Paušální daň

Paušální daň je odvod státu zahrnující sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů. Díky ní se podnikatelům zjednoduší jejich odvodové a daňové povinnosti a sníží se také nutnost papírování. Nemusí totiž podávat daňová přiznání ani žádné přehledy pojistného. Přihlášení do tohoto režimu je dobrovolné. 

Kdo může využít paušální daň? 

Paušální daň se od roku 2023 týká OSVČ, které mají příjmy do 2 milionu korun. Netýká se plátců DPH s tím, že nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby. 

Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči kterému bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti, nesmí být ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti. S výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4000 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně. 

Jaká jsou pásma paušální daně? 

Paušální daň se v roce 2023 platí ve třech různých pásmech na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého OSVČ spadá. 

Pro koho jsou určena pásma paušální daně?

První pásmo se týká OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč, přičemž u těchto podnikatelů je jedno, z jaké samostatné činnosti jejich příjmy plynou. Dále se do prvního pásma může přihlásit poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů. 

První pásmo je také pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. V tomto pásmu je paušální daň stanovená z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. 

Do druhého pásma se může přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí. Druhé pásmo mohou využít také poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, pokud měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů. 

Do třetího pásma potom mohou vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč. 

Je možné si vybrat pásmo paušální daně?

Kdo už nějakou dobu podniká a chce nově do paušálního režimu vstoupit, nemůže si pásmo vybrat libovolně. Musí jej zvolit na základě svých letošních příjmů.

Podmínky vstupu do určitého pásma paušálního režimu určují příjmy dosažené za předchozí zdaňovací období.

Lze přecházet mezi pásmy?

Když OSVČ očekává, že v nastávajícím zdaňovacím období překročí limity pro pásmo, které dosud splňovala, ale naplní limity pro vyšší pásmo, může rovnou vstoupit do vyššího pásma. 

Kdo po skončení zdaňovacího období zjistí, že jeho příjmy přesáhly rozhodné příjmy pro pásmo, ve kterém byl, ale nepřesáhly rozhodné příjmy pro vyšší pásmo, může mít stále stanovenu daň v paušální výši, ale odpovídající uvedenému vyššímu pásmu. OSVČ v takovém případě musí podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém uvede vyšší pásmo paušálního režimu, jehož podmínky jeho příjmy splnily, a vypočítá daň i veřejná pojistná podle vyššího pásma paušálního režimu. Rozdíl je pak nutné zaplatit do lhůty pro podání daňového přiznání.

Kdo se kvůli vyšším příjmům posunul se do vyššího pásma, musí v něm zůstat i pro aktuální zdaňovací období. Nepůjde tedy například být v roce 2023 v nejnižším pásmu, zpětně jej překročit, vše dodanit a v nejnižším pásmu zůstat i v roce 2024. 

Komu se vyplatí vstoupit do paušálního režimu? 

Závisí na oboru podnikání, výši příjmů a také slevách, zvýhodněních a nezdanitelných částkách, které OSVČ uplatňuje. 

U příjmů do 1 milionu korun se paušální daň nevyplatí OSVČ s 80% paušálem, nezávisle na dalších slevách by na ní prodělaly. U OSVČ s 60% paušálem, které nemají děti, nestačí ani příjem 500 tisíc korun, aby na paušální dani vydělaly. U OSVČ s 40 % bez dětí jsou potřeba příjmy přesahující 400 tisíc korun. V rozmezí od 1 do 2 milionů korun příjmů se však paušální daň vyplatí i některým OSVČ s 80% paušálem. 

Nejvíce na novém nastavení vydělají bezdětné OSVČ s 60% paušálem s příjmy těsně pod úrovní 1,5 milionu Kč. 

Je možné mít u paušální daně další příjmy?

Souběh paušální daně a příjmů dle § 8 zákona o daních z příjmů (příjmy z kapitálového majetku), § 9 (příjmy z nájmu) a/nebo § 10 (ostatní příjmy) je možný. Pokud OSVČ u těchto příjmů překročí hranici 50 000 Kč, musí po skončení zdaňovacího období podat přiznání a všechny své příjmy zdanit „běžným“ způsobem. 

Kdo se vejde s těmito doplňkovými příjmy do úrovně 50 000 Kč, přiznání ani žádné doplatky řešit nemusí. 

Kolik činí paušální daň?

Paušální daň se v roce 2023 platí ve třech pásmech na základě loňských příjmů a výdajového paušálu OSVČ. 

V prvním pásmu je paušální daň stanovená z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro rok 2023 jde o částku 6208 Kč. 

Ve druhém a třetím pásmu se jedná o pevnou částku, která se nebude měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného. Ve druhém pásmu je paušální daň ve výši 16 000 Kč a ve třetím 26 000 Kč. 

Z čeho se skládá paušální daň? 

