Postihla vás dlouhodobější nemoc, a protože jste osoba samostatně výdělečně činná, máte strach, že zůstanete po dobu pracovní neschopnosti bez peněz? Obavy nemusí být na místě. Pokud jste účastníkem dobrovolného nemocenského pojištění, náleží vám od 15. dne neschopnosti nemocenská dávka stejně jako zaměstnanci. Spočítejte si na naší kalkulačce, na jakou výši nemocenských dávek máte nárok.
Pokud si nevíte rady, jak zjistit, kolik vám bude při pracovní neschopnosti vyplaceno na dávkách, jednoduše a rychle spočítá výši nemocenské pro OSVČ kalkulačka. Tento online nástroj slouží pro orientační výpočet dávek, které vám náleží na základě průměrného měsíčního pojistného, jež odvádíte v rámci nemocenského pojištění, a délky trvání nemoci. Stačí tedy do kalkulačky zadat tyto zmíněné údaje a během několik vteřin získáte výsledek.
Na nemocenské dávky má ze zákona nárok každá osoba, která je přihlášená k nemocenskému pojištění a které byla lékařem uznána pracovní neschopnost. Zaměstnanci dostávají prvních 14 dnů pracovní neschopnosti od svého zaměstnavatele náhradu mzdy, od 15. dne nemoci pak mají nárok na nemocenské dávky. Pokud si OSVČ nemocenské pojištění neplatí, nemá nárok na žádné příspěvky. V opačném případě jsou jí vypláceny dávky během nemoci také od 15. dne, avšak prvních 14 dnů pracovní neschopnosti musí pokrýt na rozdíl od zaměstnanců z vlastních zdrojů.
V prvé řadě je potřeba uvědomit si, že nemocenské pojištění není to samé co zdravotní pojištění. Jedná se o dvě zcela rozdílené věci. Jako osoba samostatně výdělečně činná máte ze zákona povinnost hradit si pojištění zdravotní a sociální. První zmíněné vám zajistí krytí lékařských výloh v případě nemoci či zranění, ale neposkytne vám nemocenské dávky. Ty vám zajistí pojištění nemocenské, jež je jednou ze tří složek, které obsahuje sociální pojištění. Ale pozor! Jedná se o jeho jedinou nepovinnou složku, takže pokud chcete mít nárok na nemocenské dávky, musíte se k němu dobrovolně přihlásit.
3 základní složky sociálního pojištění:
Nemocenské pojištění OSVČ je jedinou možností, jak od státu získat dávky při pracovní neschopnosti. Na rozdíl od zaměstnanců, za které hradí veškeré potřebné zálohy zaměstnavatel, se musí OSVČ k tomuto pojištění přihlásit sama prostřednictvím formuláře, který je dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Minimální nemocenské pojištění OSVČ 2025 pak činí 243 korun za měsíc při minimálním měsíčním vyměřovacím základu, jenž je stanoven na 9000 korun. Pakliže OSVČ dosahuje vyššího vyměřovacího základu, odvádí z něj 2,7 %.
Platby nemocenského pojištění se posílají na bankovní účet příslušné OSSZ, pod níž spadáte, a hradí se vždy v měsíci, na který se vztahují. To znamená, že pojistné za září je splatné nejpozději do 30. září. Ve chvíli, kdy vám lékař uzná pracovní neschopnost a vystaví neschopenku, neplatíte pojistné za měsíce, kdy nemoc probíhala. To se však týká pouze celých kalendářních měsíců. Takže pokud vám bude například vystavena neschopenka 10. září a ukončena 10. listopadu, nebudete muset zaplatit pojistné za říjen, ale za září a listopad ano.
Jak bylo řečeno, pro možnost čerpání nemocenských dávek je nezbytné potvrzení pracovní neschopnosti doktorem. Od roku 2020 vystavuje lékař pacientům v pracovní neschopnosti elektronickou neschopenku. Ta nahradila jejího papírového předchůdce, který musel zaměstnanec doručit svému zaměstnavateli do tří dnů od jejího vystavení. Osoby samostatně výdělečné činné měly zase povinnost tento tiskopis doručit do stanoveného data na příslušnou správu sociálního zabezpečení.
Naštěstí dnes už tato povinnost odpadá jak zaměstnancům, tak podnikatelům. V případě OSVČ lékař vystavenou e-neschopenku zasílá na OSSZ sám. Jediné, co pacient musí vždy dodržet, je režim, jenž mu jeho praktický lékař stanoví. Pro OSVČ neschopenka zahrnuje stejná pravidla jako pro zaměstnance. Během pracovní neschopnosti může pacienta navštívit kontrola z OSSZ, jejímž cílem je zjistit, zda dotyčný dodržuje lékařem stanovený režim. Pakliže dodržován není, hrozí pacientovi krácení nebo úplné odebrání nemocenských dávek.
Na výši dávek v době nemoci má vliv takzvaný denní vyměřovací základ. Výpočet tohoto parametru se stanoví tak, že se roční vyměřovací základ vydělí počtem dní v daném kalendářním roce. Zmíněný roční vyměřovací základ si pro účely pojistného stanovuje OSVČ sama, minimálně však jako 50 % daňového základu za kalendářní rok. Daňovým základem je pak myšlen dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Výslednou částku denního vyměřovacího základu je pak potřeba pro účely výpočtu nemocenských dávek ponížit pomocí takzvaných redukčních hranic. Ty se dělí na tři varianty podle výše uvedeného denního vyměřovacího základu. Pro rok 2025 jsou tyto hranice stanoveny následovně:
Pro výpočet OSVČ nemocenských dávek je potřeba znát ještě jeden důležitý údaj, a tím je počet dní trvání pracovní neschopnosti (nebo karantény). Na základě toho, jak dlouho nemoc, úraz či karanténa trvá, se stanoví procentuální výměr z redukovaného denního vyměřovacího základu, ze kterého se pak stanoví výsledná částka nemocenské dávky, která bude pojištěnému vyplacena.