Daň z příjmu fyzických osob je povinná platba do veřejného rozpočtu s tím, že se jedná o daň opakovanou, nenávratnou, nedobrovolnou a neúčelovou. To znamená, že plátce neovlivňuje, na co jsou poté peníze použity.
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou dle zákona o daních z příjmů:
Jestliže má poplatník příjmy pouze ze zaměstnání a nemá současně příjmy z více zaměstnání, nemusí podávat daňové přiznání. Požádá svého zaměstnavatele, případně posledního zaměstnavatele o roční zúčtování, a to nejpozději do 15. února následujícího roku.
Jestliže bude zaměstnanec sám podávat daňové přiznání, požádá všechny své zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách.
Mezi příjmy ze samostatné činnosti (podnikání), pokud se nejedná o závislou činnost (zaměstnání), patří:
Příjmy z kapitálového majetku jsou například příjmy z úroků z poskytnutých půjček a další. Nepatří sem naopak výnosy z vkladů na vkladových účtech, které jsou zdaněny srážkovou daní, dávky a odbytné penzijního připojištění atd.
Do příjmu z nájmu patří příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí a příjmy z pronájmu movitých věcí (s výjimkou příležitostného pronájmu movitých věcí, který se zahrnuje mezi ostatní příjmy). Jedná se o nemovité nebo movité věci nezahrnuté do obchodního majetku. Zdaňuje se i nepeněžní příjem, např. hodnota opravy provedené nájemcem na najaté nemovitosti.
Do ostatních příjmů se zahrnují příjmy z prodeje majetku nezahrnutého do obchodního majetku, prodej akcií a podílových listů vlastněných méně než půl roku, příjmy ze zemědělské činnosti neprovozované podnikatelem, a další.
Základem daně je rozdíl, o který příjmy (s výjimkou příjmů osvobozených) převyšují náklady. Podnikatel však musí rozlišit mezi náklady daňově uznatelnými a neuznatelnými.
Před vyplněním daňového přiznání je nutné zjistit výši příjmů a výdajů. Pro zjištění jejich skutečné výše se vychází z účetního výsledku hospodaření nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.
Od výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou daňově uznatelné výdaje ve výši prokázané poplatníkem.
Zákon o daních z příjmů vyjmenovává v § 24 výdajů daňově uznatelné, tj. výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a v § 25 výdaje nedaňové, které pro daňové účely finanční úřad neuznává. Výdaje daňově uznatelné snižují základ daně a tím i povinnost zaplatit daň.
Mezi výdaje daňově uznatelné (uplatnitelné) patří:
Mezi výdaje daňově neuznatelné (neuplatnitelné) patří:
Výdaje stanovené procentem z příjmů (paušální výdaje) jsou nejjednodušším způsobem uplatnění výdajů v daňovém přiznání. Podnikatel totiž nemusí vést daňovou evidenci a výdaje stanoví procentem z dosažených příjmů.
80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; (od roku 2018 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč),
60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; (od roku 2018 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč),
30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; (od roku 2018 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 300 000 Kč),
40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti a příjmů autora; (od roku 2018 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 400 000 Kč),
Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit.
Jestliže má podnikatel více druhů příjmů, musí pro různé druhy příjmů, uplatnit i různé procento výdajů. Jednotlivé druhy příjmů a výdajů z podnikání se nesmí sčítat a ani nejde na některé uplatnit výdaje skutečné a na jiné paušální.
Kombinace je povolena jen u příjmů z podnikání a současném pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. Jedná se totiž o samostatné dílčí základy daně z příjmů.
V paušálu jsou obsaženy veškeré výdaje podnikatele, včetně mezd, odpisů majetku, sociálního a zdravotního pojištění.
O daňovou ztrátu se jedná v případě, že výdaje přesáhnou příjmy, a to na základě zjištění z účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamu o příjmech a výdajích. O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů.
Daňovou ztrátu, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v pěti následujících zdaňovacích obdobích.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob rezident je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém
Poplatník daně z příjmů fyzických osob nerezident je povinen podat přihlášku k registraci pokud:
Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy:
Zákon o daních z příjmů je předpisem č. 586/1992 Sb. a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje
a) daň z příjmů fyzických osob,
b) daň z příjmů právnických osob.
Poplatník musí platit zálohy na daň z příjmů v případě
Poplatník nemusí platit zálohy v případě