Výpočet nemocenské 2025: kalkulačka nemocenské a náhrady mzdy

Onemocněli jste, čeká vás rekonvalescence po operaci, nebo vás postihl nepříjemný úraz, který vás na delší dobu vyřadí z běžného života? Důsledkem bude pravděpodobně pracovní neschopnost, která se samozřejmě pojí také s dočasným úpadkem příjmů. Jestliže si však platíte nemocenské pojištění, máte v takovém případě nárok na náhradu mzdy a nemocenské dávky. Jak na výpočet nemocenské vám prozradí naše přehledná kalkulačka.

Pokud vás čeká dlouhodobá pracovní neschopnost, je jasné, že tato situace výrazně ovlivní vaše pravidelné měsíční příjmy. Jistě proto přemýšlíte, jak se počítá nemocenská a kolik peněz vám přistane na účtu v rámci náhrady mzdy. S výpočtem vám pomůže naše nemocenská kalkulačka 2025, kam stačí zadat několik základních údajů, díky kterým během několika desítek vteřin zjistíte, na jakou sumu máte za dobu pracovní neschopnosti nárok.

Pro výpočet nemocenské a náhrady mzdy je nutné zadat do kalkulačky počet kalendářních dnů nemoci, ale také počet hodin, po jejichž dobu se během prvních dvou týdnů nacházíte v pracovní neschopnosti. Dále je potřeba vyplnit průměrný hodinový výdělek a průměrnou hrubou měsíční mzdu. Pak už jen stačí kliknout na tlačítko „Spočítat“ a naše přehledná kalkulačka vám prozradí částku, kterou za dobu pracovní neschopnosti obdržíte od zaměstnavatele a případně také od státu.

Co je nemocenská?

Jako nemocenské se označuje dávka, která slouží k finančnímu zabezpečení ekonomicky aktivních občanů, kteří se vlivem nemoci nebo úrazu ocitli v dočasné pracovní neschopnosti a nemohou tak vykonávat svou práci, kvůli čemuž na nějakou dobu ztratí pravidelný výdělek ze zaměstnání či nezávislé činnosti. Jedná se o jednu ze šesti dávek českého systému nemocenského pojištění, kam patří také:

• ošetřovné,
• dlouhodobé ošetřovné,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
• otcovská.

Rozdíl mezi nemocenskou a náhradou mzdy

Ačkoliv si spousta lidí myslí, že se jedná o totéž, ve skutečnosti se od sebe nemocenská a náhrada mzdy zásadně liší. Náhrada mzdy představuje finanční kompenzaci pro dočasně pracovně neschopného zaměstnance (kvůli nemoci, úrazu či nařízené karanténě), kterou mu během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti vyplácí jeho zaměstnavatel.

Pokud nemoc, rekonvalescence či nařízená karanténa trvá delší dobu, od 15. dne přebírá zodpovědnost za práce neschopné obyvatele stát. Ten lidem, kteří z důvodu nemoci, úrazu či karantény nemohou pracovat, následně vyplácí nemocenskou, a to po celý zbytek jejich pracovní neschopnosti. Délka trvání zde však nesmí přesáhnout 380 dní.

Nárok na nemocenskou

Zajímá vás, zda máte na vyplácení nemocenské nárok? Abyste mohli tuto dávku pobírat, je nutné splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění. Ta zaměstnancům vzniká ze zákona dnem, kdy se stávají ekonomicky aktivními a začínají vykonávat svou práci, zaniká pak v momentě skončení doby zaměstnání. Pojištění za ně přitom každý měsíc odvádí jejich zaměstnavatel.

Může se ovšem stát, že se na nějakou dobu ocitnete bez zaměstnání, a tedy i bez pojištění. Abyste v takovou chvíli nezůstali zcela bez prostředků, ze zákona se na vás vztahuje ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Jedinou výjimkou je situace, kdy vaše předchozí pojištění trvalo kratší dobu. Pak se totiž ochranná lhůta bude rovnat pouze počtu dnů, po které trvalo zaměstnání.

Co se týče osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), ty si mohou nemocenské pojištění platit dobrovolně. Účast na nemocenském pojištění jim pak vzniká ode dne, který uvedly v přihlášce k účasti na pojištění, přičemž nejdříve se může jednat o datum, kdy byla přihláška podána. Aby však OSVČ mohla pobírat nemocenské dávky, je nutné, aby platba nemocenského pojištění trvala alespoň po dobu tří měsíců před onemocněním či nařízenou karanténou.

