Dobrý den, paní inženýrko,
vkládám kopii dotazu a odpovědi Vašeho kolegy jinému dotazujícímu se:
Dobrý den,
rád bych se zeptal jak se (ne)řeší DPH v případě, že
• jsem OSVČ, neplátce DPH a mám klienty v ČR a USA (poskytování služeb v oblasti IT)
• vyfakturuji svým klientům v ČR 900.000 za rok
• vyfakturuji svým klientům v USA (v přepočtu) 500.000 za rok
Jsem osvobozen od DPH i v tomto případě (příjmy pouze z ČR pod 1M, po připočtení příjmu z třetích zemí přes 1M)?
S tím souvisí druhý dotaz:
V případě že se tímto plátcem DPH nestanu a do daňového přiznání uvedu příjmy ve výši 1,4 milionu — je má povinnost dodat zároveň vysvětlení, proč můj příjem přesáhl 1 milion a zároveň nejsem plátcem DPH? Existuje na toto “vysvětlení” nějaký speciální formulář nebo příloha?
Děkuji,
DK
Dan
16. 6. 2020 10:31
Odpověď
Dobrý den,
v souladu s ustanovením § 4a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "zákon o DPH"), platí, že do obratu (který je mimo jiné důležitý pro povinnou registraci za plátce DPH) se zahrnují pouze uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku (v České republice). Je tedy zapotřebí zkoumat, kde (ve které zemi) mají Vámi poskytnuté služby takové místo plnění.
Místo plnění při poskytování služeb se vymezuje podle § 9 a násl. zákona o DPH. Služby v oblasti IT se obecně zahrnují do skupiny služeb, u nichž se místo plnění stanoví podle tzv. základního pravidla (§ 9 zákona o DPH). Pravidlo je takové, že pokud jsou služby poskytnuty osobě povinné k dani ("podnikateli"), pak se místo plnění (až na drobné výjimky) stanoví jako místo, kde má odběratel své sídlo. Pokud jsou naopak služby poskytnuty osobě nepovinné k dani ("běžnému občanovi"), za místo plnění se považuje místo, kde má poskytovatel služeb (tedy Vy) své sídlo, popř. místo pobytu.
Z toho vyplývá, že u služeb poskytovaných odběratelům v České republice bude místem plnění vždy tuzemsko a hodnota takových služeb (souhrn úplat bez DPH) se bude zahrnovat do Vašeho obratu. Pokud by Váš obrat za období 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročil částku 1 mil. Kč, stal byste se plátcem DPH ze zákona a musel byste splnit registrační povinnost.
U služeb poskytovaných klientům v USA bude zapotřebí vyhodnotit, kdo je Vaším zákazníkem. Pokud budou Vašimi odběrateli osoby povinné k dani (zjednodušeně podnikatelé), místem plnění budou Spojené státy americké a hodnota těchto služeb se nebude zahrnovat do Vašeho obratu rozhodného pro povinnou registraci.
Při odpovědi předpokládám, že Vaši zákazníci z USA nemají v České republice umístěnou provozovnu a zároveň předpokládám, že se ve Vašem případě nejedná o služby vymezené v § 10h a § 10i zákona o DPH.
Současně platí, že pokud ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvedete (jako neplátce DPH) příjmy ze samostatné činnosti vyšší než 1 mil. Kč, nevzniká Vám automaticky povinnost podávat k tomu jakékoliv vysvětlení. .
Přeji Vám hezký den a přeji hodně úspěchů při Vašem podnikání.
S pozdravem
Ing. Jan Molín, Ph.D. (daňový a účetní poradce)
Zajímala by nás odpověď na otázku, pokud subjekt spadá do služeb vymezených v § 10h a § 10i zákona o DPH, nevztahuje se na něj tím pádem možnost nezapočítání do obratu k povinné registraci DPH fakturace z USA ( možná VB po brexitu ).
V tomto případě se jedná o paragraf 10h, odst. b) reklamní služby.
Ještě by nás zajímalo, na základě jakého znění se určují služby obsažené v těchto dvou paragrafech. U nás se jedná konkrétně o tvorbu webových stránek.
Nejsme si jisti, zda tato činnost spadá pod reklamní služby.
Děkujeme za odpověď.
S pozdravem
Milan Mrázek
Dobrý den, moje odpoveď bude asi obsáhlejší, ale snad vyčerpávající.
Odpovědi na všechny Vaše dotazy souvisí s rozlišením – co je a co není reklamní nebo elektronicky poskytnutou službou.
Definice reklamy není nikde uvedena, jedná se o službu podle § 10h ZDPH. Podle toho, co jste ve stručnosti napsali, tak neposkytujete reklamu, ale elektronické služby.
Ustanovení § 10i zákona se vztahuje na vybrané služby, tj. služby telekomunikační, rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované, jsou-li poskytovány osobou povinnou k dani (ze třetí země i z EU) osobě nepovinné k dani. Definici těchto služeb obsahuje směrnice o společném systému DPH a nařízení 282. Telekomunikační služby jsou vymezeny v § 10i odst. 2 zákona a v čl. 6a nařízení 282, služby rozhlasového a televizního vysílání v čl. 6b nařízení 282 a elektronicky poskytované služby v § 10i zákona, v čl. 7 a příloze I nařízení 282 ve znění nařízení 1042.
