Konec pracovního poměru

Sdílet

Pracovní poměr může být ukončen jednostranně, a to zaměstnancem nebo zaměstnavatelem. Na ukončení pracovního poměru se mohou obě strany také dohodnout.

Pracovní poměr může být v souladu se zákoníkem práce ukončen:

  • dohodou,
  • výpovědí,
  • okamžitým zrušením,
  • zrušením ve zkušební době,
  • uplynutím sjednané lhůty,
  • u cizinců vyhoštěním nebo uplynutím lhůty, na kterou bylo vydáno povolení k pobytu,
  • smrtí zaměstnance.

Dohoda – musí být vždy písemná. Lze sjednat i nárok na odstupné.

Výpověď – končí uplynutím sjednané doby, minimálně za 2 měsíce. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu. Zaměstnavatel jen z důvodů vyjmenovaných zákoníkem práce, a to:

  1. z důvodů na straně zaměstnavatele, tj. z organizačních změn:
    • zrušení zaměstnavatele nebo jeho části,
    • přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
    • nadbytečnost zaměstnance,
  2. z důvodů na straně zaměstnance:
    • zdravotní nezpůsobilost v důsledku úrazu nebo ohrožení nemocí z povolání,
    • nesplňování předpokladů nebo požadavků, včetně neuspokojivých pracovních výsledků,
    • porušení pracovní kázně.

Zaměstnvatel nemůže dát zaměstnanci výpověď jestliže je v pracovní neschopnosti nebo je uvolněn do veřejné funkce. Dále také těhotné zaměstnankyni nebo zaměstnanci na mateřské či rodičovské dovolené.

Okamžité zrušení pracovního poměru:

  • zaměstnavatelem při zvlášť hrubém porušení pracovní kázně,
  • zaměstnancem, jestliže mu zaměastnavatel nevyplatil alespoň část mzdy do 15 dnů od splatnosti – náleží odstupné.

Uplynutí sjednané lhůty – při pracovních poměrech na dobu určitou.

Nárok na odstupné

Zaměstnanec kterému skončil pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodu z organizačních změn má nárok na odstupné. Nárok na odstupné vzniká i při skončení pracovního poměru pro zdravotní nezpůsobilost způsobenou pracovním úrazem nebo ohrožením nemocí z povolání.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).