Daň z nemovitostí 2024: výpočet daně z nemovitých věcí

Vlastníte stavební pozemek, byt, rodinný dům, garáž nebo třeba vinici? Pak musíte každoročně státu odvádět daň z nemovitých věcí (dříve daň z nemovitostí), která se počítá jako násobek výměry nemovitosti s příslušnými sazbami a koeficienty. Pokud nevíte, jak vypočítat daň z nemovitostí, pomůže vám naše přehledná daňová kalkulačka pro rok 2024.

Abychom za vás mohli provést výpočet daně z nemovitostí, nejprve je nutné vybrat, zda se jedná o stavbu či pozemek (a zvolit také konkrétní typ nemovitosti). V prvním případě je dále potřeba uvést například výměru bytu, zastavěnou plochu v m2, počet nadzemních podlaží a případně i další specifika. Kromě toho je nutné vyplnit také konkrétní koeficienty, tedy místní koeficient a koeficient podle velikosti obce. Pokud je neznáte, najdete je na daňovém portálu Finanční správy České republiky.

Když počítáte daň z nemovitých věcí pro pozemek, záleží samozřejmě na tom, zda se jedná o stavební parcelu, zahradu, vinici nebo třeba pastvinu. Podle toho je pak nutné zadat výměru pozemku v m2, výměru zastavěnou nemovitými stavbami, cenu pozemku za 1 m2 a jednotlivé koeficienty (místní koeficient a případně i koeficient podle velikosti obce). Výslednou daň z nemovitostí kalkulačka zobrazí po kliknutí na tlačítko "Spočítat".

Druh nemovitosti		nápověda Vyberte druh nemovitosti
Výměra bytuZastavěná plochaZastavěná plochaZastavěná plochaZastavěná plochaZastavěná plochaVýměra parcelyVýměra parcelyVýměra parcelyVýměra parcely v m²		nápověda Zahrnuje se do daňového přiznání a vypočítává se tedy pouze v případě, že výměra zastavěné plochy přesahuje 16 m².
Výměra zastavěná nemovitými stavbami v m²		nápověda V případě, že na pozemku žádnou nemovitou stavbu nemáte, zadejte 0.
Počet nadzemních podlaží (mimo přízemí)		nápověda Uveďte pouze podlaží s výměrou alespoň dvou třetin zastavěné plochy.
Cena pozemku za 1 m² dle § 5 odst. 1 zákona		nápověda Údaj naleznete v Seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, stanovenými vyhláškou ministerstva zemědělství.
Koeficienty pro svou nemovitost	znám
Koeficient podle velikosti obce		nápověda Obec může pro jednotlivé části obce vyhláškou zvýšit tento koeficient o jednu kategorii nebo snížit o 1-3 kategorie. V Praze může město koeficient 4,5 navýšit na 5,0
Koeficient podle § 11 odst. 6 zákona		nápověda Pokud obec, v jejímž katastru nemovitost leží, tento koeficient závaznou vyhláškou vyhlásila, pak vyplňte 1,5; pokud se tak nestalo vyplňte 1.
Koeficient podle § 11 odst. 7 zákona		nápověda Pokud je nemovitost umístěna v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti, pak vyplňte 2; pokud nikoli vyplňte 1.
Místní koeficient		nápověda Uveďte místní koeficient, pokud jej stanovila obec, v jejímž katastru se nemovitost nachází. Pozor, některé obce mohou mít odlišné místní koeficienty i pro některé ulice či parcely v rámci stejné obce.
Nemovitost je umístěna v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti	Nemovitost je umístěna v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti
Obec
Katastrální území
Číslo popisné nebo evidenční		nápověda Je-li předmětem daně zdanitelná stavba, vyplňte číslo popisné nebo evidenční, které jí bylo přiděleno.
Číslo parcely		nápověda Uveďte parcelní číslo, na kterém se označený druh pozemku nachází. Parcelní číslo se zapíše tak, že před lomítkem se zapíše kmenové číslo parcely a za lomítkem poddělení.
Velikost města

TIP: Jakou má vaše nemovitost cenu? Online kalkulačka pro ocenění nemovitosti zdarma.

Daň z nemovitých věcí: základní informace

Součástí soustavy majetkových daní, které platí pro Českou republiku, ale i pro další zahraniční země, je kromě silniční daně také daň z nemovitých věcí (dříve označovaná jako daň z nemovitostí). Prostřednictvím této daně každoročně dochází ke zdanění vlastnictví nemovitých věcí, k nimž patří například rodinné domy, byty, různá rekreační zařízení, stavební parcely, zahrady, ale i ovocné sady, vinice nebo třeba chmelnice.

