Dobrý den,
jsem občan ČR, od 01/2020 trvale žiji a pracuji v Německu, jsem zaměstnanec, přihlášen v DE k pobytu. Kromě zaměstnání jsem nedávno začal investovat do kryptoměn. V případě prodeje krypta po uplynutí roku jeho držení není v Německu třeba případný zisk danit ani uvádět v daňovém přiznání. Je možné, že budu takový zisk přesto povinnen zdanit v ČR, protože smlouva ČR-DE o zamezení dvojího zdanění tuším pomáhá jen pokud je daň v Německu vyšší nebo stejná jako v ČR? Které mé následující vazby na ČR je případně nutné zpřetrhat, abych se vyměření daně v ČR vyhnul?
1.) V OP mám dodnes uvedené trvalé bydliště v ČR. Tam jsem bydlel v dětství a nyní se tam vracím cca 4x do roka navštívit na víkend rodiče.
2.) K lékaři a zubaři chodím na prevenci nadále v ČR. V německé zdravotní pojišťovně, kde jsem pojištěn, jsem si 2020 vyplnil formulář S1, abych měl plnou zdravotní péči pokrytou i v ČR ("Stvrzuje nárok na zdravotní péči v případě, že jste pojištěni v jiné zemi, než kde bydlíte. Poslouží především zaměstnancům vyslaným do zahraničí, přeshraničním pracovníkům, důchodcům, státním zaměstnancům a jimi vyživovaným osobám.") Každý podzim si nechávám od své české zdravotní pojišťovny poslat žlutou "pendlerskou" kartičku s aktualizovanou platností. Bez ohledu na zasílání těchto kartiček mi nárok údajně platí 5 let od podání žádosti.
3.) Německý zaměstnavatel mi mzdu převádí na eurový účet v české bance.
4.) V českých bankách a na Revolutu mám uvedenou českou adresu.
5.) Mám v české bance od prosince 2012 penzijní připojištění, kam si každý měsíc spořím 1000Kč, k nimž dostávám státní příspěvek 230Kč.
Napadají Vás jiné vazby, které by mi mohly plán nedanění kryptoměn v ČR překazit?
Dobrý den,
Veškeré celosvětové příjmy se zdaňují v tom státě, kde má poplatník daňový domicil. Ve Vašem případně řešíme, zda máte domicil v Německu, nebo ČR. Určení domicilu, řeší smlouva o zamezení dvojího zdanění. Pokud s příslušným státem nemá Česká republika smlouvu uzavřenu, řešení najdeme v zákoně o daních z příjmů. S Německem máme smlouvu uzavřenu od roku 1984. V této smlouvě je daňový domicil řešen v článku IV. Dovolím si ocitovat:
"Čl. 4
Daňový domicil
(1) Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě" označuje ve smyslu této smlouvy osobu, která je podrobena zdanění podle právních předpisů tohoto státu z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení, nebo jiného podobného kritéria.
(2) Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v obou smluvních státech, postupuje se takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém má stálý být. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy.
b) Jestliže nemůže být určeno, ke kterému smluvnímu státu má tato osoba užší osobní a hospodářské vztahy, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
(3) Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má sídlo v tom smluvním státě, v němž je místo jejího skutečného vedení."
Vidíme, že pro určení domicilu se řeší jednotlivé určující podmínky postupně.
Nejprve se zkoumá bydliště. Bydlištěm se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt, ve kterém má v úmyslu se trvale zdržovat. Podmínkou je, že tento byt musí být poplatníkovi kdykoliv bez jakéhokoliv omezení k dispozici. Není tedy rozhodující, zda poplatník byt vlastní nebo si ho pouze pronajímá. Byt může dokonce i sám pronajímat další osobě. Poplatník tak může byt dočasně pronajmout, například když jede na pár měsíců do zahraničí, ovšem musí mít možnost užívání bytu okamžitě obnovit. Z tohoto vyplývá, že bydlištěm není v tomto případě myšleno trvalé bydliště, neměli bychom proto tyto dva termíny zaměňovat.
Pokud má poplatník bydliště v obou smluvních státech, přistupuje se na další kritérium v pořadí a tím je "užší osobní a hospodářské vztahy". Tímto kritériem je myšleno, kde máte rodinné a osobní vazby, kde žije vaše rodina.
Pokud jsou užší osobní a hospodářské vazby stejné v obou státech, nastupuje třetí kritérium a tím je doba, ve kterém státě se poplatník déle sdržuje. Pak je domicil v tom státě, kde se poplatník zdržuje 183 a více dní.
Ještě bych připomenul možnost požádat finanční správu o potvrzení daňového domicilu. Česká finanční správa vystavuje potvrzení o domicilu v ČR. Předpokládám, že podobný institut bude také v Německu.
Pro potvrzení domicilu v ČR vydalo GFŘ Informaci:
https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/P1_Informace_GFR.pdf
Zkuste určit daňový domicil podle výše uvedeného postupu, nebo zkuste požádat finanční správu o potvrzení domicilu.
Děkuji za dotaz.
Ing. Radek Bílý
daňový poradce č. 0098