Na jednání tripartity (zástupců státu, zaměstnanců a zaměstnavatelů) se minulý týden její účastníci shodli na dokumentu, jenž navrhuje 37 opatření, která by měla pomoci Česku z krize. Jedním z bodů schváleného návrhu se stal také požadavek na postupné snižování rozdílu zdanění mezi osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) a zaměstnanci.
Tento návrh do dokumentu prosadili odboráři, kterým už delší dobu vadí nižší odvody OSVČ na sociálním pojištění. Proti zvyšování odvodů se však u živnostníků zvedla vlna odporu a řada z nich pohrozilo, že pokud by skutečně došlo ke schválení takového zákona, raději podnikání zanechají a přihlásí se na pracovní úřad.
Odbory chtějí srovnat odvody pojistného už léta
Po zveřejnění výsledků jednání tripartity to mezi drobnými podnikateli řádně ožilo. Do schváleného dokumentu se totiž dostala pasáž slibují analýzu a přípravu opatření, které povedou k postupnému snižování rozdílu ve zdanění mezi OSVČ a zaměstnanci. Tento schválený bod mají na svědomí odboráři, kteří však popírají, že by na tripartitě prosadili vyšší daně pro živnostníky. Čtěte více: Živnostníci zuří, vláda jim na žádost odborů možná zvedne daně.
Pravda je taková, že ČMKOS několik let upozorňuje pouze na rozdíl v odvodech na sociální pojištění, které je ve srovnání s OSVČ vůči zaměstnancům diskriminační. Například v roce 2007 zaměstnanec s průměrnou mzdou odvedl měsíčně téměř pět tisíc korun na celkovém pojistném, zatímco OSVČ necelých 2000 korun,
uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na svých internetových stránkách.
Podle odborů jde o časovanou bombu, kdy OSVČ při odchodu do důchodu už nyní mají o třetinu nižší důchody a budou se i do budoucna dostávat do složité sociální situace. Odboráři navíc tvrdí, že zaměstnavatelé zneužívají krize a nutí zaměstnance do tzv. švarcsystému, aby za zaměstnance nemuseli odvádět zákonné pojistné. Čtěte více: Návrat švarcsystému, ukázky české vychytralosti, asi nehrozí.
Nižší odvody, ale také nižší čistý příjem
Návrh odborářů vzbudil mezi OSVČ velkou nevoli. Podle nich mají zaměstnanci oproti drobným podnikatelům mnoho výhod, o kterých se podnikatelům ani nesní. Pokud totiž živnostníka skolí nemoc, nemocenskou dostane až po 14 dnech, zatímco zaměstnanec dostane náhradu mzdy již od čtvrtého dne. Podnikatelům také nikdo neposkytuje žádné zaměstnanecké benefity ve formě stravenek či služebních mobilů a počítačů. V případě ukončení podnikání nedostanou OSVČ žádné odstupné a ani se na ně nevztahuje žádná výpovědní lhůta. Čtěte také: Kdy vyhodit zaměstnance? Jen v zákonem povolených případech.
Živnostníci navíc připomínají, že od jejich příjmu se musí ještě odečíst náklady, které zaměstnanci nemají, a které snižují základ pro odvody pojistného. Podnikatelé si sami musí platit třeba elektřinu, vodu, topení či nájem provozovny. V konečném hledisku prý podnikatelé sice zaplatí méně na pojistném, ale zároveň jim také oproti zaměstnancům zbude méně peněz.
Zaměstnanec je chráněn ze všech stran a pro svoji práci musí mít vše připravené, aby mohl vůbec začít pracovat. OSVČ si musí práci najít, musí ji udělat za dodržování všech, kolikrát nesmyslných, předpisů, musí ji vyfakturovat, musí se postarat, aby dostal zaplaceno a včas odvedl daně,
doplnil serveru Podnikatel.cz Břetislav Ošťádal, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků ČR.
Bojíte se o své zaměstnání, nebo že zkrachujete?
Živnostníci se v případě zvýšení odvodů dají na pracák
V reakci na jednání tripartity přišla do redakce serveru Podnikatel.cz řada komentářů od rozezlených živnostníků, kteří označují případné zvýšení odvodů za likvidační. Měsíčně vydělám 25 000 korun hrubého, moje náklady jenom na to, abych mohl tuto činnost vykonávat, jsou v průměru 10 000 korun měsíčně, a to bez započtení veškerého pojištění. Ano, páni politici, zlikvidujte nás drobné živnostníky, nakonec nám nezbude, než vyloupit banku a nechat se zavřít, abychom nemuseli živořit na ulici,
napsal serveru Podnikatel.cz František Zelený, který se živí jako brusič skla.
Podobně reagoval také elektrotechnik Jan Štindl. Je to absolutní nehoráznost, nikomu jsem nic neukradl, nemám žádné dluhy, takže nehodlám nikomu platit za jeho neschopnost. Pokud se toto podaří schválit, končím. Pokud státu nestačí mých 200 000 korun, co jim ročně nasypu, tak jim nedám nic. Přihlásím se na pracák a budu dělat to, co většina nezaměstnaných, tzn. tahat peníze ze státu,
tvrdí Štindl. Čtěte také: Dramaticky ubývá práce, o jedno volné místo se „pere“ 14 uchazečů.
Živnostníci rovněž upozorňují, že pro mnoho nezaměstnaných tvoří podnikání zajímavou alternativu, kterou by zvýšené odvody zcela potlačily. Aktivnější část nezaměstnaných řeší svou situaci tím, že se dá na podnikání. Pokud ale stát zvedne podnikatelům daně, tak mnoho neúspěšných žadatelů o práci si zahájení podnikání rozmyslí. A řada podnikatelů zavře živnost. To jen zhorší současnou komplikovanou situaci na trhu práce,
domnívá se prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.
Přitom se právě míra nezaměstnanosti neustále zvyšuje a pomalu a jistě se tak blíží hranici 10 %. Zatímco podle údajů Českého statistického úřadu vzrostla nezaměstnanost v posledním loňském čtvrtletí meziročně o 2,9 procentního bodu na 7,3 %. Podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí činí aktuálně míra nezaměstnanosti dokonce 9,8 %. Překonání mezníků deseti procent je podle analytiků otázkou pouze několika měsíců. Za celý rok počítáme s průměrnou mírou nezaměstnanosti na úrovni 10,0 %, v letních měsících by pak mohla vrcholit poblíž 11 %. Pro rok 2011 pak počítáme s poklesem míry nezaměstnanosti na 9,5 %,
uzavírá Helena Horská, analytička Raifeissenbank.
ČLÁNKY DO MAILU