Daňový systém v České republice se rozděluje na přímé a nepřímé daně. Mezi ty přímé patří daň z příjmu fyzických a právnických osob, daň z nemovitosti a silniční daň. Nepřímé daně jsou pak cla a daň z přidané hodnoty.
Daň z příjmu fyzických a právnických osob upravuje zákon o daních z příjmů, který je předpisem č. 586/1992 Sb. a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie.
Daň z příjmů fyzických osob je povinná platba do veřejného rozpočtu. Jedná se o daň opakovanou, nenávratnou, nedobrovolnou a neúčelovou – plátce tedy neovlivňuje, na co jsou poté peníze použity.
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou dle zákona o daních z příjmů:
Jestliže má poplatník příjmy pouze ze zaměstnání a nemá současně příjmy z více zaměstnání, nemusí podávat daňové přiznání.
Když vyjde daňový nedoplatek, je nutné jej uhradit ve stejném termínu jako pro podání přiznání.
U pozdního doplacení existuje liberační lhůta 3 kalendářní dnů, o které se lze beztrestně opozdit. Stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.
Daň z příjmů fyzických osob v písemné podobě bez daňového poradce musí být uhrazena nejpozději
1. dubna
U elektronického podání nejpozději 1. května a v případě daňového poradce platíte daň nejpozději 1. července.
Poplatníkem daně z příjmu právnických osob (PO) jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, organizační složky státu a podílové fondy.
Po uplynutí zdaňovacího období je poplatník povinen podat daňové přiznání, a to i v případě, že vykáže základ daně ve výši nula nebo vykáže daňovou ztrátu. Přiznání se předkládá místně příslušnému správci daně (tj. finančnímu úřadu).
Paušální daň je odvod státu zahrnující sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň. Díky ní se podnikatelům zjednoduší jejich odvodové a daňové povinnosti a sníží se také nutnost papírování. Nemusí totiž podávat daňová přiznání ani žádné přehledy pojistného.
Přihlášení do tohoto režimu je dobrovolné.
V roce 2023 se paušální daň platí ve třech různých pásmech na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého OSVČ spadá.
Paušální daň se od roku 2023 týká OSVČ, které mají příjmy do 2 milionu korun. Netýká se plátců DPH s tím, že nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.
Daňové přiznání podává ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly
15 000 korun
Jestliže je ale poplatník v daňové ztrátě, podává přiznání vždy.
Zaměstnanci podávají daňové přiznání, pokud mají příjmy z jednoho nebo více zaměstnání souběžně (ne postupně za sebou) a dále pokud je jejich příjem z podnikání nebo pronájmu vyšší než 6000 korun ročně. Dále se povinnost týká poplatníků, u kterých byla daň zvýšena o solidární zvýšení daně.
Daňové přiznání se podává po skončení zdaňovacího období. Termíny jsou různé v případě, pokud přiznání podáváte sami, nebo prostřednictvím daňového poradce.
Způsoby podání:
OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou musí podat přiznání elektronicky, ale nemusí použít právě datovou schránku. Možností, jak elektronicky podat přiznání, existuje několik, ale přiznání musí být podáno ve formátu XML.
Kromě datové schránky lze využít online finanční úřad na Mojedane.cz, aplikaci Elektronická podání pro finanční správu (EPO) či software třetích stran.
Už od roku 2004 pro vás na serveru business.center.cz připravujeme interaktivní šablony pro MS Excel. V nich uděláte daňové přiznání ve známém prostřední Microsoft Excel. Do šablon stačí zadat několik základních údajů a šablona se postará o výpočet daní sama.
Šablony jsou připraveny ve formátu Microsoft Excel. Stoprocentní funkčnost garantujeme pouze v MS Office od verze 2007 na platformě Windows. Šablona tedy nemusí fungovat správně v alternativních programech jako např. OpenOffice a LibreOffice, v MS Office pro platformu Mac OS, ani v online verzi MS Office 365. Podobu a funkčnost šablony si můžete snadno ověřit v jejich omezených verzích, které jsou zdarma.
Daň z přidané hodnoty (DPH) se platí při nákupu většiny zboží a služeb. Podle zákona o DPH ji odvádí dodavatelé a registrovaní plátci DPH, kteří ji ovšem započítávají do ceny pro své odběratele či spotřebitele. Plátci daně mají nárok na odpočet.
Plátcem daně z přidané hodnoty se lze stát dobrovolně nebo povinně ze zákona. A to překročením stanoveného obratu, nákupem služby ze zahraničí apod. Důležité je určit, z čeho se daň z přidané hodnoty odvádí a co do základu daně naopak nepatří. Aktuálně jsou v Česku tři sazby DPH.
Problematiku DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty.
Podle § 47 zákona o DPH existují v současnosti tři sazby DPH:
Jaké zboží a služby spadají do jednotlivých sazeb, určují Přílohy zákona o DPH.
Od roku 2016 musí plátci DPH podávat kontrolní hlášení. Zatímco právnické osoby ho podávají každý měsíc, čtvrtletní plátci – fyzické osoby mohou hlášení podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy jednou za tři měsíce.
Hlášení se vždy podává do 25. dne dalšího měsíce po skončení zdaňovacího období.
Kontrolní hlášení k DPH musí podat každý plátce DPH, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění nebo poskytl zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, a to včetně plátců, kteří jsou v zvláštním režimu pro investiční zlato.
Kontrolní hlášení lze podat dvěma způsoby:
Běžně podnikatelé využívají řádné kontrolní hlášení. Jakmile udělají v hlášení chybu, musí vyplnit hlášení opravné nebo následné.
Opravné se vyplní tehdy, pokud na chybu přijdou ještě před vypršením lhůty pro podání řádného kontrolního hlášení.
Následné kontrolní hlášení pak musí podnikatelé podat, pokud chybu zjistí po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.
Daň z nemovitých věcí se platí z pozemku a ze staveb a jednotek, dříve se tato daň nazývala daň z nemovitostí, což bylo novelou zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí nahrazeno pojmem daň z nemovitých věcí.
Přiznání k dani z nemovitých věcí (dříve přiznání k dani z nemovitosti) se podává pouze jednou. Poté už příslušný Finanční úřad rozesílá složenky, pomocí kterých lze daň z nemovitých věcí zaplatit.
Přiznání podávají poplatníci, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Jde především o poplatníky, kteří v roce 2022 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání musí podat i ti, kteří loni k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu.
Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Toto ale platí jen pro poplatníky, kteří už v daném kraji žádnou nemovitou věc nemají. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.
Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem.
Zaplatit daň můžete těmito způsoby:
Den splatnosti je dnem, kdy částka byla připsána na účet finančního úřadu, nikoli dnem, kdy částka byla odeslána.