Mezi specifika daně z nemovitých věcí patří skutečnost, že se platí dopředu. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí udává, že se tato daň stanovuje na zdaňovací období dle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Zdaňovacím obdobím je pak kalendářní rok a ke změnám rozhodných skutečnosti, jež nastanou v jeho průběhu, se nepřihlíží.

Správu daně z nemovitých věcí má v České republice na starosti stát, který ji zajišťuje prostřednictvím finančních úřadů. Příjemcem peněžních prostředků, které poplatníci za své nemovitosti zaplatí, jsou však obce a města, na jejichž území se zdaňované pozemky, stavby a jednotky nachází.

Předmět daně z nemovitých věcí

Za předmět daně z nemovitostí se považují všechny zdanitelné stavby a jednotky (dokončené nebo užívané), které se nachází na území České republiky, ale také veškeré pozemky evidované v katastru nemovitostí. Hovoříme tedy o dvou dílčích daních, které se stanovují samostatně:

daň z pozemků,
daň ze staveb a jednotek.

Podle zákona o dani z nemovitých věcí však za některé stavby, jednotky a pozemky není nutné platit. Osvobození od daně z nemovitostí se týká například zdanitelných nemovitostí ve vlastnictví České republiky, nemovitostí ve vlastnictví obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, pozemků veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, nemovitostí ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí či veřejných vysokých škol, ale také mnoha dalších.

Poplatníci daně z nemovitých věcí

Zajímá vás, kdo platí daň z nemovitostí? Povinnost platit tuto daň vzniká na základě vlastnického či uživatelského vztahu ke konkrétní nemovitosti. Stanovenou částku je přitom nutné uhradit bez ohledu na úroveň příjmů. Kolik si v daném roce vyděláte, zde tedy nehraje žádnou roli.

V případě daně ze staveb a jednotek je za poplatníka považován vlastník zdanitelné nemovitosti, u pronajatých či propachtovaných staveb a jednotek pak jejich nájemce nebo pachtýř, který splňuje zákonem dané podmínky. Může to však být také právnická osoba, jež má právo užívat zdanitelnou stavbu či jednotku, svěřenský fond, podílový fond nebo třeba státní příspěvková organizace.

Co se týče daně z pozemků, zde je poplatníkem vlastník pozemku, stavebník zatížený právem stavby a v některých případech také nájemce nebo pachtýř. I zde pak platí, že poplatníkem daně z nemovitostí může být právnická osoba, svěřenský fond, podílový fond, státní příspěvková organizace či státní fond. Pokud vlastník pozemku není znám, poplatníkem se stává uživatel dané nemovitosti.

Daňové přiznání

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává vždy po roce, ve kterém se v katastru nemovitostí změnil vlastník nemovitosti. Pro konkrétní nemovitost ho tedy stačí vyplnit a podat pouze jednou, přičemž v následujících letech se o vše postará finanční úřad, který vás pouze každoročně vyzve k zaplacení příslušné částky. Nové daňové přiznání se podává jen ve chvíli, kdy u nemovitosti dojde k podstatným změnám.

Chystáte se v nejbližší době vyplnit příslušné prohlášení? V tom případě si stáhněte náš formulář pro přiznání k dani z nemovitých věcí.

Kdy podat daňové přiznání?

Přihlášení k dani z nemovitostí je třeba provést do 31. ledna zdaňovacího období. Jestliže jste tedy v roce 2023 získali novou nemovitost, daňové přiznání byste měli podat nejpozději do 31. ledna 2024. Za rozhodné období pro výpočet daně se následně považuje 1. leden příslušného roku.

Kam podat daňové přiznání?

Přiznání k dani z nemovitostí musí poplatníci podat místně příslušnému správci daně. Tím je v tomto případě finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se daná nemovitost nachází. Jestliže přiznáváte vlastnický či uživatelský vztah ke stavbám, jednotkám či pozemkům v obvodech územní působnosti více finančních úřadů, je nutné podat daňové přiznání u každého z nich samostatně.

Do kdy zaplatit daň z nemovitostí?

Osoby, které vlastní či užívají nějakou nemovitost, většinou nejvíce zajímá, kdy se platí daň z nemovitostí. Zde však záleží především na tom, o jak vysokou částku se jedná. Podle toho je pak v některých případech možné platbu daně z nemovitostí rozdělit na dvě poloviny, které se hradí zvlášť.

