Mzda při nerovnoměrně rozvržené pracovní době
Dobrý den,
mám dotaz ohledně zúčtování mzdy u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby - vyrovnávací období 26 týdnů (nejedná se o konto pracovní doby), v případě měsíční mzdy a hodinové mzdy.
Zaměstnanec - zaručená měsíční mzda 25.000,-
- odpracuje v 1. měsíci dle plánu 150 hodin, bude zúčtovaná mzda 25.000
- odpracuje ve 2. měsíci dle plánu 130 hodin, bude zúčtovaná také mzda 25.000
- odpracuje ve 3 měsíci dle plánu 230 hodin, bude zúčtována také mzda 25.000
Zaměstnanec - hodinová mzda 144,-
- odpracuje v 1. měsíci dle plánu 150 hodin, bude zúčtováno 144,- x 150 hodin = 21.600,-
- odpracuje v 2. měsíci dle plánu 130 hodin, bude zúčtováno 144,- x 130 hodin = 18.720,-
- odpracuje v 3 měsíci dle plánu 230 hodin, bude zúčtováno 144,- x 230 hodin = 33.120,-
Jde mi o to, zda jsem správně pochopila vyúčtování mzdy u měsíční a u hodinové mzdy při nerovnoměrně rozvržené pracovní době. U měsíční mzdy musí být vždy vyplacena zaručená mzda bez ohledu na počet odpracovaných hodin a u hodinové podle skutečně odpracovaných hodin (viz příklady). Na konci vyrovnávacího období může vzniknout špatným plánovaním doplatek ve výši průměrné mzdy za neodpracované hodiny a při odpracování většího počtu hodin než spadá do vyrovnávacího období se bude jednat o přesčas.
Nikde jsem nenašla nějaký právní předpis o který by se tento výpočet opíral.
Děkuji HM
Odpověď
Dobrý den,
nerovnoměrné rozvržení pracovní doby není pro odměňování měsíční mzdou z vámi uváděných důvodů výhodné. Výjimkou je nerovnoměrné rozvržení s měsíčním vyrovnávacím obdobím. Zde by rozvržený počet hodin vždy odpovídal měsíční mzdě, která je minimálně na úrovni zaručené mzdy.
Naopak u hodinové mzdy může díky vyrovnávacímu období (např. 26 týdnů) docházet k výrazným rozdílům při nerovnoměrné potřebě práce. Důležité je pouze dodržení hodinové zaručené mzdy.
Ovšem k rozdílům špatným plánováním směn by v praxi vůbec docházet nemělo. Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, např. 26 x 37,5 hod (podle § 34b zákoníku práce). Tuto práci předem na celé vyrovnávací období plánuje (§ 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce. Pokud se odchýlí od plánu (práce není), pak jde v daném měsíci o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Eventuálně může dojít k úpravě plánu (rozvrhu směn), kdy se celkový počet plánovaných hodin nezmění, jen např. prohodí směny. Při práci navíc nejde o přesčas po skončení období, ale o přesčas v daném měsíci. Práce mimo harmonogram směn je vidět okamžitě a zaměstnanci přísluší mzda za přesčasovou práci včetně kompenzace (příplatek nebo náhradní volno).
Vámi popisovaný způsob, tj. porovnání s plánem až po skončení vyrovnávacího období, by odpovídal využití konta pracovní doby (§ 86 a násl. zákoníku práce).
Hezký den
ČLÁNKY DO MAILU