EET, projekt ministerstva financí, který má za cíl zlepšení výběru daní, se v první fázi dotkne téměř šedesáti tisíc subjektů. Hoteliéři, majitelé restaurací a barů i další podnikatelé v profesních skupinách Klasifikace ekonomických činností NACE 55 a 56 musí vybavit svoje provozovny tak, aby od 1. prosince plnili povinnost posílat údaje o každé přijaté platbě rovnou na servery finanční správy.
V praxi to znamená především zajistit stabilní připojení k internetu, mít software, který dokáže s berními úřady komunikovat a také zařízení, na kterém bude možné takový program spustit. Příslušný tablet, chytrý telefon, počítač nebo pokladna by navíc měly zvládat propojení s tiskárnou účtenek. Vypisování útraty pouze na lístek a následné „zkasírování“ rovnou do portmonky vrchního, stále tolik oblíbené v mnoha podnicích, definitivně skončí.
Většina podnikatelů se však i přes blížící se termín na příchod EET zatím nepřipravila a vše nechává na poslední chvíli. Částečně je to i kvůli tomu, že ještě nedávno nebylo jasné, zda se elektronická evidence tržeb neodloží. Podnikatelé navíc dlouho nevěděli ani to, jak přesně bude systém fungovat.
Firmy, které nabízejí podnikatelům řešení pro EET, už naopak připraveny jsou. Hodnota zcela nového trhu totiž může jen v první fázi dosáhnout stovek milionů korun. Bude navíc dále růst s tím, jak se postupně EET rozšíří na další skupiny podnikatelů. Už od února se elektronická evidence bude týkat i maloobchodu a velkoobchodu. Mít už nyní konkurenceschopný produkt je proto v případě poskytovatelů řešení pro EET základním předpokladem úspěchu.
Podobná účtenka bude už brzy v řadě provozoven nutností (ukázka je z konference a veletrhu o EET)
Uvědomují si to i velcí telekomunikační operátoři, kteří budou na trhu s řešeními pro EET patřit k nejsilnějším hráčům. Do karet jim hraje jednak to, že jsou schopni nabídnout komplexní služby od samotných aplikací sloužících ke spojení se státní správou, přes mobilní připojení k internetu až po chytré telefony a tablety. Kromě toho mají svými prodejnami pokrytou celou republiku a podnikatelům budou moci radit také online i po telefonu.
Jako první z operátorů představil svoje řešení pro EET už loni v listopadu Vodafone. Systém, jehož jádrem je aplikace ePokladna, si má získat zákazníky především svou variabilitou. Funguje jako skládačka, ze které si podnikatelé sestaví přesně takovou službu, která odpovídá jejich potřebám. Nemusí tak zbytečně platit za funkce, které nevyužijí. Na druhou stranu se zároveň nemusí bát, že by o některé užitečné vlastnosti přišli.
Variabilní řešení na míru
Vodafone nabízí při volbě pokladní licence, která je jádrem celého řešení, výběr ze tří variant. Už základní varianta ePokladna mini, určená pro malé provozovny, umožňuje za 150 korun bez DPH měsíčně kromě splnění zákonné povinnosti EET také připojení mobilní tiskárny nebo platebního terminálu a vytváření reportů. Samozřejmostí je i zálohování všech transakcí. ePokladna s vyšším stupněm pokladní licence pak dokáže pracovat s neomezeným množstvím položek či jejich hromadným importem přes PC. Třetí varianta – ePokladna Komplet – za 350 korun bez DPH korun měsíčně nabízí dokonce zabudované CRM a kompletní správu skladu, která například umožňuje v reálném čase sledovat počet produktů na skladě nebo využít funkci inventury skladu.
Variabilita ePokladny spočívá i v tom, že ji podnikatelé mohou buď zkombinovat s vlastním zařízením či připojením k internetu, nebo si mohou nechat dodat od Vodafonu úplně vše. Ceny tabletů nebo smartphonů začínají pod 2000 Kč bez DPH, mobilní termotiskárnu Vodafone dodává za 4444 Kč bez DPH a operátor může kromě datového připojení nabídnout ve spolupráci s Českou spořitelnou také platební terminál. Zákazník získá mobilní terminál na počátku zdarma, za každou transakci mu banka strhne 1,39%.
Další silnou stránkou ePokladny je jednoduchost. Jedním z prvních uživatelů aplikace se stal bar ve Zlíně, jehož majitel celé řešení zprovoznil do deseti minut. Za tak krátkou chvíli měl nastavené licence i hlavičku na tisk účtenek a mohl prodávat.
Tomáš Petržela, který vlastní dva bary a jednu restauraci, číšníkům novinku představil také za pouhých deset minut. Sám si však na ePokladnu a všechno, co nabízí, zvykal měsíc. Nejvíce mu na aplikaci vyhovuje to, že může přes administrační portál online sledovat, který podnik kolik vydělává a jak se na tržbách podílejí jednotliví číšníci a barmani. Stihl si už vyzkoušet i mimořádnou situaci. Když se na jedné z provozoven porouchal tablet, byl rád, že vzal jiný tablet a aplikace pod jedním licenčním kódem fungovala během minuty na náhradním přístroji.
Také zbylí dva operátoři, O2 a T-Mobile, nabízejí svoje řešení za měsíční paušál. O2 prodává sadu složenou z pokladny s příslušným softwarem, platebního terminálu a tiskárny účtenek za 4995 korun bez DPH. Jeho služba eKasa, jejíž součástí je i mobilní připojení k internetu, je pak k mání za základní cenu 499 korun bez DPH měsíčně. V nabídce jsou i levnější varianty, v jejich případě je ale podmínkou dosažení určitého měsíčního objemu plateb kartou.
T-Mobile pak nabízí pět variant řešení pro EET. Odvíjejí se od zařízení, které si podnikatel přeje využívat. Od pouhé tiskárny účtenek, kterou lze propojit s vlastním smartphonem či tabletem, až po profesionální kasu. Měsíční paušál u T-Mobilu začíná na 357 korunách u dvou levnějších variant, s ostatními třemi zařízeními se pojí poplatek 478 korun. V ceně však není mobilní připojení k internetu, za které si operátor účtuje dalších 48 korun měsíčně.
Kromě mobilních operátorů se budou na trhu s řešeními pro EET snažit prosadit i desítky dalších firem z řad zavedených dodavatelů pokladních systémů i startupů. Namátkou lze zmínit například společnosti Dotykačka, Kasa FIK nebo Storyous. Každá z nich cílí na trochu jiné skupiny zákazníků a má vlastní strategii, jak se prosadit. S tím, jak se EET bude postupně rozšiřovat na další skupiny zákazníků, se navíc pravděpodobně objeví další hráči a trh bude ještě pestřejší.
ČLÁNKY DO MAILU