Nařízením vlády č. 339/2009 Sb., byly pro rok 2010 nově stanoveny redukční hranice pro účely nemocenského pojištění. Z nových redukčních hranic se bude od 1. ledna odvozovat i hranice pro náhradu mzdy v prvních čtrnácti kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zvýšením redukčních hranic dojde ke zvýšení náhrady mzdy. Přestože je navýšení redukčních hranic a potažmo i náhrady mzdy zanedbatelné, zaměstnavatelé na tuto změnu musí reagovat. Minimálně aktualizací mzdového software.
Náhrada mzdy v roce 2010
Náhrada mzdy v prvních 14 dnech nemoci nebo karantény náleží zaměstnanci v pracovním poměru nebo se sjednanou dohodou o pracovní činnosti. A to za pracovní dny, které byly stanoveny na základě předem určeného rozvrhu pracovních směn. Nejsou to tedy dny od pondělí do pátku, ale kterýkoli den, kdy měl zaměstnanec pracovat. Dále za dny placených svátků, jestliže nepřipadly na pracovní volno zaměstnance, obvykle sobota a neděle. Pokud měl zaměstnanec plánovanou pracovní směnu i na den placeného svátku, náleží náhrada mzdy rovněž za tento den.Čtěte více: Od ledna se mění podmínky zaměstnávání starobních důchodců
Zaměstnanec naopak nemá nárok na náhradu mzdy za první tři rozvržené pracovní směny, maximálně za 24 hodin. Náhrada mzdy nepřísluší ani za plánovanou práci přesčas nebo předpokládané náhradní volno, které odpadlo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance.
V roce 2010 si bude zaměstnavatel i nadále odečítat 50 % vypočtené náhrady mzdy z částky sociálního pojistného placeného za kalendářní měsíc. Původně měla tato právní úprava platit jen do konce roku 2009. Nově byla zákonem o státním rozpočtu ČR prodloužena do konce roku 2010. Čtěte více: Leden bude ve znamení nejen „úsporného“ balíčku
Změny redukčních hranic
Redukční hranice pro účely nemocenského pojištění se zvyšují pouze na období roku 2010. Od roku 2011 se mají podmínky pro nárok a výše jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou. K 1. 1. 2010 se změní redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek,
uvádí KAMIL VAŘECHA, ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Porovnání výše redukčních hranic ukazuje následující tabulka:
| Rok | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|
| První redukční hranice | 786 | 791 | 786 |
| Druhá redukční hranice | 1178 | 1186 | 1178 |
| Třetí redukční hranice | 2356 | 2371 | 2356 |
Stanovení náhrady mzdy v roce 2010
Při stanovení náhrady mzdy se zjištěný průměrný výdělek bude nadále upravovat stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se vynásobí koeficientem 0,175 a následně zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
Krok první
Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic pro nemocenské pojištění:
- První redukční hranice: 791×0,175 = 138,43 Kč (v roce 2009 137,55 Kč)
- Druhá redukční hranice: 1186×0,175 = 207,55 Kč (v roce 2009 206,15 Kč)
- Třetí redukční hranice: 2371×0,175 = 414,93 Kč (v roce 2009 412,30 Kč)
Krok druhý
Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice (RH) se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku.
- První RH: 138,43×0,9 = 124,59 Kč (v roce 2009 123,80 Kč)
- Druhá RH: 207,55 – 138,43 = 69,12×0,6 = 41,48 Kč (v roce 2009 41,16 Kč)
- Třetí RH: 414,93 – 207,55 = 207,38×0,3 = 62,22 Kč (v roce 2009 61,85 Kč)
Maximální upravený redukovaný základ: 124,59 + 41,48 + 62,22 = 228,29 Kč (v roce 2009 226,80 Kč)
Krok třetí
Vypočte se hodinová náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí náležející od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
Průměrný výdělek, který se pro účely náhrady mzdy používá, není stejný jako průměrný výdělek pro náhradu mzdy při překážkách v práci nebo při dovolené. Při výpočtu náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti nebo karantény se z něj pouze vychází. Pokud zaměstnanec neodpracoval ve sledovaném období alespoň 21 dnů, použije se výdělek pravděpodobný. Čtěte více: Máte zmatek v průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet
Při přechodu náhrady mzdy z roku 2009 do roku 2010 se pro výpočet náhrady mzdy od 1. ledna 2010 použijí nové redukční hranice.
Jak by se měla podle vašeho názoru platit nemocenská?
Příklad výpočtu náhrady mzdy:
Onemocněl zaměstnanec pracující v běžných osmihodinových směnách s průměrným hodinovým výdělkem 172,50 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši cca 30 000 Kč. Jeho pracovní neschopnost trvala jeden pracovní týden (od pondělí do neděle).
- Z první redukční hranice bude započteno 124,59 Kč
- Z druhé redukční hranice bude započteno 20,445 Kč tj. (172,50 – 138,43) x 0,6
- Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 87,02 Kč, tj. 60 % z (124,59 + 20,45).
Za první tři dny nemoci, tj. pondělí až středa, náhrada mzdy nenáleží. Za čtvrtek a pátek se započítá celkem 16 hodin. V sobotu a v neděli neměl zaměstnanec podle harmonogramu směn pracovat, náhrada mzdy za tyto dny mu tedy nenáleží. Vypočtená hodinová náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 87,01×16 hodin = 1 393 Kč. Oproti roku 2009 si zaměstnanec polepší o celé 3 Kč.
Rozdíly v náhradě mzdy jsou opravdu nepatrné. Více se projeví u vyšších příjmů. Čím vyšší průměrná mzda, tím vyšší bude i vyplacená náhrada mzdy po zvýšení redukčních hranic. Když ovšem uvážíme rozdíl mezi maximálním upraveným redukovaným základem v roce 2009 a v roce 2010, tj. 1,49 Kč, zcela logicky se o žádné převratné navýšení ani jednat nemůže.
ČLÁNKY DO MAILU