– služby poskytování nebo podpory obchodní nebo osobní prezentace na elektronické síti, jako je například internetová stránka
– služby automaticky generované z počítače přes internet nebo elektronickou síť v reakci na zadání konkrétních dat příjemcem
– web-site hosting a web-page hosting
– automatizovaná online dálková údržba programů
– správa vzdálených systémů
– online uchovávání dat, kdy jsou konkrétní data ukládána a vyhledávána elektronicky;
– přístup k programovému vybavení nebo jeho stahování včetně zprostředkovacích/účetních programů a antivirového programového vybavení včetně aktualizací
– přístup k fotografiím nebo obrázkům či spořičům obrazovky a jejich stahování
– digitalizovaný obsah knih a jiných elektronických publikací
– odebírání online novin a časopisů
– poskytování prostoru pro reklamu včetně bannerových reklam na internetových stránkách
přístup k hudbě nebo její stahování do počítačů nebo mobilních telefonů
– přístup k filmům nebo jejich stahování
– stahování her do počítačů nebo mobilních telefonů
– přístup k automatizovaným online hrám, které jsou závislé na internetu nebo jiných podobných elektronických sítích, kdy jsou hráči od sebe vzdáleni
Elektronicky poskytovanou službou však například není:
– zboží, je-li objednávka a její zpracování provedeno elektronicky
– disky CD-ROM, diskety a podobné hmotné nosiče
– tiskoviny, jako jsou knihy, informační zpravodaje, noviny nebo časopisy
– CD a audiokazety, videokazety a DVD, hry na discích CD-ROM
– služby odborníků, jako jsou právníci a finanční poradci, kteří radí svým klientům elektronickou poštou
– vzdělávací služby, je-li obsah kurzů dodáván učitelem přes Internet nebo elektronickou síť, tj. přes dálkové spojení
– reklamní služby, zejména v novinách, na plakátech nebo v televizi
– telefonní služby s video složkou, rovněž známé jako videofonní služby
Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby. Poskytnutí této služby osobě povinné k dani se při stanovení místa plnění řídí základním pravidlem uvedeným v § 9 odst. 1 ZDPH.
Pravidlo stanovení místa plnění dle místa příjemce služby se nepoužije na poskytnutí služby osobou, která má sídlo v jednom členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo má sídlo mimo území Evropské unie a provozovnu má pouze v jednom členském státě, pokud místo příjemce služby je v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má osoba poskytující službu sídlo nebo provozovnu, a celková hodnota těchto služeb bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně. Na poskytnutí služby, kdy byla překročena výše uvedená hodnota, se použije pravidlo místa plnění dle místa příjemce služby.
V případě, že celková hodnota daných služeb (bez daně) poskytnutých osobám nepovinným k dani nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 10 000 EUR nebo 256 530 Kč, místo plnění se nenachází ve státě příjemců služby, ale zůstává dle § 9 odst. 2 ZDPH ve státě poskytovatele. Na poskytnutí služby, kterým byla překročena výše uvedená hodnota, se použije pravidlo místa plnění dle místa příjemce služby.
Osoba poskytující službu do výše uvedené hodnoty se může rozhodnout, že se místo plnění určí podle místa příjemce služby. V takovém případě je povinna tak postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla.
Pokud se místo plnění předmětných služeb poskytnutých osobám nepovinným k dani nachází v jiném členském státě, může tuzemský poskytovatel služeb své daňové povinnosti v těchto státech splnit tak, že se v těchto státech zaregistruje k dani z přidané hodnoty, anebo může provést registraci k režimu jednoho správního místa v tuzemsku (tzv. Mini One Stop Shop) a odvést daň v tuzemsku s tím, že tuzemská finanční správa zajistí předání vybrané daně do jednotlivých členských států.
Příklad
Tuzemská osoba povinná k dani (to je každý neplátce, pokud tyto služby poskytuje) poskytuje elektronické služby zákazníkům po celém světě (umožňuje svým zákazníkům za úplatu stahovat texty a obrázky ze své databáze). Pokud jsou jeho zákazníky osoby povinné k dani, místo plnění se řídí sídlem či provozovnou zákazníka (§ 9 odst. 1 ZDPH). V případě, že zákazníky jsou osoby nepovinné k dani, místo plnění: -
- se nachází v tuzemsku, pokud hodnota těchto služeb nepřekročí 10 000 EUR (256 530 Kč) v kalendářním roce,
- po překročení výše uvedené částky se nachází v místě příjemce služby, popř.
- se lze rozhodnout, že místo plnění se bez ohledu na hodnotu poskytnutých služeb nachází v místě příjemce služby.
Pokud je odběratelem elektronicky poskytovaných služeb osoba se sídlem/bydlištěm ve třetí zemi (podnikatel i nepodnikatel), vystavují se faktury bez DPH a základ daně se uvádí na ř. 26 formuláře přiznání k DPH. Tím povinnost končí. Místo plnění je sice určeno podle různých ustanovení (§ 9 odst. 1, resp. § 10i), ale výsledek je stejný, jde od plnění, které není v tuzemsku předmětem daně a dodavatel se sídlem v EU nemá ani žádné povinnosti vztahující se k případným odvodům DPH na území třetích zemí (na rozdíl od odběratelů, osob nepovinných k dani s bydlištěm v EU).
Snad je nyní vaše situace z pohledu DPH jasnější. Přeji úspěchy při podnikání Blanka Jindrová