Od ledna příštího roku má vzrůst minimální mzda. Dohodli se na tom zástupci odborů, zaměstnavatelů a státu na posledním jednání tripartity. Pokud zvýšení minimální mzdy na 9000 korun posvětí i vláda, bude to kromě jiného znamenat zvýšení platby pojistného zdravotní pojišťovně. Výše platby pojistného na zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů a minimální platby pojistného za zaměstnance se totiž odvíjí právě od minimální mzdy.
Psali jsme: Vláda souhlasí se zvýšením minimální mzdy o 500 korun a Kolem minimální mzdy panuje řada mýtů, zvýšení na 9000 Kč nepomůže ani neuškodí
Naopak se vůbec nedotkne plateb pojistného u osob samostatně výdělečně činných. U těch pojistné souvisí s výší průměrné, ne minimální mzdy. Stejně tak nesouvisí ani s platbou státu za děti, důchodce, nezaměstnané, ženy na mateřské a další lidi, za které pojistné na zdravotní pojištění platí stát.
Od ledna budou příjemci minimální mzdy muset odvádět vyšší zdravotní pojištění. Zaplatí o 67 korun víc.
Navýšení u zmíněných skupin ale nebude nijak dramatické. Pokud bude minimální mzda skutečně činit 9000 korun, bude navýšení zdravotního pojištění dělat 67 korun. Pojistné představuje 13,5 % z vyměřovacího základu, v tomto případě tedy z minimální mzdy. Dnes, kdy je minimální mzda 8500 korun, platí se zdravotní pojišťovně 1148 korun. Nově, při navýšení o zmíněných 67 korun, by od ledna šlo o 1215 korun měsíčně.
Změnu výše minimální mzdy a od téhož měsíce i změnu výše své platby na zdravotní pojištění si budou muset pečlivě ohlídat všechny takzvané osoby bez zdanitelných příjmů. Jedná se především o:
- nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce,
- ženy v domácnosti nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, ani nepobírají důchod či nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,
- studenty, kteří studují na škole, jež nebyla ministerstvem školství uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání. Jde například o některé jazykové školy a většinu škol v cizině,
- studenty starší 26 let nebo ty, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačnou podnikat.
Odvod pojistného nejméně ve výši odpovídající minimu, tedy 13,5 % z částky minimální mzdy, musí být zaměstnavatelem zajištěn za každého zaměstnance, na kterého se vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální mzda, musí být proveden dopočet a následný doplatek pojistného do zákonného minima,
připomíná Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Pojistné jen ze skutečné výše příjmu, byť by nedosahoval minima, zaměstnavatel odvede za situace, kdy se na zaměstnance nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Například tehdy, když je zaměstnanec současně OSVČ a odvádí alespoň minimální zálohy platné pro OSVČ, je současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele a doloží, že alespoň v součtu příjmů je částky minima dosaženo.
ČLÁNKY DO MAILU