OSVČ-velkoobchod vodo-topo, vede podvojné účetnictví, plátce DPH uvažuje o darování živnosti-obchodního závodu své dceři. Dcera momentálně nepodniká je u otce zaměstnána na HPP. Nemovitost ve které podniká OSVČ vlastní dcera a otci pronajímá dle smlouvy o pronájmu. Nemovitost ji daroval otec již před 2 lety. Obchodní závod tvoří zásoby zboží přibližně v hodnotě 8mil. Kč), 4 dodávkové vozy pro rozvoz a. 4 zaměstnanci. Závazky a pohledávky.
Zajímalo by mě, zda je darování vůbec možné a pokud ano, jak to bude s daní z příjmu a DPH na obou stranách. Jaký bude postup účtování na obou stranách.
Jaké by byly další možnosti převodu obchodního závodu z otce na dceru.
Bylo by výhodnější aby dcera založila s.r.o. nebo podnikala jako OSVČ?
Děkuji předem za zodpovězení dotazu.
Fakturační údaje:
Ing. Jitka Adámková
Písecká 1380
69681 Bzenec
IČ: 02601141
Dobrý den, zkusím to shrnout :
Dcera nepodniká, je zaměstnána u otce, vlastní nemovitost a tu otci OSVČ pronajímá. Má tedy příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP, není plátce DPH.
1/ Zajímalo by mě, zda je darování vůbec možné ?
2/ Pokud ano, jak to bude s daní z příjmu a DPH na obou stranách. Jaký bude postup účtování na obou stranách.
3/ Jaké by byly další možnosti převodu obchodního závodu z otce na dceru.
4/ Bylo by výhodnější aby dcera založila s.r.o. nebo podnikala jako OSVČ?
Začnu od bodu 4/, protože vklad bude asi nejvýhodnější. Dcera by měla založit sro a vy byste tam měl vše vložil jako obchodní závod.
1/ Vklad obchodního závodu
Pokud podnikáte jako OSVČ tak jste podnikatelem , který samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Vzhledem k tomu fyzická osoba při svém podnikání ručí veškerým svým majetkem, a tak se vystavuje velkému riziku, že v případě neúspěchu může přijít o vše. Společník společnosti s ručením omezením, případně akcionář akciové společnosti ručí během existence společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu do základního kapitálu.
Řešením může být převod podnikání na obchodní korporaci (většinou do kapitálové společnosti – s. r. o. nebo a. s.), kde tak vkladatel získá určitý podíl na zisku i řízení společnosti. Samozřejmě tam nemusíte být společníkem navždy. Vaše poměry ve společnosti můžete v budoucnu upravit.
Obchodním závodem (dále jen „OZ“) je podle § 502 nového občanského zákoníku „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu“.
Předmětem vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti mohou být nejen peníze, ale i jiné penězi ocenitelné hodnoty. Předmětem nepeněžitého vkladu tedy může být celý podnik nebo ekonomicky samostatná funkční část podniku.
Výhodou pro nabývající společnost je, že za nabytý majetek, respektive závod, neplatí kupní cenu, ale vkladatel získává podíl na řízení společnosti, do níž je vklad realizován.
Dochází-li ke vkladu jsou součástí převodu i všechny související soukromě-právní závazky, u nichž není třeba souhlasu věřitelů, přičemž vkladatel nadále za tyto závazky ručí. Převáděny jsou rovněž pracovněprávní závazky vůči zaměstnancům. Ti se pak stávají zaměstnanci nabyvatele podniku. . Co se týče odpisování, pokračuje nabyvatel OZ v daňovém odpisování, které započal vkladatel a z původních cen. Účetnní odpisy vycházejí z cen stanovených znalcem.
Je-li nabyvatelem společnost s ručením omezením nebo akciová společnost, je třeba ocenění podniku znalcem. Znalecký posudek o ocenění nepeněžitého vkladu je povinně zakládán do sbírky listin. Pokud jsou součástí podniku nemovitosti, musí být ve smlouvě o vkladu podniku obsaženo písemné prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Toto prohlášení je následně podkladem pro zápis změny vlastníka v katastru nemovitostí.
VKLADATEL
Před samotným procesem vkladu OZ je nutné provést mimořádnou inventarizaci, třebaže to nevyžadují ani účetní předpisy, ani žádný jiný zákon. Není třeba provádět úplnou inventarizaci, pouze prověřit položky, které jsou zahrnuty do předmětu vkladu. Díky tomu předejdeme možným problémům s předáním podniku příjemci vkladu v budoucnu a včas odhalíme majetek nezahrnutý do předmětu vkladu, který není v účetnictví dohledatelný.
NABYVATEL
Nabyvatel oceňuje přijatý podnik jinak než vkladatel, a sice podle posudku soudního znalce. Platí jednoduchá zásada, že hodnota přijatého podniku musí být kladná, tzn. hodnota vkládaných aktiv je vyšší než hodnota závazků
Nabyvatel si může vybrat, zda alternativně ocení jednotlivé majetkové složky, a to buď podle účetnictví vkladatele, nebo podle individuálního znaleckého ocenění, což je samozřejmě přesnější.
