Vzor darovací smlouvy 2024

Není nic neobvyklého na tom, že v rodinném kruhu často dochází ke konfliktům ohledně vlastnictví majetku. Aby se předešlo nepříjemným rozepřím mezi rodinnými příslušníky, umožňuje české zákonodárství stanovit budoucího majitele movitého i nemovitého majetku na základě takzvané darovací smlouvy. Takový dokument ovšem musí splňovat určité náležitosti. Pro usnadnění práce jsme pro vás připravili vzor darovací smlouvy, kterým se můžete inspirovat.

Co je darovací smlouva

Darovací smlouva je závazný právní dokument, který slouží pro bezplatný převod vlastnického práva k movité či nemovité věci. Každý dárce má přitom právo darovat všechen svůj současný majetek nebo až jednu polovinu svého budoucího majetku. Pakliže dárce přislíbí obdarovanému věc, která zatím není v jeho vlastnictví, je povinen zavázat se ve smlouvě k jejímu nabytí.

Veškeré úkony a podmínky spojené s aktem darování a darovací smlouvou upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ten mimo jiné také stanovuje, že všechny věci, jež jsou zapsané ve veřejném seznamu, je možné darovat pouze na základě smlouvy, která má písemnou formu. Tímto veřejným seznamem se rozumí katastr nemovitostí, což znamená, že darovací smlouva musí mít písemnou podobu za předpokladu, že darovanou věcí je jakákoliv nemovitá věc.

Smluvní strany a předmět darování

Uzavření darovací smlouvy probíhá mezi dárcem a obdarovaným, tedy osobou, která vlastnické právo k dané věci převádí, a osobou, na níž je toto právo převedeno a která se rozhodla uvedený dar přijmout. Tyto subjekty tak v rámci daného dokumentu představují smluvní strany. Zároveň platí, že obdarovaným i dárcem může být jak fyzická, tak právnická osoba.

Jak bylo výše zmíněno, předmětem darování může být movitá i nemovitá věc. V případě movité věci je možné darování provést bez nutnosti písemné smlouvy. Někdy však obdarovaný i dárce trvají na sepsání tohoto dokumentu, aby v případě vzniklých nejasností či sporů měli k dispozici nějaké potvrzení o předání vlastnických práv. Typickým příkladem může být darovací smlouva na auto či darovací smlouva na psa.

Daň z darovací smlouvy

V roce 2014 došlo ke zrušení darovací a dědické daně. Místo toho je v současnosti v rámci nabytí majetku prostřednictvím darovací smlouvy potřeba uhradit daň z příjmů. To se však netýká všech obdarovaných osob. Některé z nich jsou od tohoto poplatku osvobozeny, a to bez ohledu na hodnotu darovaného předmětu. Zcela osvobozené od povinnosti uhradit daň z příjmů jsou následující osoby:

• manželé a příbuzní v přímé linii (děti, vnoučata, rodiče a prarodiče),
• příbuzní v nepřímé linii (sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety, zeťové, snachy, nevlastní děti, tchánové, tchýně a nevlastní rodiče),
• osoby, které žily alespoň jeden rok před převodem daru nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti s dárcem nebo zůstavitelem a které o tuto společnou domácnost pečovaly nebo byly vyživovány dárcem či zůstavitelem.

Zrušení darovací smlouvy

Poměrně často nastává situace, kdy si dárce nějakou dobu po podepsání darovací smlouvy a předání předmětné věci obdarovanému své činy rozmyslí a chce darovanou věc převést zpět do svého vlastnictví. Odstoupení od darovací smlouvy je však dle občanského zákoníku možné pouze ze dvou důvodů, a to v případě, že dárce postihla nouze, nebo poruší-li obdarovaný dobré mravy vůči dárci.

1. Odvolání daru pro nouzi – pokud se dárce dostane do situace, kdy z důvodu nouze nemá prostředky na nutnou výživu sebe nebo osoby, o níž se ze zákona musí starat, má právo požadovat vrácení daru. Obdarovaný také může dárci poskytnout finanční kompenzaci za danou věc namísto jejího navrácení, avšak maximálně do takové výše, která pomůže dárci dostat se z nouze. Pokud se však v nouzi nachází i sám obdarovaný, nevzniká mu povinnost dar vracet.
2. Odvolání daru pro nevděk – dojde-li ze strany obdarovaného k záměrnému ublížení dárci, ať už úmyslně, nebo z nedbalosti, může dárce požadovat navrácení daru, pakliže mu toto porušení dobrých mravů neprominul. Odvolat dar je v tomto případě možné do jednoho roku ode dne, kdy došlo k ublížení dárci, nebo do jednoho roku od chvíle, kdy dárce zjistil, že došlo k porušení dobrých mravů.

