opravné položky k pohledávkám

Dobrý den, prosím, jsme s.r.o., firma nám dluží 400 tis. 30.9.2020 jsme přihlásili tyto pohledávky, na justici má firma uvedeno - zahájeno insolvenční řízení na návrh dlužníka.
můžeme udělat daňovou opravnou položku k pohledávkám ve výši 100% v roce 2020?
Co je k tomu prosím ještě třeba? Potřebujeme nějaké vyjádření soudu nebo ins. správce, že je to v pořádku ? V ins. rejstříku jsme uvedeni jako platní věřitelé. účtování daňově 558/391?

Další firma nám dluží od roku 2017 cca 160 tis. v roce 2017 jsme na ni dávali s právníkem žalobu, od té doby se vymohlo cca 80 tis. v roce 2020 přišlo vyrozumění o zastavení exekucí, protože firma zanikla a byla vymazána z OR, můžeme tvořit v roce 2020 opravnou položku k pohledávkám ? a v jaké výši? Opravné položky zatím nebyly tvořeny.

Máme ještě pohledávky jiné firmy staré promlčené z roku 2015-16, jak máme prosím
odepsat z účetnictví? prosím účtování, bude zrušeno ze salda ? příp. musí být vedeno v podrozvaze?

Firma nám dlužila 250 tis. , fakturu nezaplatila, postoupili jsme jiné firmě za 210 tis.
bylo uhrazeno, co prosím s rozdílem 40 tis. v účetnictví?

děkuji

Ema
13. 1. 2021 14:17

Odpověď

Dobrý den,

co se týče první pohledávky, tj. pohledávky za dlužníkem, který je v insolvenčním řízení, je relevantní právní úprava uvedena zejména v § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "zákon o rezervách"). V souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o rezervách platí, že obecně můžete vytvořit 100% opravnou položku (až do výše hodnoty pohledávky, kterou evidujete v rozvaze). Podmínkou pro tvorbu je, že pohledávka není promlčena a dále že pohledávka byla přihlášena u soudu ve lhůtě, kterou soud stanovil v rozhodnutí, kterým prohlásil úpadek dlužníka. Pokud jste stihli pohledávku ve stanovené lhůtě přihlásit, další vyjádření (soudu či insolvenčního správce) k tvorbě opravné položky již nepotřebujete. Potvrzuji současně, že tvorbu (zákonné) opravné položky budete účtovat na vrub (MD) účtu 558 - Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek a ve prospěch (D) účtu 391 - Opravná položka k pohledávkám. K oběma účtům Vám doporučuji vytvořit si analytickou evidenci.

Ohledně druhé pohledávky (tj. pohledávky z roku 2017) si s ohledem na zadání dovoluji předpokládat, že pohledávka jednak nebyla promlčena a dále že dlužník již zanikl (bez právního nástupce). V tomto případě to nebude titulem pro tvorbu opravné položky, ale pohledávku byste měli odepsat a dále již v účetnictví neevidovat. Odpis takové pohledávky bude v souladu s informacemi vyplývajícími ze zadání daňově uznatelným nákladem podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "zákon o daních z příjmů"). Co se týče zaúčtování, budete účtovat na vrub účtu 546 - Odpis pohledávky a ve prospěch účtu 311 - Odběratelé (či jiného účtu, na kterém je pohledávka evidována).

Staré promlčené pohledávky z let 2015 a 2016, které již zřejmě nebudete vymáhat, můžete také odepsat (546/311) a dále je evidovat v podrozvahové evidenci. V tomto případě však ale bohužel nesplníte podmínky daňové uznatelnosti odpisu (vyplývající z výše uvedeného ustanovení), proto odpis pohledávek bude daňově neuznatelný. Do budoucna Vám doporučuji, abyste se (před odpisem pohledávek) snažili vždy vytvořit daňové opravné položky v maximální výši, neboť obecně platí, že pokud poté (ještě nepromlčenou) pohledávku odepíšete, odpis je daňově uznatelný do výše vytvořené daňové opravné položky.

Co se týče poslední pohledávky, tj. pohledávky ve jmenovité hodnotě 250 tis. Kč, kterou jste postoupili za 210 tis. Kč, budete účtovat dva účetní případy. Jednak to bude zaúčtování výnosu (úplaty) z postoupení, tj. částky 250 tis. Kč, kterou budete účtovat na vrub (MD) účtu 315 - Ostatní pohledávky a ve prospěch (D) účtu 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek. Dále budete účtovat o odpisu postoupené pohledávky ve jmenovité hodnotě, tj. 210 tis. Kč, a to na vrub účtu 546 - Odpis pohledávky a ve prospěch účtu 311 - Odběratelé (či jiného účtu, na kterém je pohledávka evidována). Rozdíl ve výši 40 tis. Kč bohužel nebude daňově uznatelným nákladem, neboť v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. s) bod 1. zákona o daních z příjmů je při postoupení pohledávky daňově uznatelná hodnota pohledávky jen do výše příjmu (výnosu) z postoupení. Tento výnos lze však pro účely určení daňově uznatelné částky nákladu zvýšit o vytvořenou daňovou (zákonnou) opravnou položku k pohledávce (pokud jste ji tvořili) nebo - pokud by se jednalo o pohledávku postoupenou před datem splatnosti - o diskont připadající na zbývající dobu do doby splatnosti. Se zohledněním těchto pravidel by se tak mohlo stát, že rozdíl ve výši 40 tis. Kč by byl daňově uznatelným nákladem.

Závěrem bych rád zmínil, že u všech pohledávek předpokládám, že splňujete obecné podmínky pro tvorbu daňových (zákonných) opravných položek, tj. zejména že pohledávky byly u Vás při vzniku zaúčtovány do zdanitelných výnosů, že se nejedná o pohledávky za spojenými osobami atp.

Přeji Vám hezký den.

S pozdravem

Ing. Jan Molín, Ph.D. (daňový a účetní poradce)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).