Hlavní výhodou je daňová kontinuita, kdy přijímající obchodní korporace:
• musí pokračovat v daňovém odpisování převedeného hmotného majetku,
• může převzít (a to v rozsahu souvisejícím s převedeným obchodním závodem):
• - zákonné rezervy (podle ZoR),
• - zákonné opravné položky (podle ZoR),
• - dosud neuplatněnou daňovou ztrátu (související s převedeným obchodním závodem),
• - dosud neuplatněné odčitatelné položky (podle § 34 odst. 4 a 5 ZDP).
Z hlediska daně z příjmů nedochází k žádnému příjmu a plnění, které by mělo být zdaněno.
Aby se ale takto nedostal k neplátci majetek bez DPH, stává se nabyvatel automaticky plátcem DPH, pokud již není plátcem, načež by měl nový plátce do 15 dnů podat přihlášku k registraci podle § 94 odst. 2 ZDPH
B/ Darování obchodního závodu
Může se jednat o dar (dar obchodního závodu) v režimu „ostatních příjmů“, tj. příjmů nesouvisejících s výkonem samostatné činnosti dle § 7 či závislé činnosti dle § 6 ZDP, tj. dary, jež jsou spolu s dalšími bezúplatnými planěními považovány za příjem dle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP. Pokud by se jednalo o dar dceři v rámci podnikání byl by to výnos nebo příjem (podle toho, zda vede účetnictví nebo daňovou evidenci) v rámci § 7 ZDP a dar by byl zdaněn. V každém případě musí být dar (obchodní závod oceněn) posudkem znalce.
Pokud by dcera přijala dar (dar obchodního závodu) jako soukromá osoba, jednalo by se o dar podle § 10 ZDP, ale byl by osvobozený dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, tedy dar přijatý od příbuzného v linii prímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, dítě manžela, rodiče manžela. Neplatí zde žádná povinnost znaleckého posudku převáděných majetkových složek závodu nebo pobočky. Toto vyjmutí ze zdanění má ale za následek, že obdarovaný nemůže daňově uplatnit žádné související výdaje
Při darování se postupuje :
- Darovací smlouva musí mít písemnou formu při darování věci zapsané do veřejného seznamu (např. katastr nemovitostí), nebo nedojde-li ihned k odevzdání věci, a podpisy musejí být úředně ověřeny.
- Zvláštní ustanovení o koupi (ano, i když řešíme dary, viz dále) závodu najdeme v § 2175 až 2182 .
- Podle § 2183 NOZ se tato zvláštní ustanovení použijí obdobně také na dar závodu nebo části závodu.
- Darem závodu (tj. výše zmíněné věci hromadné) nabývá obdarovaný vše, co k závodu jako celku náleží. Dar závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele, což má vazbu na § 338 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,ve znění pozdějších předpisů, podle kterého na obdarovaného přecházejí v plném rozsahu práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.
- Obdarovaný se stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů (což protistranám oznámí dárce), které k závodu náleží; z dluhů však přejímá jen ty, o nichž věděl, nebo je alespoň musel rozumně předpokládat. Toto nástupnictví se týká jen soukromoprávních vztahů (smluv), nikoli veřejnoprávních (např. daně a pojistné).
- V zápisu o předání závodu strany uvedou výčet všeho, co závod zahrnuje a co se obdarovanému předává, jakož i všeho, co chybí, ač to podle smlouvy nebo účetních záznamů závod spoluvytváří. Neuvede-li se v zápisu věc náležející k závodu, nabývá ji obdarovaný společně se závodem.
- Neuvede-li se v zápisu dluh, tak jej obdarovaný nabývá, pouze pokud musel jeho existenci alespoň rozumně předpokládat.
- Není-li obdarovaný zapsán v obchodním rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku účinností smlouvy (nikoli zpětně před podpisem). Je-li zapsán v obchodním rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku až zveřejněním údaje, že uložil doklad o darování závodu do Sbírky listin.
- Vlastnické právo k nemovitým věcem v závodu se nabývá k okamžiku nabytí vlastnického práva k závodu jako celku. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí má pouze deklaratorní (osvědčující) povahu.
DPH
Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Obecně platí, že kvůli zamezení spekulací podléhají dani také dary majetku, u kterého si plátce (dárce) uplatnil nárok na odpočet daně. Ovšem § 13 odst.7 písm. a)) a § 14 odst. 5 písm. a) ZDPH ¨-stanovují výjimku, podle níž předmětem DPH není pozbytí, např. darováním, obchodního závodu nebo jeho části. Aby se ale takto nedostal k neplátci majetek bez DPH, stává se automaticky plátcem DPH, pokud již není plátcem, načež by měl nový plátce (obdarovaný) do 15 dnů podat přihlášku k registraci podle § 94 odst. 2 ZDPH. Naštěstí se nemusí provádět úprava odpočtu daně u DHM, u kterého uplatnil odpočet daně.
Pozbytí obchodního závodu (pobočky) patří mezi výjimečný případ, který sice není předmětem daně, ale přesto jde o „nárokové plnění“ opravňující plátce k odpočtu daně na vstupu díky § 72 odst. 1 písm. e) ZDPH. Proto dárce při daru závodu (pobočky) neprovádí úpravu odpočtu daně.
Vzhledem ke všem problémům a nejasnostem v této oblasti, vám doporučuji konzultaci a pomoc daňového poradce. Hodně úspěchů v podnikání Blanka Jindrová