Existenční minimum

Existenční minimum = minimální hranice příjmů osob nezbytných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Částky životního a existenčního minima se využívají pro výpočet dávek pomoci v hmotné nouzi či státní sociální podpory nebo pro stanovení nezabavitelné částky v případě exekuce. V soukromé rovině například při výpočtu alimentů v rozvodovém řízení.

Institut životního a existenčního minima je ustanoven zákonem o životním a existenčním minimu. Jedná se o minimální společensky uznané hranice peněžních příjmů k zajištění výživy občanů a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální částka umožňující přežití.

Životní ani existenční minimum však nezahrnují nezbytné náklady na bydlení, které se posuzují zvlášť.

Existenční minimum je možné podle zákona použít s výjimkou nezaopatřeného dítěte, poživatele starobního důchodu, osoby plně invalidní a osoby starší 65 let.