Může se také stát, že dojde k napadení darovací smlouvy sourozencem či jiným dotčeným rodinným příslušníkem. Pokud ale byla darovací smlouva připravena řádně a profesionálně, není se čeho obávat. Právo rozhodnout se, kdo získá vlastnické právo k předmětné věci, je pouze na dárci a na nikom jiném. Pokud se tedy majitel věci rozhodne darovat ji například jen jednomu ze sourozenců, je to čistě jeho vůle. Má-li darovací smlouva navíc formu notářského zápisu, její potenciální napadení je prakticky předem prohrané.

Kdy jsou potřeba služby notáře

Je-li předmětem daru nemovitost, musí být darovací smlouva písemná s ověřeným podpisem. Ve chvíli, kdy chcete, aby tento dokument byl považován za veřejnou listinu a mohl být použit v případě sporu u soudu, je potřeba mít ji sepsanou ve formě notářského zápisu. Ten může být u soudu použit jako důkaz, který prokazuje pravdivost údajů uvedených v dané smlouvě.

Je-li předmětem notářských služeb darovací smlouva, cena za její zpracování se odvíjí od hodnoty darované nemovitosti. Pro stanovení notářského poplatku však není vyžadován znalecký posudek k dané nemovitosti. K těmto účelům notáři postačí prohlášení dárce a obdarovaného o hodnotě daru. Pakliže ale notářské služby nepotřebujete, můžete pro inspiraci využít náš vzor darovací smlouvy zdarma.

Vzor darovací smlouvy na nemovitost

V momentě, kdy se rozhodnete darovat nemovitost, je potřeba sepsat darovací smlouvu. Ta by měla obsahovat určité zákonem stanovené náležitosti, aby mohla být považována za platnou. Mezi nezbytné informace, jež musí tento dokument zahrnovat, patří identifikační údaje smluvních stran, tedy jak dárce, tak obdarovaného, a podrobný popis předmětné nemovité věci. Pokud si však na sepsání smlouvy netroufáte, můžete využít náš vzor nebo navštívit notářskou kancelář.

Obsah nutný pro uznání platnosti darovací smlouvy lze rozdělit do následujících bodů:

• jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo a adresa bydliště dárce,
• jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo a adresa bydliště obdarovaného,
• parcelní číslo, nebo adresa darované nemovitosti,
• informace o listu vlastnictví,
• informace o katastrálním území,
• datum, místo a podpis dárce a obdarovaného.

Vlastnické právo přechází na obdarovaného až ve chvíli, kdy je vloženo do veřejného seznamu, nikoliv podepsáním darovací smlouvy. Proto je ještě potřeba sepsat návrh na vklad do katastru nemovitostí. Naštěstí je pro tyto účely k dispozici elektronický formulář na webových stránkách Českého katastrálního úřadu, takže nemusíte nic vymýšlet. Stačí v něm vyplnit potřebné údaje, podepsat a ve dvou kopiích doručit na úřad.

Předmětem darovací smlouvy na nemovitost nemusí být pouze obyvatelná jednotka či dům, ale jakýkoliv nemovitý majetek, bez ohledu na to, k jakému účelu má sloužit. V praxi se nejčastěji setkáte s následujícími listinami:

• darovací smlouva na pozemek,
• darovací smlouva na byt,
• darovací smlouva na dům,
• darovací smlouva na rekreační objekt.

Darovací smlouva s věcným břemenem

V případě darování nemovitosti se často zřizuje také věcné břemeno. Tato možnost je vhodná pro dárce, kteří by rádi darovali například svůj byt či dům někomu z rodiny, ale chtějí mít jistotu, že v něm budou moci v klidu dožít. Výhodou zřízení věcného břemene v rámci darovací smlouvy je, že jej stačí zahrnout do textu tohoto dokumentu a vložit do katastru. Není nutné kvůli tomu uzavírat další smlouvu. Věcné břemeno dle listiny je závazný dokument, který obdarovaný musí respektovat a dodržovat.