Vývoj produktu nejen z businessového pohledu

Ilustrační obrázek Autor: Gorodenkoff / Shutterstock.com
Ilustrační obrázek
V tomto roce vydala firma IRESOFT nový software pro usnadnění personální agendy. Divize komerčních produktů Alveno se tak rozrostlo o HR systém. Za jeho vývojem stálo mnoho hodin práce a komplet nové oddělení vývoje. Nahlédněte pod pokličku vytváření nového SaaS produktu. Zjistíte, jak dlouho trvá vývoj od myšlenky, přes výzkum a co je na agilním vývoji důležité. Know-how vám prozradí CEO Alvena Michal Hochman.
12. 10. 2022

Sdílet

Michale, řekni nám, jak vznikala myšlenka vývoje nového produktu?

V první řadě nám šlo o logické rozšíření portfolia našich produktů. Uvažovali jsme, co by mohlo doplnit náš docházkový systém. Sedli jsme si s týmem a bavili se o možnostech. Hledali jsme něco, co by mohlo našim klientům usnadnit každodenní agendu. V této době se v IRESOFTu tvořil velmi silný HR tým, a protože jsou primární cílovou skupinou personalisté, tak jsme kolegyně do vytváření myšlenky přizvali také.

V druhé řadě jde o obchod, výplaty máme díky tomu, že prodáváme. Proto jsme hledali produkt, který by dokázal fungovat samostatně, ale i jako forma nějakého upsellu pro stávající zákazníky.

Tyhle všechny věci jsme vzali a vypadl nám z toho HR systém, program pro digitalizaci personální agendy. Šli jsme tedy metodou rozšíření portfolia do šíře.

Dobře a co bylo dál, jak vznikaly obrysy HR systému?

Začali jsme si dělat průzkum trhu, samozřejmě, že jsme šli primárně za našimi zákazníky a představovali jim naši myšlenku. Myšlenka se jim líbila a nám taky, protože jsme si začali uvědomovat, že systém má potenciál.

Z pohledu zákazníka se často objevovaly procesy, které již mají zaběhnuty a svým způsobem jsou substituty, těch systému bylo ale mnoho a často byly produkty licencované. Znáte to, jeden počítač, jedna licence. I tohle jsme začali zohledňovat a díky zkušenosti se SaaS produktem nám bylo jasné, jakou cestou se vydáme.

Jak jste postupovali při vývoji systému?

Měli jsme funkční technologii, kterou jsme se, i vzhledem k úspoře nákladů, rozhodli použít a HR systém stavět na ni. Na základě první zpětné vazby od vytipovaných klientů jsme tedy začali tvořit první verzi, spíše takový modul k docházkovému systému. Vytvářeli jsme prostě takové MVPčko (Minimal Value Product). V IRESOFTu pracujeme velmi agilně, proto jsme do toho skočili po hlavě, hlavní je začít.

Zmiňujete zpětnou vazbu od zákazníků, kolik těch zákazníků jste oslovili?

Vytipovali jsme si 40 našich zákazníků, z různých segmentů, různé velikosti i potřeb a s nimi jsme byli v úzkém kontaktu, volali si, doptávali se apod. Musíte si uvědomit, že jsem s myšlenkou HR systému přišli na začátku Covidu, takže osobní schůzky nepřipadaly v úvahu a i v tomto byla komunikace složitější.

Co bylo dál, co se stalo s první verzí software?

První verzi jsme naimplementovali zmíněným zákazníkům. Sesbírali jsme zpětnou vazbu, kde se opakovalo, že se myšlenka velmi líbí. Ale… Měli jsme z nich pocit, že to chce něco víc, že to chce ještě více posunout, ať je to více sexy.

Takže jste vyvíjeli dál?

Ze začátku jsme chtěli pokračovat ve vývoji na stávající technologii, ale čím hlouběji jsme šli, tím víc nám bylo jasné, že stávající technologie bude mít brzy svůj strop, a to hlavně v ten moment, když se podíváme na targeting – na firmy, které jsme chtěli HR systémem oslovit. Spíše střední a větší firmy, ne jako u docházky, která byla primárně tvořena pro menší a střední společnosti.

V tento moment jsme měli i trochu štěstí, protože se nám podařilo získat tým programátorů, který vyvíjí na robustnější technologii, která není tak omezena např. velikostí databáze.

Autor: Shutterstock.com

Co to je za technologii a proč jste ji nakonec zvolili?

Jedná se o React (Front-End) a Phyton (Back-End). Výhodou tohoto Front-Endu je dlouhodobá udržitelnost, velká komunita programátorů (což je důležité pro případný budoucí nábor dalších programátorů a tím snadnější práci pro naše personální oddělení), ale také hodně šablon, které pomáhají při vývoji.

Ruku v ruce s technologií jsme také přešli na ještě bezpečnější cloud. Používáme Microsoft Azure. Ten jsme zvolili primárně pro jeho bezpečnost, přeci jen Microsoft do bezpečnosti sype ročně několik miliard dolarů, což si žádná jiná firma dovolit nemůže.

Co bylo dál, změnili jste technologii a pokračovali ve vývoji?

