Dobrý den, jsem od r. 2005 OSVČ a uplatňuji výdaje paušálem. Po celou dobu dávám do příjmů všechny vystavené faktury v daném roce bez ohledu na to, kdy byly uhrazeny. Většinou je to s několikaměsíčním zpožděním. Loňského roku se ale odběratel dostal do finančních potíží a já mám na výpisech z účtů za rok 2018 uhrazené doplacené faktury za rok 2017 a faktury za leden až březen 2018. Teď jsem někde četla, že by se měly uvádět do daňového přiznání příjmy došlé na účet od 1.1. do 31.12. nebo v tomto období uhrazené na příjmový doklad. Chtěla bych se zeptat, zda skutečně podávám daňové přiznání špatně a v tomto případě - jaké příjmy bych měla uvést za rok 2018? Mám podat dodatečná daňová přiznání?
Děkuji předem za odpověď,
Jana Vejmělková
Vážená paní Vejmělková,
podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů (zákon č. 589/1992 Sb.) platí, že u fyzických osob je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Znamená to tedy, že se příjmy zahrnují do základu daně v tom období, kdy jste je obdržela. Z toho vyplývá, že jste v jednotlivých letech (nesprávně) danila i částky, které v daném zdaňovacím období daněny být neměly, neboť nebyly přijaty.
Na otázku, jak vyřešit tento problém, existují v praxi různé názory. V zákoně o daních z příjmů existuje ustanovení § 23 odst. 4 písm. d), podle kterého se do základu daně nezahrnují mimo jiné částky, které již byly u téhož poplatníka "zdaněny podle tohoto zákona". Klíčovou otázkou ve Vašem případě je, zda lze toto ustanovení, resp. sousloví "zdaněny podle tohoto zákona" použít jen na případy, kdy se jedná o příjmy zdaněné v souladu se zákonem o daních z příjmů v dřívějších zdaňovacích obdobích (například při úpravě základu daně v souvislosti se změnou způsobu uplatňování výdajů) nebo také na případy, kdy příjmy byly zdaněny v předcházejících obdobích na základě nesprávného postupu, tedy aplikovat toto ustanovení na Váš postup.
V této věci již judikoval Nejvyšší správní soud (rozsudek č.j. 9 Afs 16/2007 - 87 ze dne 26. dubna 2007). Skutkové okolnosti daného případu byly mírně odlišné, nicméně Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že pokud již byla částka příjmu "daňovým subjektem do daňových příjmů zahrnuta, byť nesprávně, nelze ji znovu podrobit dani s pouhým odkazem na skutečnost, že daňový subjekt zahrnul do zdanitelných příjmů tuto částku nad rámec zákona". Na základě tohoto rozhodnutí se domnívám, že by se bylo možné i ve Vašem případě ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů dovolávat. Znamená to tedy, že byste v roce 2018 zdanila ty příjmy, které jste v roce 2018 obdržela a které zároveň nebyly zdaněny již v roce 2017.
Nicméně musím upozornit na skutečnost, že se zcela určitě nelze uvedeného ustanovení dovolat v případě, pokud by nesprávné zdanění v předchozím zdaňovacím období nebylo důsledkem chyby, ale bylo důsledkem úmyslu sledovat nesprávným zdaněním v předešlém zdaňovacím období jakékoliv daňové zvýhodnění (na toto upozorňuje i Nejvyšší správní soud v citovaném rozhodnutí). Pokud by tedy například vlivem zdanění příjmu v nesprávném (dřívějším) zdaňovacím období bylo docíleno toho, že se příjem bude zdaňovat nižší "daňovou sazbou" (například pokud jste v roce 2017 nepodléhala solidárnímu zvýšení daně a v roce 2018 podléháte) nebo vlivem zahrnutí do roku 2017 byste využila možnosti uplatnit vyšší paušální výdaje (neboť v roce 2017 bylo možné narozdíl od roku 2018 uplatnit dvojnásobný limit, resp. strop paušálních výdajů), ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů by podle mého názoru nebylo možné uplatnit.
Pokud byste chtěla postupovat opatrně, doporučil bych Vám podat dodatečná daňová přiznání za jednotlivé roky tak, aby byly zdaněny jen částky přijaté v daném období.
Přeji Vám hezký den.
S pozdravem