Komu nárok na nemocenskou nevzniká?

• Nezaměstnaným,
• lidem, kteří pracují na DPP nebo DPČ (pokud nedosahují zákonem stanovených limitů výdělků, tj. 4500 Kč u DPČ a 11 500 Kč pro DPP),
• podnikatelům, kteří si neplatí nemocenské pojištění.

Jaká je výše náhrady mzdy?

Částka, kterou vám zaměstnavatel na účet pošle za prvních 14 dnů vaší dočasné pracovní neschopnosti, je závislá na dosaženém rozhodném příjmu. Pokud chcete znát výši náhrady mzdy, je tedy nejprve nutné spočítat si průměrný hodinový výdělek, kterého jste dosáhli během předchozího čtvrtletí.

Výpočet průměrného hodinového výdělku se počítá tak, že hrubou mzdu za rozhodné období vydělíte počtem odpracovaných hodin. Tímto způsobem zjistíte svou hodinovou sazbu, kterou je následně nutné ještě zredukovat prostřednictvím tří zákonem daných redukčních hranic:

1. redukční hranice - z částky do 271,60 Kč se počítá 90 %,
2. redukční hranice - z částky od 271,60 Kč do 407,40 Kč se počítá 60 %,
3. redukční hranice - z částky od 407,40 Kč do 814,80 Kč se počítá 30 %.

Co se týče průměrného hodinového výdělku, který překročí hranici 814,80 Kč, k tomu se již nepřihlíží. Jakmile původní částku zredukujete, je nutné provést ještě poslední výpočet. Hodinová náhrada mzdy totiž představuje 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Výpočet náhrady mzdy v praxi

Pan Evžen Růžička si v zaměstnání, kde jeho pracovní doba činí denně 8 hodin, vydělá průměrně 350 Kč za hodinu. Kvůli nemoci však musí zůstat doma, aby nenakazil i ostatní spolupracovníky. Jeho pracovní neschopnost bude podle lékaře trvat 7 pracovních dnů, kdy má nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele.

Redukce hodinového výdělku:

1. redukční hranice: 271,60 x 90 % = 244,44 Kč
2. redukční hranice: (350 - 271,60) x 60 % = 47,04 Kč

Redukovaný průměrný výdělek v tomto případě činí 291,48 Kč (244,44 + 47,04), výsledná hodinová náhrada mzdy pak vychází na 174,88 Kč (291,48 x 60 %). Za 7 pracovních dnů (tedy za 56 pracovních hodin), kdy bude pan Evžen Růžička doma, dostane 9793,28 Kč (174,88 x 56), po zaokrouhlení na plnou částku 9794 Kč.

Jaká je výše nemocenské?

Základní kámen pro výpočet nemocenské představuje denní vyměřovací základ, což je průměrný denní příjem, který člověk pobíral za určité časové období. V tomto případě se zpravidla jedná o 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy jste onemocněli, došlo k úrazu nebo vám byla nařízena karanténa.

Příjmy za dané období se následně sečtou a vydělí se počtem kalendářních dnů (kromě dnů vyloučených, kam patří například ty dny, kdy vám náležela některá z dávek nemocenského pojištění). Výsledné číslo pak představuje denní vyměřovací základ, který je dále nutné zredukovat prostřednictvím tří redukčních hranic:

1. redukční hranice - z částky do 1552 Kč se počítá 90 %,
2.  redukční hranice - z částky od 1552 do 2328 Kč se počítá 60 %,
3. redukční hranice - z částky od 2328 do 4656 Kč se počítá 30 %.

Pokud jde o částky vyšší než 4656 Kč, při výpočtu redukovaného denního vyměřovacího základu se k nim již nepřihlíží. Je ovšem nutné počítat také s tím, že výše nemocenské za jeden kalendářní den závisí také na počtu dní, kdy trvá dočasná pracovní neschopnost:

• do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
• od 31. do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény činí 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
• od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény činí 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

V některých případech se pak výše denní dávky nemocenské může navíc snížit ještě o dalších 50 %. Jedná se především o situace, kdy si dočasnou pracovní neschopnost sami přivodíte, a to konkrétně:

• zaviněnou účastí ve rvačce,
• jako bezprostřední následek opilosti, zneužití omamných prostředků či psychotropních látek,
• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Výpočet nemocenské v praxi

Paní Kateřina Vlčková pracuje v marketingu a její průměrná hrubá měsíční mzda činí 60 000 Kč. Jednoho dne však onemocněla a kvůli těžkému průběhu nemoci nemohla dočasně svou práci vykonávat. Pracovní neschopnost nakonec trvala dohromady 72 dnů. V rámci prvních 14 dnů obdržela od zaměstnavatele náhradu mzdy za 10 pracovních dnů. Během zbývajících 58 kalendářních dnů pracovní neschopnosti pobírala nemocenské dávky.

