Švarcsystém

Pojem „švarcsystém“ není v českém právu definován. Jedná se o pojem vyvinutý v praxi, na jehož vznik právní úprava reagovala až regulací ex post. 

Švarcsystém se nazývá podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Ten na počátku 90. let vymyslel způsob, jak ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď, aby poté začali pro Švarce pracovat na živnostenské listy a na dodavatelskou smlouvu. Státu však tato metoda nezamlouvala a od roku 1992 tento způsob zaměstnávání zakázal.

Švarcsystém můžeme zjednodušeně definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Jde tedy o zastřený pracovněprávní vztah, tedy situace, kdy určitá osoba (quasi-zaměstnanec) vykonává ekonomickou činnost pro jinou osobu (quasi-zaměstnavatel), nicméně nikoli na základě pracovněprávního, ale jiného právního vztahu (nejčastěji obchodněprávního, kdy vůči sobě quasi-zaměstnanec a quasi-zaměstnavatel vystupují jako podnikatelé). 

Quasi-zaměstnanec tak činí nejčastěji jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). 

Podle jakých kritérií definuje švarcsystém ministerstvo financí:

• plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu (OSVČ) a nese odpovědnost související s její činností;
• fyzická osoba (OSVČ) má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec;
• odměna za práci OSVČ je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu;
• materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu;
• vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou (OSVČ) je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmu.

Za porušování povinností stanovených v zákoně o zaměstnanosti jsou v § 139 stanoveny sankce pro fyzické osoby a v § 140 pro podnikající fyzické a právnické osoby. Tyto sankce byly od 1. 1. 2012 v souvislosti se změnou definice nelegální práce navýšeny. 

Pro zaměstnavatele se sankce zvýšila na dvojnásobek, tj. až na 10 milionů korun, a pro fyzickou osobu, která bude nelegální práci vykonávat, až na 100 tisíc korun. Zároveň se zavádí minimální výše pokuty, kterou úřady zaměstnavateli uloží v případě zjištění švarcsystému, a to na 250 tisíc korun.

Následující tabulka shrnuje možné postihy za správní delikty, jichž se dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba:

Vedle pokuty od příslušného inspektorátu práce je u tzv. švarcsystému dále riziko, že finanční úřad doměří nedoplatky na daních a penále. To stejné platí u orgánů sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven v oblasti odvodů na pojistné na zdravotní a sociální pojištění.