Příjmy ze Švýcarska a podání daňového přiznání v ČR

Dobrý den, prosím o radu ve věci povinnosti podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 v následující situaci.
Syn v roce 2017 více jak 183 dnů (od ledna do konce března a následně od června do konce září) pracoval ve Švýcarsku. Pracovní smlouva byla uzavřena vždy na dobu určitou, protože se jednalo se o sezónní zaměstnání u stejného zaměstnavatele. Z výdělku byla odváděna daň a pojistné.
V období mimo sezónu (tj. duben a květen a říjen, listopad a prosinec) nepracoval, tyto měsíce pobýval v České republice a pobíral od Úřadu práce podporu v nezaměstnanosti. Jiný příjem v ČR neměl.
Syn je svobodný, bezdětný; vlastní bydlení v ČR nemá, k trvalému pobytu je hlášen u rodičů. Ubytování ve Švýcarsku mu poskytoval za měsíční nájemné zaměstnavatel.
Prosím o posouzení, zda je za uvedených podmínek rezidentem ČR a zda musí vzhledem k povinnosti zdaňovat celosvětové příjmy, podat daňové přiznání k dani příjmů.
Děkuji za odpověď.

Jana
15. 2. 2018 12:36

Odpověď

Dobrý den,

uvedenou situaci je nutno posoudit ze dvou hledisek. Prvním je určení daňové rezidence poplatníka, druhým je otázka povinnosti zdanit/přiznat v ČR příjmy dosažené ve Švýcarsku, resp. podat daňové přiznání za rok 2017.

1) Daňové rezidentství

Přikláním se k výkladu, že poplatník bude pro zdaňovací období 2017 považován za daňového rezidenta ČR, a to přestože strávil více než 183 ve Švýcarsku. Důvodem je aplikace smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, a zejména protokolu k ní (zákon č. 99/2013 Sb.m.s., dostupné zde: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv).

Protokol totiž (stejně jako český zákon o daních z příjmů) při určení daňové rezidence upřednostňuje kritéria "stálý byt" a "středisko životních zájmů" před pomocným kritériem, kterým je počet dnů, po kolik se osoba v daném státě zdržuje. Domnívám, že v případě poplatníka byl a je "stálý byt" nadále v ČR a stejně jak platí, že k České republice poplatník má užší osobní a hospodářské vztahy než ke Švýcarsku.

2) Zdanění příjmů plynoucích ze Švýcarska v ČR

Z dotazu a dalších okolností vyplývají tyto předpoklady:
- poplatník dosahovat výhradně příjmů ze závislé činnosti (pokud jde o zdanitelné příjmy),
- plátcem příjmů byl zaměstnavatel se sídlem ve Švýcarsku,
- ve Švýcarsku byla z příjmů sražena daň,
- se Švýcarskem má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (zákon č. 281/1996 Sb.).

Za těchto předpokladů aplikujeme následující ustanovení zákona o daních z příjmů:

A. § 38f odst. 4: "Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2 (tj. daňovým rezidentům!) od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána..., se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny."
Pokud tedy platí výše uvedené předpoklady, zejména, že jde o daňového rezidenta ČR a z příjmu byla ve Švýcarsku sražena daň, můžeme dané příjmy považovat za příjmy, na které se uvedené ustanovení vztahuje.

B. § 38g odst. 2 věta třetí: "Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění."

Závěr: Pokud tedy platí všechny uvedené předpoklady, poplatník nebude v ČR podávat daňové přiznání a tedy ani přiznávat, ani zdaňovat příjmy, které mu v roce 2017 ze Švýcarska plynuly.

S pozdravem

Ing. Jan Molín, Ph.D. (daňový a účetní poradce)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).