Protože se celá elektronická evidence tržeb (EET) týká byznysu, podívejme se na celou věc logicky očima lidí z byznysu. Tedy těch, kteří počítají náklady a výnosy a vědí, že jakmile nevytvářejí zisk, je něco špatně. S produktem, s výrobou, se zaměstnanci – a nebo je špatný a života neschopný celý obchodní záměr.
Kupecké počty
Nejčastější odhady nákladů na zavedení EET, tedy kolik vydá ze „svých“ zdrojů stát, hovoří o 317–337 milionech korun. Ano, tato částka je vysoká, zahrnuje v sobě koneckonců vybudování datového centra, nakoupení licencí, vytvoření softwaru, PR a marketingové služby a další součásti. Plus každoroční náklady na roční provoz mají čítat kolem 390–396 milionů. Počítejme tedy pro první rok fungování EET s náklady ve výši zhruba 720 milionů. Výnosy, které by díky zavedsení EET měly naplnit státní kasu, jsou odhadovány na 10 miliard. Pohledem hospodáře je zdánlivě vše v pořádku, výnosy převýší náklady a přijde magický zisk – počítejme, že pro první rok ve výši něco přes 9 miliard.
Zdá se vám taková cesta k zisku podezřele výhodná? Nejste sami. Na hlavy autorů projektu se pravidelně snáší vlna kritiky, která zpochybňuje jak reálný finanční přínos a správnost provedených odhadů, tak samotný projekt. Nové články negující EET vycházejí každý den a i když se možná liší v odhadovaných částkách, které se vydělají nebo utratí, několik znaků mají společných: přibude byrokratická zátěž, pro mnoho podnikatelů budou investice do provozu EET likvidační a efekt celého projektu je velmi mlhavý.
Jiná než chorvatská cesta
Kromě úrovně státní je tu neméně zajímavá rovina: Jak EET dopadne na samotné podnikatele. Náklady na pořízení a provoz pro jednoho podnikatele nebo firmu jsou odhadovány na zhruba 30 000 korun ročně. Jako kompenzaci si budou moci za rok, kdy si zařízení pořídí, odečíst 5 000 korun z daní. I tady hovoří selský rozum jasně – a zcela opačně, než v předchozím případě: EET = zbytečné výdaje navíc v každém roce. Výdaje, které navíc mohou menší podnikatele položit nebo jim způsobit existenční problémy.
Nabízí se otázka, jestli je tedy správné se inspirovat vyzdvihovaným Chorvatskem. Které po zavedení EET zaznamenalo minimální zmenšení šedé ekonomiky a výběr DPH zůstal podle dostupných informací také přibližně na stejné úrovni. Nebylo by pak jednodušší obejít se bez EET a prostě na rovinu zvýšit daň nebo zavést novou, která by státu přinesla vytouženou sumu? V tomto oboru by politikům a úředníkům kreativita jistě nechyběla a mnoho nepříjemností bychom si ušetřili. Ačkoliv ta hlavní, tedy že stát opět sáhne svým občanům hlouběji do kapsy, by samozřejmě zůstala.
Výchova občanů v Čechách
Nahlédli jsme do křišťálové koule – protože jinak se zatím EET skutečně hodnotit nedá – s otázkou, k čemu to celé povede. A uviděli jsme tuto situaci: Krám, prodavač za pokladnou a platící zákazník. Prodavač se ptá: „Chcete to s účtenkou?“ A zákazník nevzrušeně odpovídá: „Ne, není potřeba.“ Krátce po zavedení EET se nad touto otázkou budou lidé možná pozastavovat. Postupem času je to ale přejde a zvyk mávnout nad účtenkou rukou se stane součástí slušného vychování. Zákazníci budou jednoduše solidární s prodávajícími a populární národní sport – krácení daní – se bude vesele provozovat i nadále, navzdory všem elektronickým systémům a opatřením. A motivace v podobě účtenkové loterie? Možná jsme národ kartiček a bodíků, ale tohle bude už i na nás trochu moc.
Jakou prognózu ukazuje křišťálová koule, do které se dívají na Ministerstvu financí? To nám těžko někdo prozradí. Takže nezbývá, než si počkat na výsledek testu, kde pokusnými myšmi jsme – jako podnikatelé na jedné straně nebo jako zákazníci na druhé – my sami. Vypadá to, že nás čekají časy plné starostí – Sečteno vám ale jednu velkou ušetří hned teď. Kromě standardního účetnictví jsme specialisté na startupy a technologické společnosti, díky nejnovějším technologiím se totiž napojíme přímo na vaše interní systémy. Účetnictví může zároveň sloužit jako zásadní zdroj dat pro firemní reporting. EET sice vnímáme jako zbytečnou finanční zátěž pro firmy, s trochou šikovnosti ji však lze zmírnit na minimum.
ČLÁNKY DO MAILU