Důchod pro OSVČ

Odpověď
Ve vašem případě jsou již rozhodné jen 3 měsíce.

Vysvětlení
Výpočet starobního důchodu se provádí ze všech vyměřovacích základů (výdělků) od roku 1986 do roku, který předchází roku přiznání důchodu (tzv. rozhodné období) – např. u starobního důchodu přiznaného k datu v roce 2021 se budou hodnotit výdělky za roky 1986 až 2020. Při výpočtu důchodu se hodnotí hrubá mzda. Výši důchodu dále ovlivňuje počet celých let pojištění, které žadatel o důchod získal po ukončení povinné školní docházky (tj. od nástupu na střední školu, do učení, příp. do zaměstnání, pokud nestudoval) do dne předcházejícímu dni přiznání důchodu.

Výpočet starobního důchodu poté probíhá tak, že pro každý rok v rozhodném období je určen koeficient, kterým se přepočítá vyměřovací základ (výdělek) v daném roce na současnou hodnotu tohoto výdělku. Např. v roce 2021 je pro rok 1986 stanoven koeficient 11,7525. Pokud si žadatel o důchod v roce 1986 vydělal 40.000 Kčs, bude mít tento výdělek po přepočtu hodnotu 470.100 Kč (40000 x 11,7525). Tímto způsobem se přepočítají všechny výdělky v každém roce až do roku 2020.

Takto přepočtené výdělky z jednotlivých let se sečtou a získáme tzv. úhrn ročních vyměřovacích základů (zjednodušeně řečeno, kolik jsme si vydělali od r. 1986 v současné hodnotě peněz). Úhrn ročních vyměřovacích základů dále vynásobíme číslem 30,4167 (průměrný počet dní v měsíci) a výsledek vydělíme celkovým počtem dnů v rozhodném období Tímto výpočtem získáme tzv. osobní vyměřovací základ (OVZ).

OVZ = úhrn ročních výdělků * 30,4167 / (počet dnů v rozhodném období – vyloučené doby)

Při výpočtu důchodu nyní potřebujeme zjistit tzv. výpočtový základ, jenž se vypočítá pomocí redukčních hranic z osobního vyměřovacího základu. Při výpočtu důchodu v roce 2019 platí následující redukční hranice:
do částky 15.328 Kč se hodnotí 100 %,
nad částku 15.328 Kč a do částky 139.340 Kč se hodnotí 26 %,
a nad částku 139.340 Kč se nehodnotí nic.

Pokrácením pomocí redukčních hranic jsme získali výpočtový základ.

Nyní do výpočtu vstupuje získaná doba pojištění. Za každý celý rok doby pojištění se hodnotí 1,5 % výpočtového základu. Např. pokud žadatel o důchod získal 45 let doby pojištění, bude se mu hodnotit 67,5 % (45 x 1,5) výpočtového základu. Tímto postupem získáme procentní výměru důchodu. K procentní výměře důchodu se dále připočte základní výměra, která je pro všechny důchody stejná a v roce 2020 činí 3.490 Kč. Výsledkem je vypočítaný důchod.

Práce “na procenta”

Za každých 90 kalendářních dní po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání důchodu, se zvyšuje procentní výměra důchodu o 1,5 % výpočtového základu. 90 dní výdělečné činnosti bez pobírání důchodu tedy důchodci ovlivní důchod stejně jako 365 dní před vznikem nároku.

Pokud budete dále podnikat jako OSVČ musíte platit min. výši pojistného na SZ. Záloha na sociální, respektive důchodové pojištění se odvozuje od dosaženého příjmu a tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem. Sazba pojištění pak činí 29,2 %.

V případě, že je váš vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální a vy můžete platit také jen minimální zálohu na pojistné.
Minimální záloha pro rok 2020 tedy činí 2544 Kč (8709 × 0,292 = 2543,028, zaokrouhlíme na celé koruny nahoru, čili 2 544 Kč. Pokud budete podnikat jako důchodce, je podnikání vedlejší činnosti a platí pro vás min. vyměřovací základ 1 018,--. Budete-li mét výdělky vyšší, budete samozřejmě platit ze skutečných výdělků.

Jestliže budete podnikat na vedlejší činnost při důchodu, minimální vyměřovací základ na platby zdravotního pojištění se na vás nevztahuje. Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku z předchozího roku.

Hezký den Blanka Jindrová