To není tak jednoduché, spíše naopak. Celou první verzi jsme vzali a hodili do koše. Tohle je asi nejlepší věc, co jsme udělali, není to snadné, zahodit několik měsíců práce a raději ani nebudu říkat, kolik to bylo v nákladu. Ale tohle je nejdůležitější věc v agilním vývoji. Získávat zpětnou vazbu a dokázat si retrospektivně říct, jestli má produkt budoucnost. Pokud ne, tak jej zavčas ukončit a začít znovu. Tak se i stalo. I tohle je jednoduše součást agility, rozhodnutí z dlouhodobého hlediska výhodné pro společnost (fail fast přístup).

Takže jste se znovu vyptávali a opravdu začali od začátku?

Ano, vrátili jsme se vlastně na začátek. Refreshli jsme si kritéria ze začátku. Znovu se doptávali našich zákazníků. Tentokrát jsme si ale řekli, že produkt nebude pro firmy se 100 nebo 500 zaměstnanci. Chtěli jsme jej schválně naddimenzovat. Pojďme tvořit produkt pro 5 000, pro 10 000 zaměstnanců. Opět bylo důležité, aby vše fungovalo samostatně, ale i společně s docházkovým systémem. Navíc jsme chtěli, aby měl program hodnotu pro manažera. Ať se dá pracovat s daty, výstupy apod. Ale, ať to není další Excel.

Co jste zjistili navíc oproti první verzi?

Z průzkumu nám navíc vyšlo, že zákazníci už něco mají, nějaký základ, HR agendu suplují třeba v ERP systémech. Pokud ale chtěli něco udělat navíc, tak to bylo vždy o tom, tu věc doprogramovat, což stálo hromadu času a peněz. Když už se něco takového naprogramovalo a firma za to zaplatila desítky, ne-li stovky tisíc korun, tak na zavedení a používání potřebovala třeba konzultantskou firmu.

V tento moment jsme si uvědomili, že potřebujeme doladit myšlenku Drag and Drop systému, který by mohla použít i Maruška na personálním oddělení, která není IT odborník.

Vedle flexibility se v průzkumech znovu objevovalo, že firmy nemají dobře vyřešenou správu majetku, archivaci smluv, školení, prohlídky, ale i GDPR podpisy apod. Vše nám to začalo zapadat. Agilní vývoj je o kontaktu s klienty, zjišťování jejich potřeb a reakce na ně.

Kdy jste produkt dokončili?

Ještě jsme jej nedokončili. O tom to je, software není nikdy dokončen, stále se vylepšuje na základě zpětné vazby. Ale do podoby, se kterou jsme spokojeni, jsme jej dostali tento rok v létě. Takže vlastně přes 2 roky od prvního zasednutí ke stolu s holkami z HR a našim týmem.

Jak probíhalo zavedení systému na trh?

Bylo postupné, opět jsme měli vytipované klienty, kterým jsme řešení nabídli už v dubnu tohoto roku (2022). Tito klienti fungovali také jako testeři, byli jsme s nimi v úzkém kontaktu. Od implementace do dneška už jsme vydali 6. verzi systému a stále máme v bufferu další věci. Momentálně finishujeme s pokročilými právy.

Navíc jsme začali pořádat HR brunche, kde si zveme naše klienty a představujeme jim naše řešení. I zde sbíráme zpětnou vazbu a potvrzujeme si životaschopnost produktu.

A co ekonomická stránka produktu? Jak vznikala třeba cenotvorba?

Nechci říkat úplně vše, ale není to nic složitého. Čekáte, za kolik vám programátor nacení projekt. Počítáte tedy s časem, poté s externími faktory jako je podpora pro zákazníka, čas výzkumu, zpětné vazby. Na druhé straně si určíte, kolika zákazníkům to chcete prodat a do kdy chcete investici zpět. Např. za rok dokážu prodat 100 zákazníkům a produkt mě stál třeba 1 000 000 Kč (příklad, neřekneme vám, kolik opravdu stál ). Určíte si kotvu, třeba 1 000 Kč měsíčně, těchto 100 zákazníků vám produkt může zaplatit za rok. Pozor, těch 100 zákazníků ale nezískáte hned, ale postupně, i tuhle proměnnou zakomponujete do výpočtu a vyjde vám 2 500 Kč měsíčně.

Zmiňujete měsíční platbu, fungujete tedy jako SaaS. Proč?

Se SaaS (Software as a Service) produktem máme nejlepší zkušenosti, je to win-win řešení pro všechny strany. SaaS je vhodný jak pro nás – zaplatí tak nadstandardní servis a výjezdy za klienty (náš obchodník jezdí na schůzky většinou osobně), tak pro klienta. Máme přesně dané balíčky podle počtu zaměstnanců, pro zákazníky tak odpadá kalkulace nad náklady. Často mají od vedení schválenou roční investici a teď si představte, že třeba u měsíční platby v podobě přesné ceny za jednoho uživatele firma během roku zdvojnásobí počet svých zaměstnanců, tím se samozřejmě zdvojnásobí i náklad. Majitel, ředitel nebo manažer asi nebude rád. Proto forma balíčkového SaaSu.

Michale, říkal jste, že už jste s produktem spokojeni a vydáváte jej ven, kolik klientů již HR systém od Alvena používá a co bude dál?

Momentálně HR systém používá už vyšší desítky zákazníků, nestačili jsme ještě využít všechen potenciál upsellu stávajících klientů docházky. Vše ale nasvědčuje tomu, že to bude úspěšný produkt.

A co dál? My pokračujeme pořád dál, naše road mapa je opravdu dlouhá a podle důležitosti vyvíjíme nové funkcionality a vyčlenili jsme si kapacity na další zpětnou vazbu od zákazníků.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).