Daň z přidané hodnoty má velký vliv na hospodářství daného státu, protože představuje významnou část příjmů státu a pomáhá financovat různé veřejné projekty a služby. Výše DPH se liší podle druhu zboží nebo služby a v České republice existují tři sazby. Budou se měnit na dvě.
Daň z přidané hodnoty (DPH) patří mezi nepřímé daně. Platí se při nákupu většiny zboží a služeb. Podle zákona o DPH ji odvádí dodavatelé a registrovaní plátci DPH, kteří ji ovšem započítávají do ceny pro své odběratele či spotřebitele. Plátci daně mají nárok na odpočet.
Plátcem daně z přidané hodnoty se lze stát dobrovolně nebo povinně ze zákona. A to překročením stanoveného obratu, nákupem služby ze zahraničí apod. Důležité je určit, z čeho se daň z přidané hodnoty odvádí a co do základu daně naopak nepatří. Aktuálně jsou v Česku tři sazby DPH.
Problematiku DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty.
Plátcem DPH se lze stát dobrovolně nebo povinně. A to překročením stanoveného obratu nebo například zakoupením zboží určité hodnoty. Další možností je přijetí i poskytnutí služby do jiného členského státu.
Povinně se plátcem DPH stane osoba uskutečňující ekonomickou činnost:
Při splnění určitých podmínek se podnikatel nemusí stát plátcem, nýbrž jen identifikovanou osobou. Podmínky upravuje § 6h zákona o DPH.
Rozdíl mezi plátcem a neplátcem daně nespočívá jen v možnosti nároku nebo naopak povinnosti daň odvést. Plátce DPH musí vést evidenci k DPH, a to v takovém členění, aby byl schopen kdykoliv svůj nárok nebo naopak povinnost odvodu DPH prokázat.
Registrovat k DPH se lze dobrovolně nebo povinně. A to překročením stanoveného obratu nebo například zakoupením zboží určité hodnoty. Další možností je přijetí i poskytnutí služby do jiného členského státu.
Osoba povinná k dani uvedená v § 6 zákona o DPH je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat.
Plátce uvedený v § 6a až 6e zákona o DPH je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.
Přihláška k registraci DPH se podává pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně.
Povinně se plátcem DPH stane osoba uskutečňující ekonomickou činnost:
• překročením obratu 2 miliony Kč za předchozích 12 kalendářních měsíců,
• členstvím ve sdružení, kde je některý z členů plátcem DPH,
• nabytím majetku privatizací nebo prodejem podniku,
• pokračováním v činnosti po zemřelém plátci,
• další méně časté příklady jsou uvedeny v zákoně o DPH.
Plátcem se lze stát i dobrovolně. Při splnění určitých podmínek se podnikatel nemusí stát plátcem, nýbrž jen identifikovanou osobou. Podmínky upravuje § 6h zákona o DPH.
Osoba povinná k dani se stává identifikovanou osobou (tzv. neplnohodnotným plátcem daně) ve smyslu ustanovení § 6g až §6i zákona o DPH pouze za splnění určitých podmínek, a to zejména:
Kdo se stane identifikovanou osobou, musí podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy se stane identifikovanou osobou, a to ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 zákona o DPH.
Podnikatelé by měli v Registru plátců DPH kontrolovat, zda neobchodují s nespolehlivými plátci.
Status nespolehlivého plátce totiž zakládá společné a nerozdílné ručení za odvod daně odběratelem a dodavatelem.
Pokud se některý podnikatel rozhodne obchodovat se společností, která má v okamžiku uskutečnění plnění status nespolehlivého plátce, bude za ni automaticky ručit za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění, které od ní přijme.
Status nespolehlivého plátce lze získat několika způsoby. Podle pokynu Generálního finančního ředitelství dostane status nespolehlivého plátce firma, která ohrozila veřejný zájem tím, že jí úřady neuznaly uplatňovaný nárok na odpočet daně a vyměřily ji daň jinak, než deklarovala v podaném daňovém přiznání k DPH.
K ohrožení veřejného zájmu dochází, pokud bude snížen plátcem uplatněný odpočet daně minimálně o 500 tisíc Kč. Stejná hranice platí i pro dluhy na DPH, které má podnikatel alespoň tři měsíce.
