Daňové přiznání

Daňové přiznání se podává po skončení zdaňovacího období. Termíny jsou různé v případě, pokud přiznání podáváte sami, nebo prostřednictvím daňového poradce (zde je však nutné na finanční úřad nejpozději 1. dubna předložit plnou moc ke zpracování daňového přiznání podepsanou daňovým poradcem).

V souladu s daňovým řádem je tolerováno pětidenní zpoždění, přesto doporučujeme dodržení zákonných lhůt.

Jak podat daňové přiznání?

Způsoby podání jsou: 

• Vytisknout a zaslat poštou na adresu příslušného finančního úřadu (dnem odeslání je den, kdy pošta zásilku přijala)
• Osobní předání v podatelně finančního úřadu
• Elektronické odeslání formuláře

Elektronické odeslání formuláře prostřednictvím elektronické pošty s připojeným elektronickým podpisem (případně pozdější dodání vytištěného formuláře s podpisem na příslušný úřad) nebo prostřednictvím datové schránky v požadované struktuře.

Při odeslání prostřednictvím datové schránky se elektronický popis nevyžaduje. Za den odeslání se považuje den, kdy je odeslání učiněno. Tento způsob podání je povinný pro poplatníky, kteří mají zpřístupněnu datovou schránku.

Využít lze také tzv. online finanční úřad na portálu Mojedane.cz a mít tak v přiznání i předvyplněné údaje. Do online finančního úřadu se poplatník může přihlásit hned několika způsoby. K dispozici je přihlášení přes tzv. e-Identitu. To je možné pomocí elektronického občanského průkazu s čipem, službou MojeID a také prostřednictvím bankovní identity.

Je nutné podat přiznání prostřednictvím datové schránky?

OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou musí podat přiznání elektronicky, ale nemusí použít právě datovou schránku. Možností, jak elektronicky podat přiznání, existuje několik, ale přiznání musí být podáno ve formátu XML.
Kromě datové schránky lze využít online finanční úřad na Mojedane.cz, aplikaci Elektronická podání pro finanční správu (EPO) či software třetích stran.

Kdo musí podávat daňové přiznání?

Daňové přiznání podává ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly

Jestliže je ale poplatník v daňové ztrátě, podává přiznání vždy.

Zaměstnanci podávají daňové přiznání, pokud mají příjmy z jednoho nebo více zaměstnání souběžně (ne postupně za sebou) a dále pokud je jejich příjem z podnikání nebo pronájmu vyšší než 6000 korun ročně. Dále se povinnost týká poplatníků, u kterých byla daň zvýšena o solidární zvýšení daně.

Kdo nepodává daňové přiznání?

Povinnost podat daňové přiznání nemají osoby, které měly po celý rok pouze příjmy od daně osvobozené např. nemocenské, sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti apod.

Daňové přiznání se nemusí podávat ani na příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní, tj. příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 korun měsíčně bez podepsaného tiskopisu prohlášení k dani (tzv. růžový papír), příjmy z autorských honorářů do 10 000 korun měsíčně u téhož plátce atd.

Kdy podat daňové přiznání?

Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob se v písemné podobě odevzdává nejpozději

Daňové přiznání podané elektronicky má termín 1. května.

Máte-li daňového poradce, odevzdáváte daňové přiznání nejpozději 1. července.

Jak na odklad daňového přiznání

Termín daňového přiznání můžete odložit a připravit s čas jak na zpracování dokladů, tak na samotnou úhradu daně. To se navíc týká i povinností vázaných ke zdravotní pojišťovně (ZP) a sociální správě (ČSSZ). 

Pro daňové přiznání fyzických osob v písemné podobě je řádný termín 1. dubna. Jestli už víte, že vše v termínu nestihnete, jedinou možností je požádat finanční úřad o odklad doložením plné moci daňového poradce, který daňovou povinnost udělá za vás.

Využitím služeb daňového poradce získáte další až tři měsíce na přípravu podkladů, odložené samotné podání a také odloženou povinnost úhrady daně, je-li vám vypočtena.

Co je řádné daňové přiznání?

Řádné daňové přiznání musíte podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud vám daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, lze jej podat nejpozději do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období.

