Pracovní dobu určuje zaměstnavatel. Určí začátek a konec směn. Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do 5 pracovních dní s ohledem na bezpečnost práce. Zaměstnanec je povinen být na pracovišti před začátkem pracovní doby a odcházet po jejím skončení. Zaměstnavatel je povinen při rozvrhování pracovní doby rozvrhnout ji s ohledem na tzv. nepřetržitý odpočinek.
Pracovní dobu lze rozložit rovnoměrně či nerovnoměrně. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka pracovní směny přesáhnout 9 hodin. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na jiném rozvržení, nesmí přesáhnout 12 hodin. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin a průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou pracovní dobu za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby lze uplatnit tzv. pružnou pracovní dobu. Při pružném rozvržení pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek, případně i konec pracovní doby v jednotlivých dnech s ohledem na časový úsek stanovený zaměstnavatelem. V tomto vloženém časovém úseku je zaměstnanec povinen být na pracovišti.