Potřebujete ujasnit, jaký je rozdíl mezi podnikatelskou a spotřebitelskou půjčkou, a kdy si můžete kterou z nich vzít? Pak vězte, že tady najdete odpovědi.
Může si podnikatel vzít spotřebitelskou půjčku?
Ano, samozřejmě, že může. To, že je někdo podnikatelem, neznamená, že by zároveň nebyl i spotřebitelem. Každá fyzická osoba je spotřebitelem, a to tehdy, když kupuje cokoliv pro svou osobní potřebu (nikoliv pro použití v jejím podnikání). Takže při každém nákupu v supermarketu jste spotřebitelem. Nebo i tehdy, když si jdete pořídit nábytek do obýváku.
Na českém trhu s úvěry nejsou žádná zákonná omezení v tom, aby si podnikatel mohl sáhnout na půjčku před výplatou, autopůjčku nebo třeba na úvěr ze stavebního spoření. IČO nikoho nevyřadí ze spotřebitelských půjček. Jestli právě hledáte rychlé pokrytí mezery v rozpočtu, porovnejte si nabídky tady.
Najde se přece jen situace, kdy si podnikatel nesmí vzít spotřebitelský úvěr?
Pravděpodobně takovou situaci nepotkáte. Vždy jde o rozhodnutí samotného podnikatele v pozici žadatele o půjčku, a také poskytovatele peněz, který zváží, zda tomuto člověku v jeho žádosti vyhoví. Omezení daná zákonem míří pouze na stranu poskytovatele, který má jasně stanoveno, kdy nesmí schválit některý ze spotřebitelských úvěrů – omezení jsou však založena na finanční „nekondici“ žadatele, nikoliv ve spojení s IČO (viz § 84 z. o spotřebitelském úvěru).
Kdy sáhnout po půjčce spotřebitelské a kdy po podnikatelské?
Rozhodnutí vychází z rozdílů mezi oběma druhy zadlužení. Podívejme se do přehledné tabulky na ty nejdůležitější. V tabulce najdete stručný popis hlavních vlastností obou typů úvěrů, díky kterým poznáte, v čem zejména se liší.
Tabulka 1: Vlastnosti podnikatelského a spotřebitelského úvěru
|
spotřebitelský úvěr |
podnikatelský úvěr |
|
|
určení |
osobní, rodinná spotřeba, výbava domácnosti |
nákup čehokoliv za účelem použití v podnikání – zadlužení se pro zajištění budoucího výdělku |
|
regulace trhu |
centrální banka a několik speciálních zákonů |
žádný subjekt regulace, pouze běžné obchodní právo |
|
pozice věřitele a dlužníka |
dlužník je tu považován za stranu slabší, kterou je nutné ochránit |
věřitel a dlužník jsou si rovni, oba jsou vzájemně v obchodním vztahu |
|
ochrana dlužníka |
poměrně vysoká, smlouva smí obsahovat jen některé typy sankcí, půjčku nelze šmahem zesplatnit atd. |
jen základní ochrana na úrovni obchodního práva, obsah smlouvy o úvěru není ničím omezen |
|
cena |
při větších částkách většinou vyšší než u podn. úvěru, dáno regulací trhu |
při větších částkách většinou nižší než u spotř. úvěru, právě proto, že trh není regulován zásahy centrální banky a legislativy |
|
sankce při nesplácení |
omezené zákonem |
libovolné, vč. okamžitého zesplatnění |
|
daňová uznatelnost |
v podstatě nulová |
nákladově uznatelné splátky – lze promítnout do účetnictví |
|
legislativa |
podrobná regulace zákonem o sp. úvěru a dalšími práv. předpisy |
pouze občanský zákoník, resp. jeho obchodní část, a předpisy s ní související |
Zdroj: redakce Hyperfinance.cz
Z tabulky je tedy už jasné, kdy po kterém druhu půjčky sáhnout. Jestliže kupujete cokoliv domů a čistě pro sebe nebo rodinu, zvolte spotřebitelské financování. Ale když nakupujete za účelem zvelebení vaší živnosti, sáhněte po půjčce podnikatelské.
Nicméně jestliže si nejste jistí úspěchem svého pravidelného splácení, oželíte nižší cenu a daňovou uznatelnost – výměnou za vyšší ochranu vás coby dlužníka, lze i při podnikatelském nákupu sáhnout po půjčce spotřebitelské. Většina z nich je totiž neúčelových, poskytovatel nevyzvídá plánované použití peněz a také mu nedokládáte faktury.
ČLÁNKY DO MAILU