Skupina GasNet dál zvedá podíl biometanu ve své síti. Litomyšlská stanice je druhou bioplynkou, která dodává biometan do distribuční soustavy. GasNet začal poprvé vtláčet biometan do své sítě na konci roku 2019 z bioplynové stanice Rapotín na severní Moravě.
Bioplynová stanice v Litomyšli zatím pracuje ve zkušebním režimu a její ostrý provoz by měl začít v prosinci. Už teď ale do sítě dodává první kubíky biometanu – bioplynu očištěného od oxidu uhličitého a stopových příměsí sirných a dusíkatých sloučenin. Biometan se svým složením prakticky shoduje se zemním plynem, takže všechno, co funguje na zemní plyn, funguje i na biometan.
Stanice by měla za rok vyprodukovat 1,7 milionu kubíků biometanu, denně by do sítě měla dodávat kolem 4 800 m3. Biometan se plynovody GasNetu dostane až ke koncovým odběratelům, kteří si tímto obnovitelným plynem zatopí nebo si na něm uvaří.
Výroba ze zemědělské činnosti
Bioplynka stojí v areálu Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl a vznikla přebudováním stávající stanice, která sloužila ke kogenerační výrobě elektřiny a tepla. Na rozdíl od Rapotína, který dodává do sítě biometan vzniklý z běžného domácího bio a gastro odpadu, vyrábějí v Litomyšli biometan z bioplynu pocházejícího z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby. Biometan má v obou případech prakticky nulovou emisní stopu a je plně obnovitelný.
„Jako distributor měříme ve vtláčecí stanici přesné složení a kvalitu vyrobeného biometanu. Pokud plyn vyhovuje, pokračuje ještě k odorizaci, kdy mu stejně jako v případě zemního plynu dodáme typický zápach pro bezpečné používání. Úplně na konci jde biometan do vysokotlakého plynovodu o přetlaku 2,3−2,5 MPa a dál do distribuce,“ vysvětluje Andrej Prno, který má v GasNetu na starosti připojování nových výroben plynu.
Potenciál má biometan velký, chybí ale motivační prostředí
Plynaři z GasNetu počítají s připojováním dalších stanic. Daleko jsou například projekty bioplynek u Mladé Boleslavi nebo Horní Suché. Distributor má podepsané i další smlouvy o budoucím připojení bioplynových stanic.
„Projekty se nacházejí v různých stádiích přípravy. V Česku má biometan velký potenciál. Do roku 2030 by tento zelený a lokálně vyráběný plyn mohl u nás nahradit 10 až 15 % spotřeby zemního plynu, a to jak pro vytápění, tak i silniční dopravu,“ říká Andrej Prno z GasNetu.
Připomíná ještě, že biometan teď nabízí rychlé řešení dvou aktuálních problémů české i evropské energetiky. Přináší nižší emise a posiluje zároveň naši energetickou soběstačnost, protože se dá vyrábět přímo v České republice.
„V Česku máme přes 550 bioplynových stanic, které můžou vyrábět biometan. Je ovšem nutné vytvořit čitelný regulační rámec finanční podpory, který by motivoval majitele stanic a investory. Základní legislativa pro distribuci tohoto plynu je už v platnosti. Problém není ani s technologií, kterou už praxe dávno prověřila,“ uzavírá Andrej Prno.
ČLÁNKY DO MAILU