Důchodová kalkulačka 2025: výpočet odchodu do důchodu pro zaměstnance

Otázku „Kdy půjdu do důchodu?“ v dnešní době řeší spousta lidí, ať už se jedná o zaměstnance, nebo jejich zaměstnavatele. Výpočet odchodu do penze totiž není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát, jelikož zde svou roli hraje celá řada faktorů. Pokud i vy chcete zjistit, kdy je možné odejít do starobního důchodu, napovědět by vám mohla naše přehledná kalkulačka odchodu do důchodu pro zaměstnance.

Jak zjistit, kdy zaměstnance čeká odchod do penze? Pro výpočet odchodu do důchodu je nutné vyplnit několik základních údajů, jako je pohlaví, datum narození a počet vychovaných dětí. Pak už jen stačí kliknout na tlačítko „Spočítat“ a naše důchodová kalkulačka 2025 vám zobrazí důchodový věk, termín odchodu do penze, ale i datum, kdy je možné odejít do předčasného důchodu.

Kdy je možné odejít do důchodu?

Podmínky pro získání starobního důchodu, způsob stanovení jeho výše, věk, kdy je možné odejít do penze, ale i další náležitosti spojené s výplatou starobních důchodů jsou upraveny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Správně spočítat, kdy zaměstnance čeká odchod do starobního důchodu, však není tak jednoduché, jak by se zprvu mohlo zdát. Svou roli zde totiž hrají dva faktory, které je nutné při výpočtu důchodu brát v potaz. Konkrétně se jedná o dosažení důchodového věku a získání potřebné doby pojištění.

Dosažení důchodového věku

Podle zákona o důchodovém pojištění je dosažení důchodového věku jednou z podmínek, které musí zaměstnanec splnit, aby mu vznikl nárok na pobírání starobního důchodu. Hranice odchodu do důchodu se přitom pro jednotlivé osoby liší v závislosti na tom, kdy člověk přišel na svět. Vždy je proto nutné vzít v úvahu konkrétní datum narození, a pokud je to dříve než v roce 1971, zohledňuje se také pohlaví a počet vychovaných dětí.

Lidé narození před rokem 1936

V případě zaměstnanců narozených před rokem 1936 je důchodový věk jasně daný – pro muže byl stanoven na 60 let, u žen pak závisí hlavně na počtu dětí, které vychovaly. Při zohlednění těchto kritérií je věk odchodu do důchodu pro ženy narozené před rokem 1936 následující:

• žádné vychované dítě - 57 let,
• jedno vychované dítě - 56 let,
• dvě vychované děti - 55 let,
• tři nebo čtyři vychované děti - 54 let,
• pět a více vychovaných dětí - 53 let.

Co se týče počtu vychovaných dětí, tato podmínka je splněna v případě, kdy žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti let. Jestliže se pak žena ujala výchovy dítěte až po jeho osmých narozeninách, podmínku splní ve chvíli, kdy o něj osobně pečuje či pečovala do dosažení zletilosti alespoň po dobu pěti roků. To ovšem neplatí, pokud o dítě před dosažením zletilosti pečovat přestala.

Lidé narození v letech 1936-1971

Spočítat, v kolika letech do důchodu půjdou zaměstnanci narození mezi lety 1936 a 1971, je o dost složitější než u předchozí skupiny. Pomoci zde může třeba speciální tabulka odchodu do důchodu, kterou na svých stránkách uveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Výpočet důchodového věku ale hravě zvládne i naše kalkulačka.

Na rozdíl od předchozího případu se u zaměstnanců narozených v letech 1936-1971 do důchodového věku nepočítají pouze roky, ale také měsíce. Kromě toho, že se zde bere ohled na počet vychovaných dětí, mají navíc různý odchod do důchodu ženy a muži, což si názorně ukážeme na následujícím příkladu.

