Musíte nečekaně zůstat se svou ratolestí doma, protože onemocněla nebo jí byla nařízená povinná karanténa? Nebo se přihodil vašemu manželovi či manželce úraz, který vyžaduje vaši celodenní péči? Pak vám v takovém případě náleží ošetřovné, které má za úkol pokrýt mzdu, o kterou v práci kvůli ošetřování člena rodiny přijdete. Chcete-li vědět, na jak vysoké denní dávky máte nárok, můžete využít naši online kalkulačku.
Ošetřovné je výraz, který se používá pro státem poskytované dávky na ošetřování člena rodiny (též známé pod zkratkou OČR nebo pod lidovým názvem paragraf na dítě či ošetřovačka). Jedná se o finanční podporu vyplácenou v rámci českého systému nemocenského pojištění, stejně jako je tomu v případě nemocenských dávek, peněžité pomoci v mateřství, dávek otcovské dovolené či příspěvku v těhotenství a mateřství.
Abyste mohli čerpat ošetřovné na dítě nebo dalšího člena rodiny v případě, že onemocní nebo se mu přihodí nějaký úraz, je potřeba splňovat podmínky, jež jsou upraveny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Nejdůležitější podmínkou stanovenou tímto dokumentem je účast na nemocenském pojištění. V rámci zaměstnání za vás zálohy na toto pojištění odvádí zaměstnavatel. U OSVČ je účast na nemocenském pojištění dobrovolná a odvádí si ho samy.
Dále je pro možnost čerpání dávek nutné, aby ošetřovaná osoba byla rodinným příslušníkem v přímé linii, manželem či manželkou, registrovaným partnerem či partnerkou nebo žila ve stejné domácnosti s ošetřující osobou. U dětí do 10 let věku se může jednat i o blízkého příbuzného, který s dítětem nežije.
Ne vždy je možné dávky v rámci ošetřování člena rodiny pobírat. Nárok na ošetřovné nevzniká například rodiči, na jehož dítě již někdo jiný čerpá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Toto pravidlo však neplatí ve chvíli, kdy nastaly skutečnosti, které brání osobě, jež pobírá uvedené příspěvky, o potomka pečovat. Těmito skutečnostmi mohou být například nemoc, úraz, karanténa a další zákonem stanovené situace. Kromě výše uvedeného nevzniká nárok na čerpání dávek také během prvních dvou týdnů uznané dočasné pracovní neschopnosti.
Dávky na ošetřování dítěte či jiného člena rodiny jsou vypláceny v rámci českého systému nemocenského pojištění a vyplácí je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele nebo jeho účtárny. Finanční prostředky jsou dotyčnému doručeny vždy do jednoho měsíce od obdržení dokladů potřebných pro uznání dávek. Způsob vyplacení dávek si žadatel volí sám a může tak být učiněno následujícími cestami:
Výplata OČR je platná od prvního dne, kdy bylo zahájeno ošetřování. Datum vzniku této skutečnosti je zaznamenáno v tiskopise Rozhodnutí o potřebě ošetřování, který vystavuje žadateli praktický lékař. Ošetřovné člena rodiny se pobírá po dobu maximálně 9 kalendářních dnů. Výjimkou je rodič samoživitel, jenž se stará o potomka do 16 let věku, který ještě neukončil povinnou školní docházku. V takovém případě může maximální doba pobírání dávek činit až 16 kalendářních dnů.
Dávky na ošetřování člena domácnosti se vyplácí stejně jako v případě nemocenské za všechny kalendářní dny, tedy jak za ty pracovní, tak za víkendy. Stejně tak je pro OČR výpočet prováděn na základě redukovaného denního vyměřovacího základu. Ten se stanoví jako podíl ročního vyměřovacího základu a počtu dnů za daný kalendářní rok snížený podle zákonem daných redukčních hranic. Tyto hranice jsou stanoveny následovně:
Výše ošetřovného je v roce 2025 stanovena na 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. To znamená, že tato částka bude vždy individuální. Dávky ošetřovného není možné stanovit pro každou osobu stejně, jelikož roční vyměřovací základ se u každého liší v závislosti na hrubých příjmech daného jednotlivce. Pojďme si to ukázat na dvou příkladech.
Příklad č. 1:
Průměrná hrubá roční mzda pana Petra Nováka činí 624 000 korun. Denní vyměřovací základ je po vydělení této částky číslem 365 (počet dní v roce) stanoven na 1709,59 korun. Aby mohla být stanovena výše dávky ošetřovného, musí být tento základ ještě ponížen redukčními hranicemi. Jelikož se částka vejde do limitu 2328 Kč, bude se snižovat prvními dvěma redukčními hranicemi, a to následujícím způsobem:
Tyto dvě částky je potřeba sečíst a následně ještě vynásobit číslem 0,6, jelikož, jak bylo zmíněno výše, dávky ošetřovného činí 60 % redukovaného denního základu. Pokud tak učiníme, vyjde nám po zaokrouhlení částka 895 korun. A právě toto číslo představuje výši dávky za ošetřování člena domácnosti, která náleží panu Novákovi za jeden den.
Příklad č. 2:
Paní Zdena Hrušková vydělává měsíčně průměrně 50 000 korun hrubého. Vynásobíme-li toto číslo dvanácti, získáme údaj o ročním vyměřovacím základu (50 000 x 12 = 600 000). Následně je stejně jako v předchozím příkladě potřeba tento základ ještě vydělit číslem 365 (600 000 / 365 = 1644) a dále zredukovat prostřednictvím stanovených redukčních hranic:
Paní Zdeně po sečtení uvedených zredukovaných čísel a vynásobení 60 procenty náleží denní dávky ošetřovného ve výši 871,2 korun, po zaokrouhlení na plnou částku 872. Jak bylo názorně na těchto příkladech ukázáno, výsledná dávka ošetřovného se vždy liší podle ročního vyměřovacího základu dané osoby.