Pokud výsledná suma nepřesáhne 5000 Kč, splatnost daně z nemovitostí je nejpozději 31. května zdaňovacího období. Je-li však částka vyšší, platbu je možné provést ve dvou stejných splátkách, první z nich do konce května, druhou pak do konce listopadu. Jedinou výjimkou jsou zde lidé, kteří se starají o chov ryb a zemědělskou výrobu. Pro ně se totiž termín první splátky posouvá na 31. srpna.

Daň z nemovitých věcí 2024

Od roku 2024 byl zaveden vedle místního koeficientu a koeficientu podle obce navíc také inflační koeficient, jenž byl zatím stanoven na hodnotu 1. To znamená, že výši daně z nemovitých věcí v roce 2024 ještě nijak neovlivňuje. Jeho hodnota pro rok 2025 má pak být zveřejněna do konce června letošního roku. Co se týká ostatních koeficientů, ty si stanovují jednotlivá města podle sebe, a mohou se tak rok od roku měnit.

Pokud se vás daná změna koeficientů k dani z nemovitých věcí týká, jistě vás zajímá, zda musíte podat nové přiznání k dani z nemovitostí. Není to ovšem nutné. Přiznání podávají pouze poplatníci, u nichž došlo ke změně, která je rozhodná pro vyměření daně (například při změně rozlohy pozemku). Výši vyměřené daně vám pak oznámí finanční úřad, který v květnu zašle daňovou složenku.

Další možností, jak informace o platbě a výši daně získat, je prostřednictvím e-mailu, který finanční úřad zašle před splatností daně. Chcete-li ovšem tuto možnost využít, nezapomeňte do poloviny března finančnímu úřadu poslat Žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Žádnou složenku pak již neobdržíte.

Co je daň z nemovitých věcí?

Daň z nemovitých věcí (dříve daň z nemovitostí) patří mezi majetkové daně a slouží ke každoročnímu zdanění vlastnictví nemovitostí, jako jsou například rodinné domy, byty, stavební parcely nebo zahrady. Platí se dopředu a podle zákona o dani z nemovitých věcí se stanovuje na zdaňovací období dle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována.

Co je předmětem daně z nemovitých věcí?

Za předmět daně jsou v tomto případě považovány veškeré zdanitelné stavby a jednotky na území České republiky, ale i všechny pozemky evidované v katastru nemovitostí. Daň z nemovitých věcí se tedy skládá ze dvou dílčích částí, které se stanovují samostatně. Jedná se o daň z pozemků a o daň ze staveb a jednotek.

Jak se daň z nemovitých věcí počítá?

Částka, kterou je nutné v rámci daně z nemovitostí zaplatit, se počítá jako násobek výměry nemovitosti s příslušnými sazbami a koeficienty. Pro tento výpočet je nutné vědět, o jaký konkrétní typ nemovitosti se jedná. V případě staveb a jednotek se dále zohledňuje výměra, zastavená plocha v m² nebo třeba počet nadzemních podlaží. U pozemků je to kromě jejich výměry také výměra zastavěná nemovitými stavbami a cena pozemku za 1 m². Kromě toho se počítá i s místními koeficienty a koeficienty podle velikosti obce, které se liší podle umístění nemovitostí.

Jak a kdy podat daňové přiznání?

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává vždy po roce, během kterého se v katastru nemovitostí změnil vlastník nemovitosti. Stačí ho podat pouze jednou a v každém dalším roce vás pak finanční úřad jen vyzve k uhrazení příslušné částky. Přihlášení k dani z nemovitostí je nutné provést do 31. ledna zdaňovacího období, a to u finančního úřadu, v jehož obvodu územní působnosti se vaše nemovitost nachází.

Daňová kalkulačka slouží pro pohodlí čtenářů při řešení daňových povinností vůči orgánům veřejné správy. Vyvinuli jsme maximální úsilí pro přesný výpočet při zadání potřebných vstupních dat. Je však věcí každého poplatníka, uživatele daňové kalkulačky, aby si správnost všech výpočtů, výstupních dat daňové kalkulačky, stejně jako správnost a úplnost všech údajů uvedených v daňové kalkulačce ověřil dle platných právních norem, případně pokynů příslušného správce daně. Upozorňujeme Vás, že neneseme žádnou odpovědnost za podané daňové přiznání a související přehledy pro sociální správu a zdravotní pojišťovny na základě výstupních dat naší kalkulačky. Za toto podání je zodpovědný daňový poplatník.