Životní minimum

Životní minimum = minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

Částky životního a existenčního minima se využívají pro výpočet dávek pomoci v hmotné nouzi či státní sociální podpory nebo pro stanovení nezabavitelné částky v případě exekuce. V soukromé rovině například při výpočtu alimentů v rozvodovém řízení.

Institut životního a existenčního minima je ustanoven zákonem o životním a existenčním minimu. Jedná se o minimální společensky uznané hranice peněžních příjmů k zajištění výživy občanů a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální částka umožňující přežití.

Životní ani existenční minimum však nezahrnují nezbytné náklady na bydlení, které se posuzují zvlášť.

Životní minimum se posuzuje jako součet všech částek životního minima jednotlivých členů v domácnosti.

Životní minimum se využívá především:

• Při zjišťování nároku na dávky státní sociální podpory jako je přídavek na dítě a sociální příplatek.
• Dále v soudní praxi pro výpočet alimentační povinnosti.
• V neposlední řadě pro výpočet nezabavitelné částky při exekuci, kdy se kombinuje životní minimum povinného s jeho zákonnými náklady na bydlení a nezabavitelnou částkou na každou osobu, které musí povinný poskytovat výživné.