Redukční základ v případě paní Vlčkové činí 720 000 Kč (12 x 60 000) a denní vyměřovací základ po zaokrouhlení vychází na 1973 Kč (720 000 / 365). Budou se jí tedy týkat první dvě redukční hranice.

Redukce denního vyměřovacího základu:

1. redukční hranice: 1552 x 90 % = 1396,8 Kč ≐ 1397 Kč
2. redukční hranice: (1973 - 1552) x 60 % = 252,6 Kč ≐ 253 Kč

Sečtením výše vypočtených čísel dojdeme k zaokrouhlené výsledné částce 1650 Kč. Tu je ovšem nutné zredukovat ještě na základě toho, jak dlouho pracovní neschopnost paní Vlčkové trvala. Za prvních 14 dnů dostala náhradu mzdy od zaměstnavatele, od 15. do 72. dne jí následně přispíval stát.

Denní dávka nemocenské:

• od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti obdrží paní Vlčková 990 Kč denně,
• od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti obdrží paní Vlčková 1089 Kč denně,
• od 61. dne pracovní neschopnosti obdrží paní Vlčková 1188 Kč denně.

Za celou dobu pracovní neschopnosti dostane paní Vlčková od státu 62 766 Kč (tedy 16 x 990 + 30 x 1089 + 12 x 1188 = 15 840 + 32 670+ 14 256= 62 766).

Kdy chodí nemocenská?

Výplata nemocenské není zákonem stanovena a žádný přesný termín, kdy vám dávka přijde na účet, tedy není možné určit. Stejně jako ostatní dávky se však nemocenská vyplácí zpětně, a to vždy nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) obdržela veškeré doklady, které jsou k vyplácení nemocenské potřeba. Poté se již nemocenská posílá podobně jako výplata, pokaždé za daný měsíc.

eNeschopenka

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti vždy rozhoduje ošetřující lékař, v případě nařízené karantény pak hygienická stanice. Dříve bylo nutné vystavit neschopenku na papírové tiskopisy, které obdrželi zaměstnanec, zaměstnavatel i OSSZ. Od 1. ledna 2020 však původní papírovou neschopenku nahradila elektronická verze (eNeschopenka), která má usnadnit předávání informací mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení.

Pokud lékař shledá, že nejste schopní dočasně vykonávat svou práci, předá vám pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a odešle vás rovnou domů. Vy už pak nemusíte nic předávat ani posílat svému zaměstnavateli. Zůstává vám akorát povinnost neprodleně mu nahlásit (telefonicky, prostřednictvím SMS zprávy nebo třeba e-mailem), že vás lékař uznal dočasně práce neschopným.

Sami také nemusíte žádat o náhradu mzdy ani o nemocenskou, podklady pro jejich výplatu jsou totiž součástí elektronického hlášení lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a o jejím trvání. Peníze pak obdržíte stejným způsobem, jako vám zaměstnavatel vyplácí mzdu (na stejný účet nebo na stejnou adresu). Budete-li chtít nemocenskou poslat jinak, je nutné tuto skutečnost nahlásit příslušné OSSZ.

Kontrola na neschopence

Pokud vám ošetřující lékař naordinoval dočasnou pracovní neschopnost, jste povinni řídit se jeho pokyny. To znamená, že byste se měli zdržovat na platné adrese, kterou si lékař zaznamená. Jestliže tomu nebrání váš zdravotní stav a lékař vám je povolí, máte nárok také na vycházky při nemocenské. Celkový rozsah ovšem nesmí přesáhnout 6 hodin denně, které můžete čerpat pouze v rozmezí od 7 do 19 hodin.

Zda opravdu dodržujete lékařem stanovený odpočinkový režim a ven chodíte pouze během domluvených vycházek, může jednou za čas prověřit kontrola. Z toho důvodu je nutné uvést místo pobytu a přehledně ho označit. Pokud doporučený režim dočasné pracovní neschopnosti porušíte, hrozí vám uložení finanční pokuty, ale také zkrácení, nebo dokonce odnětí nemocenských dávek.