Paušální daň zahrnuje zálohu poplatníka na daň z příjmů, zálohu na pojistné na důchodové pojištění a zálohu na pojistné na zdravotní pojištění.

Jak paušální daň platit?

Poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohu jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši. Paušální záloha pro zvolené pásmo paušálního režimu je splatná do 20. dne kalendářního měsíce, na které se záloha platí. 

Paušální záloha se platí na bankovní účet příslušného finančního úřadu s předčíslím 2866.

Jsou u paušální daně slevy na dani?

Smyslem paušální daně je, že OSVČ platí jednu paušální částku, ale nesmí si už uplatnit žádné slevy na dani.

Lze u paušální daně platit vyšší sociální pojištění?

V paušálním režimu je zachována možnost dobrovolného přispívání vyšší částky na důchodové pojištění.

Dobrovolné doplatky na důchodové pojištění však bude muset poplatník zaslat přímo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, a nikoliv finanční správě.

Paušální daň a daňové přiznání

Smyslem paušální daně je, že OSVČ nemusí podávat daňové přiznání. Finanční správa však doporučuje i nadále v nějakém rozsahu vést evidenci příjmů. Je totiž možné, že v roce, kdy OSVČ paušální daň platí, se mu příjmy zvýší natolik, že přesáhne v příjmech 2 miliony korun, nebo naplní podmínky pro registraci k DPH. V takovém případě je povinen podat daňové přiznání i přehledy pro pojišťovny.

Jak se přihlásit do režimu paušální daně?

OSVČ, které chtějí do paušálního režimu nově vstoupit, musí finančnímu úřadu podat oznámení o vstupu do paušálního režimu. Není třeba nijak kontaktovat zdravotní pojišťovnu nebo ČSSZ, úřady si informaci samy předají.

Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu. Zpravidla se jedná o 10. ledna.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat:

• na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
• přes aplikaci na stránkách finanční správy,
• na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
• datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést své identifikační a kontaktní údaje, údaje o vstupu do paušálního režimu, údaje o důchodovém pojištění poplatníka a údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka a také pásmo paušální daně.

Poplatník se stává při splnění zákonem stanovených podmínek poplatníkem v paušálním režimu k 1. dni rozhodného zdaňovacího období, tj. k 1. lednu daného roku. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stává poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

Dá se z paušálního režimu odhlásit?

Vystoupit z paušálního režimu je možné dobrovolně vždy ke konci zdaňovacího období, tedy na konci každého roku. V takovém případě je potřeba podat oznámení o dobrovolném vystoupení, a to nejpozději do desátého dne následujícího roku.

Pokud OSVČ paušální režim opustí, podá oznámení správci daně, který tuto informaci předá zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení.

Co je třeba udělat při změně podmínek?

Pokud OSVČ zjistí, že už nesplňuje podmínky pro paušální režim (například překročí příjmy ve výši 2 milionů korun), musí to oznámit správci daně do 15 dnů. Zároveň to znamená, že po skončení zdaňovacího období bude muset podat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích a v nich vyčíslit daň a pojistné.

Když po skončení období OSVČ zjistí, že sice nesplňuje podmínky pro dané pásmo, avšak pro vyšší stále ano, nemusí z paušálního režimu vystupovat a stačí podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém uvede vyšší pásmo paušálního režimu, jehož podmínky příjmy splňují, a vypočítá daň i veřejná pojistná podle vyššího pásma paušálního režimu.

Jaké povinnosti se pojí s paušální daní?

Poplatník, který se nachází v režimu paušální daně, nemusí podávat daňové přiznání a ani přehledy pojistného, určitou evidenci příjmů však OSVČ vést musí. Může totiž dojít například k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 2 000 000 Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.).

Je proto třeba vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Poplatník je rovněž povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.

Poplatníci v paušálním režimu, kteří mají příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši musí vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.

Jaké jsou sankce při neplacení daně?

V případě nezaplacené či pozdě uhrazené paušální zálohy se postupuje podle daňového řádu. Může zde vzniknout nedoplatek a s ním související úrok z prodlení. Správce daně sice nemůže stanovit zálohy jinak nebo je prominout, bude ale platit institut posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.

Úvěry a hypotéky a paušální daň

OSVČ v režimu paušální daně nemusí podávat daňová přiznání. Podle České bankovní asociace neexistence povinnosti k podání daňového přiznání poplatníka, který přistoupí do paušálního režimu, může zkomplikovat nebo i omezit přístup některých klientů k úvěrům. Daňové přiznání totiž subjektům poskytujícím úvěry slouží při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr jako primární zdroj informace o jeho příjmech, jakožto i výdajích, zejména u fyzických osob podnikatelů.

Banky tak u těchto živnostníků budou požadovat jiné prokazování. Může se jednat například o doložení plateb paušální daně, doložené obraty nebo výpisy z účtů s podnikatelským platebním stykem.