Za nespolehlivou je považována i ta firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň podle pomůcek alespoň 500 tisíc korun (či úřad vyměřuje daň dle pomůcek minimálně dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích), a také podnikatel, který je podezřelý z účasti na podvodu.
Status nespolehlivého plátce získá rovněž podnikatel, který neuhradil zajišťovací příkaz. V neposlední řadě se podnikatel stane nespolehlivým plátcem, pokud opakovaně nepodá povinná podání k DPH ani na základě výzvy správce daně, a to dvakrát v období dvanácti měsíců bez řádného odůvodnění.
Na blacklist nespolehlivých plátců se dá též dostat tím, že při registraci k DPH uvede podnikatel nepravdivý údaj ohledně skutečného (reálného) sídla.
Reverse-charge neboli režim přenesení daňové povinnosti znamená, že povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění má příjemce plnění.
Především je třeba rozlišovat mezi „samovyměřením daně“ u zahraničního obchodu a tuzemským reverse – charge. Režim „samovyměření daně“ zjednodušeně znamená, že dovozce zboží a služeb, který vyměřuje daň na výstupu, si sám vyměří DPH na vstupu. Tu pak uplatní jako odpočet při vyúčtování s finančním úřadem.
Daň na výstupu tedy odvede a zaplatí příjemce zboží nebo služby (český plátce) a nikoliv dodavatel, resp. poskytovatel z jiného členského státu. Tento princip je spojen zejména s plněními mezi členskými státy EU, v některých případech ale i uskutečnění plnění osobou ze země mimo EU s místem plnění v ČR.
Tuzemský reverse – charge (samovyměření daně)
Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, má povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Na základě směrnice o DPH si mohou členské státy EU stanovit, že u vyjmenovaného zboží nebo služeb je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba povinná k dani, pro niž je zdanitelné plnění uskutečněno, tj. odběratel.
Podle § 47 zákona o DPH existují v současnosti tři sazby DPH:
Jaké zboží a služby spadají do jednotlivých sazeb, určují Přílohy zákona o DPH.
Podle § 47 zákona o DPH existují v současnosti dvě snížené sazby DPH:
Konkrétní seznam zboží a služeb, které spadají do jednotlivých sazeb, jsou v Přílohách zákona o DPH.
Výpočet DPH vychází ze sazeb daně a základu daně.
Sazby DPH jsou aktuálně tři:
Základem daně je cena za zdanitelné plnění, které neobsahuje daň. Je to částka, která slouží pro výpočet daně v závislosti na příslušné sazbě. Jde tedy o prodejní cenu výrobků nebo služeb bez daně. Při poskytnutí slevy z ceny je hodnota zboží nižší, proto se snižuje i základ daně.
Pokud plátce DPH zaplatí DPH v jiném státě EU, ve kterém nemá sídlo ani provozovnu, může si požádat o vrácení této daně, pokud přijaté plnění použije pro účely svého podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.
Ručení za nezaplacenou daň, pokud plnění zaplatíte na jiný účet, než který má poskytovatel zveřejněný v Registru plátců DPH, platí od roku 2014. Ručení ale vzniká jen při úplatě překračující dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, která činí 270 tisíc korun, aktuálně jde tedy o hranici 540 tisíc korun.
Od 1.1.2014 jsou všichni plátci DPH povinni podávat daňová přiznání, dodatečná daňová přiznání a hlášení včetně příloh elektronicky.
Podání podle § 101a ZDPH má povinnost činit elektronicky plátce:
Výjimku tedy tvoří plátci DPH – fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 mil. Kč a nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Ti si v tomto případě mohou vybrat, jestli budou svá podání zasílat správci daně elektronicky, v papírové podobě poštou či doručovat osobně.
Mezi způsoby elektronického podávání patří:
Daňová přiznání i přihláška k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů musí být ve formátu a struktuře .XML s tím, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře .XML pro odeslání do datové schránky správce daně lze využít službu Elektronická podání pro Finanční správu (EPO). Využít můžete také interaktivní formuláře, které umí převod do XML.