Finanční poradenství a tři modely podnikání

Ilustrační obrázek Autor: www.isifa.com
Ilustrační obrázek
Pouze strukturální forma byznysu už ve finančním poradenství neplatí. Jak se trh vyvíjí, objevují se další podnikatelské modely pro finanční poradce.
16. 4. 2015
MarketVoice Co je to?

Sdílet

Asi nejrozšířenější a v tuzemsku nejstarší formou podnikání v rámci finančně-poradenského segmentu jsou strukturální neboli multilevelové společnosti. Zjednodušeně jde o model, který je postaven na pevně dané víceúrovňové struktuře finančních poradců, manažerů a ředitelů. Jedná se o podnikatele (OSVČ), kteří spolupracují s mateřskou společností formou mandátních smluv. Ta jim poskytuje zázemí v podobě obchodně-administrativní, analytické, IT, právní a marketingové podpory. Příjem podnikatelů i mateřské společnosti je generován z provizí za sjednávání smluv. Strukturální byznys využívají na českém trhu všechny velké finančně-poradenské společnosti.

Trh se mění, jen jeden podnikatelský model nestačí

Předpokladem podnikatele, který chce uspět ve výše zmíněném modelu, jsou kromě obchodních dovedností a profesních znalostí také manažerské předpoklady. Vedení lidí a řízení postupně se rozrůstající podnikatelské jednotky neodmyslitelně patří do strukturálního byznysu. „Tento systém z hlediska finančně-poradenského segmentu považuji asi za ten nejnáročnější, ale zároveň z hlediska rozsahu za nejrozmanitější a nejsvobodnější. V tuzemsku úspěšně funguje téměř dvě desetiletí a určitě ještě dál fungovat bude. Ale trh se mění a jen jednostranná možnost podnikání ve finančním poradenství je nadále konkurenčně neudržitelná,“ uvádí Petr Borkovec, generální ředitel společnosti Partners.

Na trhu ale existují další formy podnikání na finančně-poradenském poli. Jednak je to forma franšízingu, která je spíše typická pro segment FMCG a gastro, a také forma profesionálního finančního poradce.

Franšíza – ve financích ojedinělý jev

Franšízing je opět postaven na spolupráci mateřské společnosti a podnikatele – franšízanta. Na franšízovém partnerství funguje v oblasti financí finančně-poradenská společnost Partners, hypoteční makléř Gepard Finance, pojišťovací makléř Insia, banka UniCredit bank a pojišťovna Allianz.


Franšíza Partners Market v Berouně

Zatímco v předchozím systému není potřeba pro rozjezd podnikání téměř žádný kapitál, ve franšízovém modelu už je nutné počítat s úvodní investicí. Franšízant navíc své podnikání spojuje s jedním konkrétním místem, případně místy u sítě franšíz. Jsou tu ale i další rozdíly. V multilevelu lze podnikat téměř okamžitě – po absolvování vzdělávacího systému a složení nezbytných zkoušek a certifikací u České národní banky. U franšízy je vedle výše zmíněného nutné vybudovat samotnou pobočku. Což je časově náročnější. Zatímco ve strukturálním byznyse jsou všichni OSVČ, franšízy přinášejí nové možnosti v oblasti spolupráce – kromě OSVČ nabízí i uplatnění zaměstnancům na HPP či VPP.

Nepochybnou výhodou u franšízingového podnikání je podpora mateřské společnosti. Ta většinou poskytuje know-how, zajišťuje IT systémy, obchodně-právní vztahy s obchodními partnery, analytické, marketingové a obchodní materiály, jednotný vizuální koncept franšíz včetně dodavatelů, případně finanční prostředky pro vybudování pobočky.

„V Partners jsme franšízový koncept spustili pilotně v roce 2012 a od roku 2013 jsme zahájili ostrý start. Dnes máme po celé republice otevřeno přes padesát poboček Partners marketů,“ shrnuje Richard Kouba, ředitel projektu Partners market, a dodává: „Náš model je postavený tak, že franšízant zajišťuje finanční prostředky na otevření a provoz franšízy, stavební úpravy, personální obsazení a řízení, lokální marketing a vztahy. V řeči čísel to znamená potřebný kapitál ve výši 500 tisíc korun. Samozřejmě to není jediná podmínka. Minimálně musí mít maturitu, být beztrestný a bezúhonný a spolupracovat formou OSVČ či s.r.o. Velmi důležité je, aby region, kde chce mít franšízu, znal a měl v něm dostatek obchodně využitelných kontaktů a vazeb.“

Profesionální poradci – první vlaštovky i na českém trhu

Poslední a zatím asi nejvíce diskutovanou formou podnikání na tuzemském finančně-poradenském trhu jsou profesionální finanční poradci. Tento model funguje v zahraničí, kde v některých státech se můžeme setkat i se zcela placenou službou ze strany klientů, obdobně jako u nás u advokátů či notářů.

„K masivnímu zavedení například britského modelu máme v Česku ještě velmi dalekou cestu. Není na něj připraven ani systém včetně regulace, tak ani sami spotřebitelé. Předpokládám ale, že v nějaké formě se tomu modelu v budoucnu nevyhneme. V současné době některé společnosti, včetně Partners, mají formy spolupráce zaměřené na profi poradce. U nás konkrétně se jedná o VIP poradce a VIP poradenské kanceláře,“ vysvětluje Petr Borkovec.

Projekt byl spuštěn v loňském roce a je zaměřený na zkušené poradce, kteří nechtějí budovat strukturální firmu, ale naopak zaměřit veškeré podnikatelské aktivity na servis zejména náročnější klientely. To samozřejmě klade vysoké nároky na vzdělávání VIP poradců, často mají například i různé evropské certifikační zkoušky jako €FA – European Financial Advisor. „Před pár lety byl takovýto model podnikání ve finančně-poradenském segmentu téměř nemyslitelný, což asi nejvíce svědčí o výrazném vývoji tohoto oboru,“ uzavírá Borkovec. 

Multilevel (strukturální firma) versus pyramida (letadlo)

A zde ještě malé shrnutí, jak je to s těmi pyramidami a MLM společnostmi: Hlavní definiční znak pyramidového systému je, že je udržitelný, jen pokud stále nabírá nové členy. Jinak řečeno, příjmy firmy tvoří prodej různých „startovacích balíčků“ a podobně. Pokud tam je nějaký produkt či služba, bývá jen zástěrkou. Definice pyramidových společností je pak přímo v občanském zákoníku.

Naopak legitimní multilevelová firma má sice více úrovní prodejců, ale zdrojem příjmů firmy jako takové je prodej výrobků nebo služeb. Viz například kosmetiky Avon, Oriflame. Hlavním rozdílem je, že tyto firmy na rozdíl od typických pyramid a letadel opravdu prodávají nějaké produkty – vytvářejí určitou přidanou hodnotu. Veškeré peníze (nebo jejich drtivá většina), které se v systému pohybují, jsou vygenerovány prodejem firemních produktů. Na rozdíl od letadla, kde peněžní prostředky plynou ze vstupních poplatků oveček, které naletí, a jejich peníze jsou následně přerozděleny mezi lidi výše v pomyslné hierarchii pyramidy. To, že firma fungující na bázi MLM prodává určité produkty, její smysl na trhu nejen moralizuje, ale především legalizuje.