Kdo musí podat dodatečné daňové přiznání?

Dodatečné daňové přiznání musíte podat, pokud po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání zjistíte, že vám byla vyměřena daň nižší, než jaká měla.
Samozřejmě také můžete podat dodatečné daňové přiznání, pokud vám byla nesprávně vyměřena vyšší daň.

Kdy podat opravné daňové přiznání?

Opravné daňové přiznání můžete podat kdykoliv v mezidobí mezi podáním řádného daňového přiznání a uplynutím lhůty pro jeho podání. Po jeho podání se k původnímu daňovému přiznání nepřihlíží.

Jaká je sazba daně z příjmů fyzických osob?

Daň ze základu daně, který je snížen o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky a zaokrouhlen na sto koruny dolů, je 

Co jsou slevy na dani?

Slevy na dani jsou určité položky, které mohou být odečteny od základu daně. Mezi tu základní patří sleva na poplatníka, kterou může uplatnit poplatník, který má v průběhu zdaňovacího období zdanitelné příjmy. Mezi další slevy patří na manžela nebo manželku, studenta nebo invalidní důchod.

Daňové zvýhodnění na dítě

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši: 

• na první dítě 15 204 Kč ročně
• na druhé dítě 22 320 Kč ročně
• na třetí a na další každé dítě 27 840 Kč ročně

Vyživovaným dítětem je nezletilé dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, včetně měsíce, v jehož průběhu dovrší 18 let. Dále zletilé dítě do 26 let věku (včetně), které nepobírá invalidní důchod třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Platí to i pro zletilé studující dítě ve společné domácnosti, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči. Přesnou definici vyživovaného dítěte uvádí § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů.

Maximální roční limit i měsíční limit pro uplatnění daňového bonusu byl zrušen. Rodinám s více dětmi se daňový bonus vyplácí bez omezení.

Co je to daňový bonus?

Daňový bonus představuje rozdíl mezi vypočtenou daní z příjmů a slevou na děti.
Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.

Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u kterých se neuplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 zákona o daních z příjmů a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. 

Od roku 2018 se do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání ročního daňového bonusu (šestinásobek aktuální minimální mzdy), nezapočítávají ani příjmy z pronájmu majetku a kapitálové příjmy. Nově se berou v potaz takzvané aktivní příjmy, tedy příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti.

Maximální daňový bonus byl pro rok 2021 zrušen a limit zde již není.

Co patří mezi nezdanitelné části základu daně?

Od základu daně si můžete odečíst tzv. nezdanitelné části základu daně. Patří mezi ně:

• Bezúplatná plnění (dary)
• Úroky z úvěrů ze stavebního spoření
• Penzijní připojištění
• Životní pojištění
• Členské příspěvky
• Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Platba daně z příjmů

Když vyjde daňový nedoplatek, je nutné jej uhradit ve stejném termínu jako pro podání přiznání.

U pozdního doplacení existuje liberační lhůta 3 kalendářní dnů, o které se lze beztrestně opozdit. Stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.

Daň z příjmů fyzických osob v písemné podobě bez daňového poradce musí být uhrazena nejpozději

U elektronického podání nejpozději 1. května a v případě daňového poradce platíte daň nejpozději 1. července.

Jak zaplatit daň z příjmů?

Pro platbu daně z příjmů si můžete vybrat z níže uvedených možností:

• Bankovní převod (trvá maximálně jeden pracovní den)
• Zrychlený bankovní převod (u vybraných bank, připsání ten den)
• Expresní platba (za platbu se platí od 29 Kč do 500 Kč za jednu platbu, částka připsána v ten den)
• Zahraniční platba (musíte zadat v případě, pokud jste dlouhodobě v zahraničí a nemáte přístup k českému účtu)
• Platba poštovní poukázkou typu „A“ (putuje přesně 2 pracovní dny), od 1. března 2016 také bezplatnou daňovou složenkou
• Hotově na pobočkách České národní banky
• Hotově na pokladně finančního úřadu

Jaké jsou sankce za nezaplacení daně

Pokud nezaplatíte daň nejpozději v den její splatnosti, musíte uhradit úrok z prodlení. Ten je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů.

Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení a účtuje se až od 5. pracovního dne prodlení.