Uznání dluhu a dohoda o splátkách

Vztahy mezi dlužníky a věřiteli nejsou vždy ideální, zejména pokud má dlužník problémy se splácením svých závazků. Vstřícný dlužník naopak může věřiteli pomoci prostřednictvím uznání dluhu. Tím potvrdí existenci daného dluhu co do důvodu i výše a vylepší tak pozici věřitele v případném soudním sporu. Uznání dluhu lze provést několika způsoby, ale musí být vždy písemné. Vzor najdete v tomto článku.

Co je uznání dluhu?

Institut uznání dluhu je jednostranným právním jednáním, kterým dlužník vůči svému věřiteli utvrzuje existenci určitého dluhu co do důvodu i výše. Uznání dluhu podrobně popisuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Smyslem uznání dluhu je to, že se tím zakládá vyvratitelná právní domněnka o tom, že dluh v okamžiku jeho uznání trvá. Tím dochází k přesunu důkazního břemene o existenci dluhu z věřitele na dlužníka. To pak může hrát zásadní roli v případném soudním sporu mezi dlužníkem a věřitelem, protože věřitel bude mít díky tomu lepší postavení a soud bude dluh považovat za prokázaný.

Uznání dluhu má ještě jeden účinek, neboť dnem uznání začíná běžet nová promlčecí lhůta. K promlčení uznaného dluhu pak nemůže dojít dříve než za deset let. To je z právního hlediska velmi důležité, neboť standardní promlčecí lhůta trvá pouze tři roky. O prodloužení promlčecí lhůty pojednává ustanovení § 639.

Aby bylo uznání dluhu platné, je nutné při tom dodržet určité formality a zákonné předpisy. Jinak bude uznání dluhu považováno za neplatné.

Jak funguje uznání dluhu?

Uznání dluhu je jednostranným právním jednáním dlužníka, tudíž k tomu není potřeba spolupráce věřitele (s výjimkou dohody, kde bude potřeba podpis obou stran). Věřitel nemůže dlužníka k uznání dluhu nikdy nutit nebo ho po něm vyžadovat. Záleží čistě na dlužníkovi, zda se rozhodne svůj dluh uznat a také jakým způsobem to provede. V zásadě existují tři možné cesty:

• výslovné uznání dluhu,
• uznání dluhu dohodou,
• konkludentní uznání dluhu.

Výslovné uznání dluhu

O výslovném uznání dluhu pojednává ustanovení § 2053, a to konkrétně takto: „Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“

Výslovné uznání dluhu musí být vždy písemné adlužník musí při tomto úkonu dodržet zákonem předepsanou písemnou formu. Sepsaná listina by měla obsahovat nejen uznání dluhu, ale i jeho přesnou identifikaci co do důvodu i co do výše. Nestačí ale pouze formulace „Uznávám dluh co do důvodu i výše“. Musí zde být napsaná konkrétní částka a skutečnost, za co dlužník dluží (například za nájemné). Jinak by bylo uznání dluhu při dokazování u soudu obtížné uplatnit, neboť by nebylo jasné, jaký dluh a v jaké výši ve svém vyjádření vlastně uznal.

Důvod může být popsán buď slovně, nebo je možné k listině připojit jinou listinu, z níž tato pohledávka plyne. To znamená fakturu, upomínku (výzvu věřitele k zaplacení), objednávku, směnku a podobně. Pokud má dlužník v plánu uznat pouze určitou část svého dluhu, musí být v listině přesně vymezen rozsah, ve kterém dluh uznává.

Písemná podoba představuje výhodu pro věřitele, neboť je díky tomu uznání dluhu průkazné. Nevyžaduje se sice ověření pravosti podpisu dlužníka, nicméně se to v zájmu věřitele doporučuje. Ještě větší jistotu pro případné budoucí spory a lepší pozici při vymáhání dluhu získá tím, pokud bude o uznání dluhu sepsán notářský zápis.

Uznání dluhu dohodou

Byť je uznání dluhu jednostranným právním jednáním dlužníka, v běžném životě může existovat i tzv. dohoda o uznání dluhu. Tímto způsobem se mohou věřitel s dlužníkem dohodnout i na splátkách, tudíž bývá součástí listiny také dohoda o splátkách.

To může být pro dlužníka výhodné, pokud si je skutečně vědom svého závazku vůči věřiteli a má upřímnou snahu svůj dluh splatit. Prostřednictvím splátkového kalendáře mu totiž věřitel umožní splatit dluh po menších částkách v delším časovém období. Dlužník tedy nebude pod takovým tlakem a pravděpodobnost, že svůj dluh řádně splatí, se zvyšuje.

Konkludentní uznání dluhu

Poslední možností je tzv. konkludentní uznání dluhu, kdy dlužník uznává existenci dluhu určitým konáním. Patří mezi to placení úroků (pouze u peněžitých dluhů) a částečné plnění dluhu (v případě peněžitých i nepeněžitých dluhů). Dlužník tak musí činit vědomě a ze své vlastní vůle. Nevýhodou konkludentního uznání dluhu nicméně je, že ho nelze aplikovat na již promlčené dluhy (na rozdíl od výslovného uznání dluhu).

Uznání promlčeného dluhu

V ustanovení § 2053 se píše o tom, že je možné uznat i promlčený dluh. Pokud dlužník uzná již promlčený dluh, nárok věřitele se obnovuje a začíná běžet nová promlčecí lhůta v délce deseti let. Obnovení nároku věřitele znamená, že se tím posiluje jeho postavení při případném vymáhání dluhu. Uznání promlčeného dluhu lze ovšem provést pouze písemně, konkludentně to není možné.

Dohoda o uznání dluhu: vzor

Pokud chcete provést uznání dluhu písemnou formou a máte s věřitelem dobrý vztah, můžete se domluvit na dohodě. Obecný vzor dohody o uznání dluhu najdete ke stažení na této stránce. Jeho součástí je zároveň i dohoda o splátkách. Formulář uznání dluhu je vypracovaný v souladu s ustanovením § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. V dokumentu nechybí základní náležitosti, jako jsou:

• určení a identifikace věřitele a dlužníka,
• detailní popis dluhu co do důvodu i výše,
• vyjádření dlužníka o uznání dluhu,
• vyjádření dlužníka o ochotě splácet dluh,
• rozpis splátkového kalendáře,
• podpisy obou smluvních stran.

Mějte ovšem na mysli to, že tento vzorový dokument nezohledňuje individuální potřeby jednotlivých případů. Pokud je vaše situace složitější, pravděpodobně se neobejdete bez služeb advokáta.