkyně Jana Vítková.
Za zaměstnance musí nově odvést zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění nejméně z minimální mzdy. Jestliže bude mzda zaměstnance například činit 6000 korun za měsíc, musí být odvedeno zdravotní pojištění vypočítané alespoň z částky 8500 korun. Samozřejmě pokud se nejedná o osobu, za kterou platí pojistné i stát, nejedná se o zkrácený úvazek nebo se na ni nevztahuje minimální vyměřovací základ.
V důsledku zvýšení minimální mzdy se nemění odvody ani pro podnikatele, ani odvody na zdravotní pojištění za pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění i stát (takzvané státní pojištěnce).
Minimální mzda a sociální pojištění
Daňová poradkyně dále uvedla, že změna minimální mzdy nemá žádný vliv na výši pojistného na sociální zabezpečení, tedy na odvod nemocenského a důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nedotkne se tedy zaměstnanců ani osob samostatně výdělečně činných. Výjimkou jsou samozřejmě zaměstnanci s minimální mzdou. Protože pojistné na sociální zabezpečení se odvádí v případě zaměstnance z vyměřovacího základu, kterým je hrubá mzda – a ta se takovému zaměstnanci od srpna zvýší o 500 korun. Obdobně se tato změna v podobě zvýšení odvodu projeví u zaměstnanců, kterým bude mzdový výměr upraven na základě zvýšení zaručené mzdy.
V dávkách nemocenského pojištění se zvýšení minimální mzdy projeví postupně tak, jak se změní úhrny vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období, tj. v období jednoho roku před vznikem pojistné události.
Minimální mzda a zákoník práce
Pojem minimální mzda se v zákoníku práce objevuje několikrát. Kupříkladu se od výše minimální mzdy odvíjí příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy, tj. nově 5,06 korun.
A na jakou výši příplatku mají nárok invalidní důchodci s nižší minimální mzdou? Výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí stanovuje § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Dané ustanovení říká, že výše příplatku je nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2. Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance stanovuje § 4.Všichni zaměstnanci, bez ohledu na to, zda pobírají invalidní důchody nebo ne, mají nárok na stejný příplatek, tj. nejméně na 10 % z částky 50,60 Kč. Bylo tomu tak i před 1. lednem 2013, tedy do doby než došlo ke sjednocení výše minimální mzdy, a to proto, že ztěžující vlivy působí na všechny zaměstnance stejně,
vysvětlila Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Minimální mzda a sociální dávky
Podle daňové poradkyně Jany Vítkové bude mít zvýšení minimální mzdy mírný (až zanedbatelný) vliv na snížení výdajů státního rozpočtu na dávky nepojistných dávkových systémů, což vyplývá z toho, že:
- jako rozhodný příjem pro dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi se započítává čistý příjem, zvýšení minimální mzdy bude u dotčených zaměstnanců zvyšovat tento sledovaný čistý příjem,
- dávky, kde je jejich výše přímo vázána na testování příjmů, je příspěvek na bydlení (ze systému státní sociální podpory) a dávky pomoci v hmotné nouzi.
Minimální mzda a přivýdělek při úřadu práce
V souladu se zákonem o zaměstnanosti může být uchazeč o zaměstnání zařazen a veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, jestliže jeho měsíční mzda z pracovního poměru nebo odměna z dohody konané mimo pracovní poměr nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Jak potvrdila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová, tato částka se zvyšuje na 4250 korun.
Minimální mzda a ochrana zaměstnanců
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele zakládá nárok zaměstnance na přiznání mzdového nároku úřadem práce podle paragrafu 9. Pro výpočet výše tohoto nároku je relevantní minimální mzda.
Minimální mzda a autorský zákon
V souladu s 102 autorského zákona se odměna zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv váže na minimální mzdu. Píše se zde, že zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů. Jestliže se smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně za jeho činnost při sjednávání kolektivní či hromadné smlouvy nedohodnou, činí odměna zprostředkovatele dvojnásobek minimální mzdy platné pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou. Odměnu zprostředkovatele a náklady spojené s jeho činností nesou rovným dílem smluvní strany.
ČLÁNKY DO MAILU