Pánové, kteří se narodili v roce 1942, odcházeli do důchodu ve věku 61 let a 2 měsíců. U žen se stejným rokem narození to ale bylo trochu komplikovanější. V případě pěti a více dětí mohly do penze odejít v 53 letech. Pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, důchodový věk činil 54 let a 4 měsíce. Zatímco pro matky dvou dětí se pak jednalo o 55 let a 8 měsíců, s jedním vychovaným dítětem to bylo 57 let. U žen, které žádné dítě nevychovaly, se důchodový věk vyšplhal na 58 let a 4 měsíce.

Lidé narození po roce 1971

U zaměstnanců, kteří se narodili po roce 1971, při výpočtu důchodového věku nehraje žádnou roli pohlaví ani počet vychovaných dětí. Hranice odchodu do důchodu je totiž zastropovaná a momentálně činí pro všechny 65 let, přičemž vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o muže, nebo o ženu.

Jedinou výjimkou jsou zde účastníci odboje a osoby, které odpracovaly určenou dobu v zaměstnání, které se řadí do I. pracovní kategorie stanovené pro účely důchodového zabezpečení. U nich věková hranice odchodu do důchodu zůstává stejná a její výpočet se tak i nadále řídí předpisy, které byly platné před 1. lednem 1996.

Potřebná doba pojištění

Druhou podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění, která je stanovena v ustanovení § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. V rámci celkové doby pojištění se přitom započítává jak samotná doba povinného pojištění, tak i doby náhradní.

Pro výpočet potřebné doby pojištění je důležitý především rok dosažení důchodového věku. Pokud zaměstnanec dosáhl alespoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod před rokem 2010, činila pro něj potřebná doba pojištění v závislosti na tomto faktoru 25 let. Dále se potřebná doba pojištění odvíjí od následujícího přehledu:

• dosažení důchodového věku v roce 2010 - 26 let,
• dosažení důchodového věku v roce 2011 - 27 let,
• dosažení důchodového věku v roce 2012 - 28 let,
• dosažení důchodového věku v roce 2013 - 29 let,
• dosažení důchodového věku v roce 2014 - 30 let,
• dosažení důchodového věku v roce 2015 - 31 let,
• dosažení důchodového věku v roce 2016 - 32 let,
• dosažení důchodového věku v roce 2017 - 33 let,
• dosažení důchodového věku v roce 2018 - 34 let,
• dosažení důchodového věku po roce 2018 - 35 let.

Pokud člověk potřebnou dobu pojištění ke dni dosažení důchodového věku nesplní, nebude mít na výplatu starobního důchodu v danou chvíli nárok. Ten vznikne až ve chvíli, kdy potřebnou dobu pojištění získá, a teprve pak mu může být starobní důchod přiznán.

Jestliže zaměstnanec nesplnil podmínky pro nárok na starobní důchod, které jsou obsažené dle ustanovení § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, existuje šance, že mu důchod bude přiznán na základě ustanovení § 29 odst. 2, 3 a 4 stejného zákona. Zde jsou uvedeny situace, kdy mají pojištěnci na starobní důchod nárok i v případě, kdy nesplnili výše uvedenou dobu pojištění.

Kdo může jít do předčasného důchodu?

V případě, že zaměstnanec splní zákonem dané podmínky, může odejít do starobního důchodu až 3 roky před dosažením důchodového věku. Důležité je také poznamenat, že starobní důchod se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o jeho přiznání. Za den vzniku nároku na starobní důchod se pak považuje den, od kterého je tento důchod žadateli přiznán.

Výše důchodu

Zajímá vás, jaká je momentálně výše starobního důchodu a na kolik peněz si během penze přijdete? Výsledná částka se liší v závislosti na tom, kolik si člověk během života vydělal a jak dlouho platil důchodové pojištění. V roce 2025 je výše základní výměry starobního důchodu stanovena na 4660 Kč, což znamená, že zde došlo k navýšení o 260 Kč (z původní částky 4400 Kč). Výše procentní výměry zůstává stejná jako v loňském roce.

Výše průměrného důchodu se pak v roce 2025 zvyšuje o 358 Kč na částku 21 080 Kč. Kromě toho bylo v roce 2023 schváleno i výchovné ve výši 500 Kč na každé dítě, přičemž nárok na tyto peníze má ten z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu. Pro rok 2025 se tato částka navýšila na 503 Kč.