Výplaty zaměstnanců

Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem za jeho práci. Plat je peněžité plnění poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba nebo dobrovolný svazek obcí. Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Mzda nebo plat je splatná vždy v následujícím měsíci po vykonání práce a náleží zaměstnanci i za zlomky odpracovaných hodin.

Minimální mzda

Nejnižší přípustná výše odměny za práci je tzv. minimální mzda. Mzda, plat či odměna z dohod nesmí být nižší než tato stanovená minimální mzda. Do minimální mzdy se nezahrnuje práce přesčas, ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Minimální mzdu stanovuje vláda nařízením. Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout doplatek ve výši rozdílu.

Mzda a možné příplatky

Ne vždy zaměstnanec pracuje pouze v pracovních dnech a v denních hodinách. Může se vyskytnout situace, kdy zaměstnavatel potřebuje práci zaměstnance v noci, ve svátek, přesčas apod.

Mzda a práce přesčas

Za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda za tuto práci + zákonný příplatek, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna.

Mzda a práce ve svátek

Pokud zaměstnanec pracuje ve svátek, náleží mu mzda za tuto práci + náhradní volno (za dobu náhradního volna v rozsahu práce konané ve svátek přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku). Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Pokud zaměstnanec nemohl pracovat, protože na jeho pracovní den připadl svátek, náleží mu mzda ve výši průměrného výdělku.

Mzda a noční práce

Zaměstnanci přísluší za práci v noci dosažená mzda + zákonný příplatek, pokud není v kolektivní smlouvě sjednáno jinak.

Mzda a práce ve ztíženém pracovním prostředí

Za práci ve ztíženém pracovním prostředí náleží zaměstnanci mzda za tuto práci + příplatek. 

Mzda a práce v sobotu a neděli

Za dobu práce o sobotě a neděli připadá zaměstnanci mzda za tuto práci + příplatek.

Výplata

Mzdy a plat jsou splatné po vykonání práce a to nejpozději v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat (ve kterém vykonal práci).

Mzdy i plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Vyplácí se v pracovní době a na pracovišti, pokud není dohodnuta jiná doba a místo (např. na účet k 15. dni v následujícím měsíci).

Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Mzdu nebo plat nelze vyplatit nikomu jinému bez písemného zmocnění (POZOR – ani manželovi či manželce, pokud nemá písemné zmocnění).

Co je průměrný výdělek

Průměrný výdělek je potřebný pro výpočet mzdy, odstupného nebo náhrady mzdy za svátek. Nově také pro výpočet náhrady mzdy v období prvních čtnácti dní pracovní neschopnosti.

Průměrný výdělek se většinou zjišťuje jako průměrný hrubý výdělek. Čistý průměrný výdělek se využívá například pro potvrzení o průměrném výdělku vydávaném při skončení pracovního poměru. Předkládá se úřadu práce pro určení výše podpory nezaměstnanosti.

Průměrný výdělek se určuje z hrubého příjmu zaměstnance v tzv. rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Stanovuje se k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku.

Průměrný hodinový výdělek = hrubý příjem/odpracovaná doba v rozhodném období

Průměrný měsíční výdělek = průměrný hodinový výdělek x přepočtový koeficient

Hrubý příjem

Do hrubého příjmu se počítá mzda zúčtovaná k výplatě, a to jako:

• finanční mzda,
• naturální mzda.

Do hrubého příjmu se zásadně nepočítají:

• cestovní náhrady,
• náhrady za opotřebení vlastního nářadí nebo předmětů užívaných zaměstnancem při výkonu práce,
• výnosy ze zaměstnaneckých akcií,
• odměny za pracovní pohotovost.

Odpracovaná doba

Do odpracované doby se nezapočítává:

• období, za které zaměstnanec dostává náhradu mzdy při překážkách v práci,
• doba dovolené,
• nepřítomnost v práci,
• přestávky v práci na jídlo a oddech.

Do odpracované doby započítává:

• tzv. placený svátek – tj. svátek, který připadl na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec není v zaměstnání,
• doba strávená na pracovní cestě, pokud za ni dostává zaměstnanec mzdu,
• práce přesčas.

Životní minimum

Částky životního a existenčního minima se využívají pro výpočet dávek pomoci v hmotné nouzi či státní sociální podpory nebo pro stanovení nezabavitelné částky v případě exekuce. V soukromé rovině například při výpočtu alimentů v rozvodovém řízení.

Institut životního a existenčního minima je ustanoven zákonem o životním a existenčním minimu. Jedná se o minimální společensky uznané hranice peněžních příjmů k zajištění výživy občanů a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální částka umožňující přežití.

Životní ani existenční minimum však nezahrnují nezbytné náklady na bydlení, které se posuzují zvlášť.

Životní minimum se posuzuje jako součet všech částek životního minima jednotlivých členů v domácnosti.

Existenční minimum je možné podle zákona použít s výjimkou nezaopatřeného dítěte, poživatele starobního důchodu, osoby plně invalidní a osoby starší 65 let.

Započitatelné příjmy

Do započitatelných příjmů v tomto případě patří, kromě minima výjimek, téměř všechny představitelné příjmy. Vedle dávek nemocenského pojištění, podpory v nezaměstnanosti, mzdových nároků, které za zaměstnavatele vyplatil úřad práce, náhrady mzdy (platu) v období prvních 14. dnů nemoci či karantény nebo všech příjmů, které podléhají dani z příjmů fyzických osob, jsou to také příjmy ze závislé činnosti, funkční požitky, příjmy z kapitálového majetku či z pronájmu. A příjmy z podnikání – ovšem až po odečtení výdajů potřebných na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, po odpočtu daně z příjmů a pojistného. Do příjmů se pro tyto účely započítávají také veškeré příjmy ze zahraničí.

Výjimky – za započitatelný příjem se nepovažuje především:

• příspěvek na péči
• část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů
• dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu
• zvláštní příspěvek k důchodu poskytovaný podle zvláštních právních předpisů

Valorizace

Zvyšování částek životního a existenčního minima je v kompetenci vlády. Vláda může minima svým nařízením zvyšovat vždy od 1. ledna příslušného roku podle vývoje spotřebitelských cen, ale také mimo tento pravidelný termín.

Využití životního a existenčního minima

Životní minimum se využívá především:

• Při zjišťování nároku na dávky státní sociální podpory jako je přídavek na dítě a sociální příplatek.
• Dále v soudní praxi pro výpočet alimentační povinnosti.
• V neposlední řadě pro výpočet nezabavitelné částky při exekuci, kdy se kombinuje životní minimum povinného s jeho zákonnými náklady na bydlení a nezabavitelnou částkou na každou osobu, které musí povinný poskytovat výživné.