Ačkoli mají obce a města pro realizaci těchto investic k dispozici nemalé dotační zdroje, určitou část budou muset profinancovat z vlastních zdrojů.
Z dostupných dat Ministerstva zemědělství (Mze) a Ministerstva ľivotního prostředí (M®P) vyplývá, ľe je jeątě nutné dořeąit čiątění odpadních vod ve více neľ 1/3 dotčených aglomerací. Podle odhadů Mze bude na tato opatření nutné vynaloľit 33,6 miliard Kč (z toho cca 11 mld. na vybudování Ústřední čistírny odpadních vod v Praze). Přibliľně 2/3 potřebných investic by měly být financovány z evropských fondů a 12 % z národních zdrojů. Zbývá zde tak přibliľně 6,9 miliardy Kč, které budou muset obce a města profinancovat z vlastních zdrojů.
Je dobré připomenout, ľe některé aglomerace, které měly původně čerpat dotační prostředky z Operačního programu ®ivotní prostředí, je nyní mohou čerpat pouze v omezené míře. Některé pak nemohou tyto prostředky čerpat vůbec. Důvodem je dlouhodobost provozovatelských smluv a obava Evropské komise z vyuľívání veřejných prostředků k dosahování soukromých zisků. Po sérii jednání se Česká republika dohodla s Evropskou komisí na kompromisu: procento podpory se odvíjí od termínu platnosti provozovatelských smluv a sniľuje se s délkou trvání smluvního vztahu. U takto dotčených municipalit je nutné aplikovat princip technické a ekonomické oddělitelnosti.
Obce a města jsou nyní v situaci, kdy čističky odpadních vod vybudovat musí, ale zároveň některé z nich nemohou čerpat finanční prostředky z evropských dotací. S ohledem na probíhající ekonomickou krizi a ní plynoucí výpadky daňových příjmů jim toto způsobuje nemalé problémy.
Jednou z moľností, jak získat nejen dotační prostředky, ale také prostředky pokrývající vlastní podíl na financování vodohospodářských staveb, je řeąení odkanalizování a čiątění odpadních vod několika sídel najednou. Výhod sdruľování obcí za tímto účelem je hned několik. Jmenujme například dostatečnou kapacitu pro kvalitní přípravu projektu, díky které má projekt vyąąí ąanci získat dotaci neľli samostatná iniciativa malé obce. Také proces výstavby a provozování vąech vodohospodářských objektů najednou je transparentnějąí a jednoduąąí.
Nutné je vąak zmínit některá negativa, která realizaci vodohospodářských projektů formou svazku obcí provázejí. Jedná se předevąím o potřebu transparentního nastavení vztahů uvnitř svazku, potřebu nastavení jednotlivých zodpovědností, otázku zabezpečení setrvání sdruľených obcí ve svazku po dobu splácení čerpaného úvěru či otázku řeąení horąí finanční situace některé ze zapojených obcí.
Jak je to vlastně s úvěry pro svazky obcí? Poskytují je české banky?
Komerční banka doposud poskytla úvěry sedmnácti svazkům obcí a měst v celkové výąi přesahující 1,5 miliardy korun,
říká Jan Hanuą, vedoucí municipalit a programů veřejné podpory KB EU Point, který má na starosti dotace pro municipality. Jde předevąím o projekt Čistá řeka Bečva, ale i o úvěry daląím svazkům zaloľeným kvůli vodohospodářskému projektu, například ©lapanicko či Jihlavsko.
Financování vodohospodářské infrastruktury probíhá podle následujícího schématu (viz. obr): obce vloľí do majetku svazku vodohospodářskou infrastrukturu, případně hradí pravidelné příspěvky. Svazek ze svých zdrojů a z úvěru hradí investiční náklady na vybudování například čističky. Na část nákladů přitom můľe získat dotaci. Majetek obvykle pronajme provozovateli, který jej spravuje a za jeho pouľívání hradí svazku nájemné. Provozovatel také vybírá poplatky od občanů podle sjednaného tarifu. Příjmy z nájemného pak slouľí k obnově majetku a ke splacení úvěru bance. Moľností způsobu financování je více, vlastníkem vodohospodářské infrastruktury můľe být případně i samotný provozovatel.
Při poskytování úvěru je důleľitý smluvní vztah mezi svazkem obcí a provozovatelem. Banka detailně hodnotí podmínky smlouvy, nebo» nájemné obvykle tvoří významnou část příjmů svazku. Při poskytnutí úvěru Komerční bankou mohou být i pohledávky za nájemné jedním ze zajią»ovacích prostředků,
dodává Jan Hanuą. Úvěry lze zajistit také ručením členů svazku, případně zástavou nemovitostí, a to dokonce i právě budovaných objektů čistíren odpadních vod.
Mimo poskytování úvěrů nyní banky poskytují municipalitám i daląí poradenské sluľby. Díky konceptu KB EU Point Komerční banky mohou obce a města konzultovat se specialisty KB EU Point odborné otázky typu vhodných dotačních prostředků, vhodného finančního modelu k zabezpečení financování připravované akce či otázky vztahující se k problematice veřejných zakázek.
//<![CDATA[
_gde_uhonnjetoc = new Image(1,1);
_gde_uhonnjetoc.src=‚http://gdecz.hit.gemius.pl/_‘+(new Date()).getTime()+‚/redot.gif?id=..fgvbh6.5oe59UMuMHQ.5QbDhsGus8qS8hXZTFZuFX.G7/stparam=uhonnjetoc‘;
//]]>